Stálá rada České
biskupské konference rozhodla dne 8. ledna 1998 o zahájení prací na přípravě
dokumentu k sociálním otázkám v naší vlasti, který by - podobně jako tomu
bylo již dříve v jiných evropských zemích (SRN, Rakousko, Anglie, Maďarsko)
- širší veřejnosti zpřístupnil pohledy sociální nauky církve na naléhavé problémy
naší doby. Byl jmenován tým odborníků, který pod zastřešením České křesťanské
akademie zahájil svou práci 3. června 1998. Poté byli k účasti na přípravě
dokumentu přizváni také odborníci pověření Ekumenickou radou církví.
Proces společenských
proměn ekonomické, politické a společenské transformace, zahájený v naší vlasti
po znovunabytí občanských, politických a náboženských svobod v listopadu
1989, je oním úkolem naší doby, na jehož diagnózu se soustředila práce týmu.
Světlem pro tuto nelehkou práci byl poklad sociální nauky církve, zejména
poslední sociální encyklika papeže Jana Pavla II. "Centesimus annus"
vydaná roku 1991 - tedy na samotném počátku proměn - ke stoletému výročí první
papežské sociální encykliky "Rerum novarum". V týmu pracovali také
lidé s velkou životní zkušeností, mezi nimi i političtí vězni padesátých a
šedesátých let, a aktivní účastníci církevního disentu let sedmdesátých a
osmdesátých. Vědomí závažnosti porozumění znamením doby bylo pojítkem týmové
práce.
Doba,
v níž je nám dopřáno žít a pracovat, je svou povahou velkým společenským přerodem,
a proto je dobou nutně kontroverzní. Hledání konsensu v pohledu na uplynulý
vývoj vyžaduje velkou dávku trpělivosti, vzájemné tolerance a ochoty k naslouchání.
Přes veškerou dobrou vůli a snahu jsou si členové pracovního týmu vědomi
mezí svého poznání i možných alternativních vidění problematiky, která
je jádrem dokumentu.
Verze předkládaná
široké české veřejnosti k diskusi je již pátým pracovním materiálem týmu.
Předchozí verze již byly pokusem o reakci na připomínky členů ČBK samotné,
teologických fakult a zainteresovaného okruhu osob. Některé z předchozích
verzí již byly poskytnuty účastníkům semináře "Morálka a víra",
který organizovala Rada vlády ČR pro sociální a ekonomickou strategii,
představitelům odborů i některým osobnostem ze světa politiky. Teprve tímto
zveřejněním při příležitosti státního svátku 17. listopadu však otevíráme
skutečně širokou společenskou diskusi, od níž si slibujeme další projasnění
uplynulého vývoje, hlavně však získání širokého společenského konsensu pro
další směřování naší vlasti.
Všem členům pracovního
týmu i těm, kteří k práci přispěli, a všem, kteří se zapojí do veřejné
diskuse s cílem přispět ke skutečnému pokroku naší společnosti v této
oblasti, upřímně děkuji.
Podtitulem
dokumentu je křesťanské pozdravení k začínajícímu 21. století. Přáním
týmu, který dokument připravoval, i společné přání nás, kteří jsme jeho
vypracování zadali, je však název dokumentu samotný: "Pokoj a Dobro",
Pokoj Kristův a společné dobro pro národní společenství.
Mons.
Jan Graubner arcibiskup olomoucký předseda České biskupské konference
6.
Skutečným Pánem lidských dějin je Bůh Ježíš Kristus
7. Díky Bohu za pokojný průběh převratných změn
8. Přílišná právní i politická kontinuita s minulým režimem byla a
je zátěží
9. Bez dobré vůle a ochoty vypořádat se s minulostí
se právní stát rodí těžko 10. Skutečná transformace nemůže být jen pouhou
přeměnou struktur zla
11. Morální rozměr transformace byl podceněn 12. Pevný právní řád se nepodařilo ustavit, právo
je odděleno od morálky
13. Staronové státní ochranářství a staronové struktury zla 14. Nová forma materialistické filosofie je rovněž
mylná 15. Fundamentalistický liberalismus se stal náhradním
náboženstvím 16. Divoké vlastnické přesuny bez pevného právního
rámce musí skončit
17. Církve se staví za sociálně-ekonomický systém postavený
na právním a mravním řádu 18. Společnost bez respektu ke společnému dobru chřadne
19. Transformace
je celostní úkol o více dimenzích
20. Ekonomické hodnoty nesmějí být postaveny na vrchol pyramidy cílů 21. Trh může dobře fungovat jen v etickém prostředí - a to si
jen trh sám nevytvoří 22. Trh může dobře plnit své funkce jen v prostředí soutěže
- a to má chránit stát
23. Restrukturalizaci starých odvětví nelze provést bez účasti státu - trh
sám si nestačí 24. Řada sektorů je svou povahou neredukovatelná na pouhou hru
nabídky a poptávky
25. Kontinuita s
deformovaným právem minulosti je překážkou pro právní stát 26. Litera zákona sama o sobě zabíjí: návrat přirozeného práva
je nutný 27. Samotné změny zákonů neučiní právní řád legitimním, nevynutitelné
právo vede k bezpráví 28. Rovnost občanů před zákonem je podmínkou řádu 29. Zákonodárné moci má jít o spravedlnost 30. Zděděný zaopatřovací stát je nedokonalou náhražkou občanské
společnosti 31.Výchova k právnímu vědomí a odpovědnosti kultivuje právní
řád 32. Mezinárodní a evropské právo napomáhá obnově řádu doma 33. Subsidiarita a solidarita ve službě společnému dobru 34. Demokracie bez hodnot se snadno zvrhává v totalitu 35. Křesťan je zavazován k občanské a politické angažovanosti
36. Podnikatel je
organizátor, koordinátor, člověk, který tvoří věci nové 37. Privatizace pro pouhé osobní obohacení nebyla řešením
38. Vysoká nezaměstnanost je společenským zlem - tvorba nových pracovních
míst je záslužná 39. Křesťanské církve jsou na straně těch, kdož jsou vytlačováni
na okraj společnosti 40. Odkládání potřebných změn v podnicích vyvolává nyní vysoké
sociální náklady
41. Odbory jsou legitimní složkou společnosti 42. Demokratická kultura práce je alternativou a ekonomickou
výzvou
43. I člověk je
jen součástí stvořeného světa 44. Evropa stárne a vymírá, ale přesto má stále vyšší nároky
na spotřebu 45. Výzvy a problémy globalizace 46. Reálný socialismus byl méně úspěšnou a ekologicky nešetrnou
variantou vývoje 47. Ekonomická transformace již vedla k jisté nápravě napáchaných
škod na životním prostředí. Rostoucí motorismus se stává ekologickou
hrozbou 48. Záchrana a zlepšování životního prostředí jako zdroj nových
pracovních míst 49. Ekonomie dobrovolné skromnosti, kultura služby a dávání
50. Rodina je v
situaci vážného ohrožení
51. Společnost má vytvářet podmínky pro stabilitu rodiny
52. Obnova společnosti začíná v rodině - přínos rodiny k výchově 53. Následky ztráty integrující role křesťanství v kultuře
54. Vážným úkolem vzdělání je obnovit křesťanského ducha kultury 55. Školství nelze podřídit jen utilitarismu 56. Celoživotní vzdělávání a vzdělávání dospělých je
nutností 57. Moc medií v současné společnosti: co se od nich očekává 58. Rizika zneužití masové komunikace
59. Člověk, který
žije jen ze dne na den, nemůže být spokojen a duchovně strádá
60. Normou našeho chování se nesmějí stát stávající poměry
61. Církve nesmějí mlčet, znamenalo by to jejich tichou spoluvinu
62. Křesťanská vize jako přiměřený program společenských změn směrem k řádu
63. Svoboda jako mravní úkol 64. Církve nabízejí nové přístupy - nebojme se jít proti větru
65. Konstanty křesťanského sociálního učení: "ano" a "ne"
společenským koncepcím a vizím
