POKOJ A DOBRO
Úvodem
Stálá rada České biskupské konference rozhodla dne 8. ledna 1998 o zahájení prací na přípravě dokumentu k sociálním otázkám v naší vlasti, který by - podobně jako tomu bylo již dříve v jiných evropských zemích (SRN, Rakousko, Anglie, Maďarsko) - širší veřejnosti zpřístupnil pohledy sociální nauky církve na naléhavé problémy naší doby. Byl jmenován tým odborníků, který pod zastřešením České křesťanské akademie zahájil svou práci 3. června 1998. Poté byli k účasti na přípravě dokumentu přizváni také odborníci pověření Ekumenickou radou církví.
Proces společenských proměn ekonomické, politické a společenské transformace, zahájený v naší vlasti po znovunabytí občanských, politických a náboženských svobod v listopadu 1989, je oním úkolem naší doby, na jehož diagnózu se soustředila práce týmu. Světlem pro tuto nelehkou práci byl poklad sociální nauky církve, zejména poslední sociální encyklika papeže Jana Pavla II. "Centesimus annus" vydaná roku 1991 - tedy na samotném počátku proměn - ke stoletému výročí první papežské sociální encykliky "Rerum novarum". V týmu pracovali také lidé s velkou životní zkušeností, mezi nimi i političtí vězni padesátých a šedesátých let, a aktivní účastníci církevního disentu let sedmdesátých a osmdesátých. Vědomí závažnosti porozumění znamením doby bylo pojítkem týmové práce.
Doba, v níž je nám dopřáno žít a pracovat, je svou povahou velkým společenským přerodem, a proto je dobou nutně kontroverzní. Hledání konsensu v pohledu na uplynulý vývoj vyžaduje velkou dávku trpělivosti, vzájemné tolerance a ochoty k naslouchání. Přes veškerou dobrou vůli a snahu jsou si členové pracovního týmu vědomi mezí svého poznání i možných alternativních vidění problematiky, která je jádrem dokumentu.
Verze předkládaná široké české veřejnosti k diskusi je již pátým pracovním materiálem týmu. Předchozí verze již byly pokusem o reakci na připomínky členů ČBK samotné, teologických fakult a zainteresovaného okruhu osob. Některé z předchozích verzí již byly poskytnuty účastníkům semináře "Morálka a víra", který organizovala Rada vlády ČR pro sociální a ekonomickou strategii, představitelům odborů i některým osobnostem ze světa politiky. Teprve tímto zveřejněním při příležitosti státního svátku 17. listopadu však otevíráme skutečně širokou společenskou diskusi, od níž si slibujeme další projasnění uplynulého vývoje, hlavně však získání širokého společenského konsensu pro další směřování naší vlasti.
Všem členům pracovního týmu i těm, kteří k práci přispěli, a všem, kteří se zapojí do veřejné diskuse s cílem přispět ke skutečnému pokroku naší společnosti v této oblasti, upřímně děkuji.
Podtitulem dokumentu je křesťanské pozdravení k začínajícímu 21. století. Přáním týmu, který dokument připravoval, i společné přání nás, kteří jsme jeho vypracování zadali, je však název dokumentu samotný: "Pokoj a Dobro", Pokoj Kristův a společné dobro pro národní společenství.
Mons.
Jan Graubner |
Obsah
6. Skutečným Pánem lidských dějin je Bůh Ježíš Kristus
7. Díky Bohu za pokojný průběh převratných změn
8. Přílišná právní i politická kontinuita s minulým režimem byla a je zátěží
9. Bez dobré vůle a ochoty vypořádat se s minulostí se právní stát rodí těžko
10. Skutečná transformace nemůže být jen pouhou přeměnou struktur zla
III. Koncepce transformace a křesťanské sociální učení.
11. Morální rozměr transformace byl podceněn
12. Pevný právní řád se nepodařilo ustavit, právo je odděleno od morálky
13. Staronové státní ochranářství a staronové struktury zla
14. Nová forma materialistické filosofie je rovněž mylná
15. Fundamentalistický liberalismus se stal náhradním náboženstvím
16. Divoké vlastnické přesuny bez pevného právního rámce musí skončit
17. Církve se staví za sociálně-ekonomický systém postavený na právním a mravním řádu
18. Společnost bez respektu ke společnému dobru chřadne
IV. Systémová změna: trh jako všelék a trh jako spása?
19. Transformace je celostní úkol o více dimenzích
20. Ekonomické hodnoty nesmějí být postaveny na vrchol pyramidy cílů
21. Trh může dobře fungovat jen v etickém prostředí - a to si jen trh sám nevytvoří
22. Trh může dobře plnit své funkce jen v prostředí soutěže - a to má chránit stát
23. Restrukturalizaci starých odvětví nelze provést bez účasti státu - trh sám si nestačí
24. Řada sektorů je svou povahou neredukovatelná na pouhou hru nabídky a poptávky
V. Stát a občanská společnost: obnova právního řádu a růst k odpovědnému občanství
25. Kontinuita s deformovaným právem minulosti je překážkou pro právní stát
26. Litera zákona sama o sobě zabíjí: návrat přirozeného práva je nutný
27. Samotné změny zákonů neučiní právní řád legitimním, nevynutitelné právo vede k bezpráví
28. Rovnost občanů před zákonem je podmínkou řádu
29. Zákonodárné moci má jít o spravedlnost
30. Zděděný zaopatřovací stát je nedokonalou náhražkou občanské společnosti
31.Výchova k právnímu vědomí a odpovědnosti kultivuje právní řád
32. Mezinárodní a evropské právo napomáhá obnově řádu doma
33. Subsidiarita a solidarita ve službě společnému dobru
34. Demokracie bez hodnot se snadno zvrhává v totalitu
35. Křesťan je zavazován k občanské a politické angažovanosti
VI. Modernizace hospodářství: člověk ve světě práce
36. Podnikatel je organizátor, koordinátor, člověk, který tvoří věci nové
37. Privatizace pro pouhé osobní obohacení nebyla řešením
38. Vysoká nezaměstnanost je společenským zlem - tvorba nových pracovních míst je záslužná
39. Křesťanské církve jsou na straně těch, kdož jsou vytlačováni na okraj společnosti
40. Odkládání potřebných změn v podnicích vyvolává nyní vysoké sociální náklady
41. Odbory jsou legitimní složkou společnosti
42. Demokratická kultura práce je alternativou a ekonomickou výzvou
VII. Humánní ekologie: člověk jako správce přírody a celého stvoření
43. I člověk je jen součástí stvořeného světa
44. Evropa stárne a vymírá, ale přesto má stále vyšší nároky na spotřebu
45. Výzvy a problémy globalizace
46. Reálný socialismus byl méně úspěšnou a ekologicky nešetrnou variantou vývoje
47. Ekonomická transformace již vedla k jisté nápravě napáchaných škod na životním prostředí. Rostoucí motorismus se stává ekologickou hrozbou
48. Záchrana a zlepšování životního prostředí jako zdroj nových pracovních míst
49. Ekonomie dobrovolné skromnosti, kultura služby a dávání
VIII. RODINA, VZDĚLÁVACÍ SYSTÉM A VEŘEJNÁ MÉDIA
50. Rodina je v situaci vážného ohrožení
51. Společnost má vytvářet podmínky pro stabilitu rodiny
52. Obnova společnosti začíná v rodině - přínos rodiny k výchově
53. Následky ztráty integrující role křesťanství v kultuře
54. Vážným úkolem vzdělání je obnovit křesťanského ducha kultury
55. Školství nelze podřídit jen utilitarismu
56. Celoživotní vzdělávání a vzdělávání dospělých je nutností
57. Moc medií v současné společnosti: co se od nich očekává
58. Rizika zneužití masové komunikace
IX. Vize, naděje a ideály: Boží království mezi námi
59. Člověk, který žije jen ze dne na den, nemůže být spokojen a duchovně strádá
60. Normou našeho chování se nesmějí stát stávající poměry
61. Církve nesmějí mlčet, znamenalo by to jejich tichou spoluvinu
62. Křesťanská vize jako přiměřený program společenských změn směrem k řádu
63. Svoboda jako mravní úkol
64. Církve nabízejí nové přístupy - nebojme se jít proti větru
65. Konstanty křesťanského sociálního učení: "ano" a "ne" společenským koncepcím a vizím