MARIINA VÍTĚZSTVÍ 11. - V dějinách Polska (+ Mariiny výzvy k modlitbě růžence)

Polsko, Růženec na hranicích 7.10.2017 (obr. z www.cirkev.cz)

Síla modlitby růžence v dějinách
U řady událostí v dějinách světa i jednotlivých národů můžeme hovořit o nadpřirozených zásazích způsobených modlitbou růžence Nejsvětější Panny Marie. Tak je to i v dějinách Polska.

V dějinách polského národa hrála modlitba růžence velkou roli. Poláci měli nejednou příležitost přesvědčit se o tom, že vytrvalá modlitba růžence, plná důvěry, je nezastupitelnou pomocí a pevnou ochranou i v nejtěžších situacích. Tento fakt zdůraznil papež Jan Pavel II. ve svém dokumentu Rosarium Virginis Mariae (v pdf zde): "Církev vždy připisovala růženci zvláštní účinnost (...) a svěřovala nejzávažnější problémy. V okamžicích, kdy se zdálo být ohroženo samotné křesťanství, bylo překonání nebezpečí přičítáno síle této modlitby a růžencová Panna byla velebena jako zprostředkovatelka záchrany."

Modlitba obnovila národ: Síla této modlitby se projevila mimo jiné v morálním obrození, k jakému došlo v Polsku po zjeveních Panny Marie v druhé polovině 19. století v Gietrzwałd na Warmii. Během masové germanizace polských zemí při pruském zabrání, kdy boj se vším, co bylo polské, nabíral na síle, vyzvala Nejsvětější Panna místní, aby se modlili růženec.

V krátké době se ukázaly plody. Gietrzwałdský farář, svědek zjevení, pak takto referoval: "Mezi všemi mluvícími polsky, dělá radostné pokroky zejména modlitební nadšení a Bratrstvo zdrženlivosti. Miliony se modlí růženec, čímž se utvrzují v katolické víře, a obrovské množství opilců se dostává z časné i věčné záhuby. K tomu je třeba přidat čistotu života, jakou je možné vidět u mládeže, početné mužské i ženské řeholní povolání, rovněž obrácení a konverze a časté přistupování ke svátostem. V celé Warmii, téměř ve všech domácnostech, se lidé modlí růženec společně."

Zjevení Panny Marie ve warmské oblasti tedy vyvolalo duchovní obnovu obyvatel této oblasti a dalo počátek podobné změně i v dalších polských regionech. Kromě toho se stala základem, díky kterému získání nezávislosti Polska začalo dostávat reálnou podobu.

Zázrak na Visle: Suverenita Polska, získaná s koncem první světové války po mnoha letech poddanství, byla vážně ohrožena v roce 1920, kdy země prožívala útok silné bolševické armády.

Tuto událost, popisovanou jako "zázrak na Visle", lze chápat jedině v kategoriích zázraku. Stačí připomenout, že proti sovětské moci (dvanáct divizí pěchoty a dvě divize jízdy) stály sotva tři a půl divize polské pěchoty a pár malých oddílů. Výsledek konfrontace se zdál být předem rozhodnut ...

Rychlé vítězství bolševiků čekali také Němci, pro které se dobytí Varšavy mělo stát signálem k zabraní Gdaňska a Horního Slezska.

Sovětská vojska se rychlým tempem blížila k hlavnímu městu. Vystrašení Varšavčané začali masově naplňovat kostely.

Byla vydána výzva, že od 6. do 14. srpna 1920 bude ve všech kostelích vystavena Nejsvětější svátost a na Zámeckém náměstí ve Varšavě se asi 30 tisíc žen, dětí a lidí v pokročilém věku modlilo růženec.

Vzájemně si dodávali naději a připomínali si slova, která 31. července řekl mladý varšavský katecheta P. Ignác Skorupka: "Nemějte obavy, Královna polské koruny nás neopustí ... Dojde k vítězství. Ten den je blízko! Neuplyne 15. srpen, den Panny Marie Nanebevzaté, a nepřítel bude poražen." V té době už přicházely zprávy o rozpoutané bitvě ...

Bitva se nadobro rozhořela v noci z 13. na 14. srpna. Zúčastnil se jí i P. Ignác Skorupka, který nesl kříž vysoko nad hlavou, povzbuzoval k víře polské vojáky a dával jim příklad statečnosti a odvahy do chvíle, než ho trefil do hlavy úlomek střely. Jeho mimořádně obětavý postoj a hrdinskou smrt Poláci chápali jako silný nadpřirozený impuls, který měl velký vliv na ducha národa i armády a přispěl k tomu, že 15. srpna na svátek Nanebevzetí Panny Marie byla nepřátelská moc zlomena a předpovězené vítězství polského vojska nad silnou bolševickou armádou se stalo skutečností.

Pater Stanisław Tworkowski, jeden z účastníků této bitvy v roce 1920, onu dramatickou událost komentoval následovně: "Zázrak na Visle je dílem Boží prozřetelnosti, do které zapojil své úsilí můj národ, národ věřící, národ vzývající a milující Boha ... Byla to bitva ve jménu Ježíše Krista, jménem svatého kříže. Symbolem toho je náš kněz P. Ignác Skorupka, který s křížem v rukou vběhl do Rojnic u Ossowe. (...) Tajemstvím zázraku na Visle ve svátek Nanebevzetí Panny Marie je modlitba varšavského lidu na Zámeckém náměstí ... "

I druhá polovina 20. století byla bohatá na mariánská zjevení, při kterých Panna Maria poukazovala na velkou potřebu modlitby růžence, mimo jiné v rodinách. Sice ne všechny zjevení byly oficiálně potvrzeny církevní autoritou, ale každé je podrobně zdokumentováno a v mnoha případech byly uznány požehnané duchovní plody, které přinesly.

V roce 1980 v lokalitě Cuapa (Nikaragua) dostal vesničan Bernard Martinez, který se zeptal Nejsvětější Panny na její přání, v Nigérii následující odpověď: "Chci, aby ses denně modlil růženec."

Virgencita_de_Cuapa (Nikaragua), Public Domain, en.wikipedia.org

O něco později Panna Maria ještě dodala: "V rodině, spolu s dětmi, od chvíle, kdy budou schopny rozumět, je třeba se modlit růženec v pravidelnou hodinu, po skončení domácích prací."

V jiný den zjevení Panna Maria dodala: "Modlete se růženec, rozjímejte tajemství, naslouchejte Božímu slovu obsaženému v tajemstvích."

Zjevení v Cuape nebylo sice nikdy oficiálně uznané, ale místní biskup věřícím doporučoval rozjímat a uskutečňovat Mariino poselství.

Nad zjeveními, které měla Gladys Quiroda de Mota v Campito v Argentině od roku 1983, osobně bdí biskup Castagna. Ten pozorně sleduje vývoj kultu v místě zjevení a potvrzuje jeho bohaté duchovní plody.

Dne 6. června 1987, kdy světové televize přenášely růženec s papežem Janem Pavlem II., řekla Panna Maria vizionářce: "Dnes bude Pán Ježíš poslouchat posvátný růženec tak, jakoby byl odříkaný mým hlasem."

V obou, oficiálně uznaných zjeveních v Naju v Koreji (polovina 80. let 20. století), předala Panna Maria toto poselství: "Vroucně se modlete růženec na úmysl míru ve světě a za obrácení hříšníků. Snažte se, aby ožila svatost rodin."

Ve všech těchto poselstvích, ale i v mnoha dalších, je růženec prezentován - hned po mši svaté - jako nejdůležitější forma modlitby. Způsob, jak zažehnat nebo zmírnit tresty hrozící světu za odvrat lidstva od Božích zákonů. Díky systematickému praktikování růžencové pobožnosti můžeme do svého osobního a rodinného života pozvat Ježíše a Jeho Matku.

Doporučením k modlitbě růžence ať nám jsou také slova papeže Jana Pavla II.:

"Dnes této modlitbě a její účinnosti ochotně svěřuji (...) záležitost míru ve světě i v rodinách. (...) Růženec je a vždy byl modlitbou rodiny a za rodinu. Růženec býval velmi oblíbenou modlitbou křesťanských rodin a je jisté, že měl na rodinné společenství příznivý vliv. (...) Zkrátka, zatímco jsou v růženci naše oči obráceny ke Kristu, činí z nás tato modlitba také strůjce míru ve světě. Díky svému charakteru naléhavé sborové prosby, která je odpovědí na Kristovu výzvu modlit se stále a ,neochabovat' (Lk 18,1), nám růženec dává naději, že i dnes lze vyhrát tak těžkou, bitvu', jakou úsilí o mír bezesporu je. Růženec je vzdálen jakémukoli útěku před problémy světa. Vybízí nás, abychom na ně nahlíželi odpovědně a velkoryse, a dává nám sílu, abychom jim čelili s jistotou Boží pomoci a pevným úmyslem vydávat v každé situaci svědectví o lásce, která je svorníkem dokonalosti' (Kol 3,14). Dívám se na vás na všechny, bratři a sestry každého stavu, na vás, křesťanské rodiny, a na všechny, kteří jste pokročilého věku či nemocní, a také na mládež: vezměte růženec s důvěrou opět do rukou a objevte tuto modlitbu znovu ve světle Písma, v souladu s liturgií a v kontextu každodenního života."

Sdílet

| Zdroj: http://doverujem-a-verim.blogspot.cz/

Nové filmy, videa a audia (mp3) pro vás:

www.TV-MIS.cz

::	Litanie ke sv. Barboře ()
::	Kázání z Vranova nad Dyjí 1.12.2024 (1. neděle adventní)
::	Svatoondřejská mše svatá Vranov nad Dyjí 2024 (kázání z 30.11.2024)
::	Prof. Dr. Jiří Skoblík - Promluvy 2016 část 9. ()
::	Kázání z Vranova nad Dyjí 24.11.2024 (slavnost Krista Krále)