MARIINA VÍTĚZSTVÍ 24: Růžence dělají zázraky, zejména duchovní (svědectví kněze)

Růžence dělají zázraky, zejména duchovní, které jsou dnes důležitější než hmotné zázraky. O jednom z nich vypráví jistý kněz:

Růžence dělají zázraky, zejména duchovní, které jsou dnes důležitější než hmotné zázraky.

O jednom z nich vypráví jistý kněz:

"Věděl, že tato rodina žije bídně. Manžel vydělává, ale každá jeho koruna končí v hospodě. Mají šest dětí, a protože některé jsou ještě malé, manželka nemůže jít do práce. Je velmi pečlivou matkou, ale často svým dětem nemá co obléci a někdy jim nemá dát ani co jíst.

Jejich otec - alkoholik celý svůj výdělek propije. A když přijde pozdě večer domů, je agresivní. Jeho manželka se velmi často musí s dětmi skrývat po stodolách a stájích. Jenže nikomu se na svou bídu nestěžuje, jen trpí a spolu s dětmi se modlí. Se staršími z nich přistupuje i ke svátostem.

Jednou, když kráčím po vesnici, z jejich domu vycházejí zvuky dvojích hlasů. Jeden strašně proklíná a druhý upřímně volá o pomoc. Hlavou mi probleskne, že tam musím jít, vždyť jsou to moji věřící.

Otevřu dveře do pokoje, odkud hlasy vycházely, a přede mnou se vynořuje hrůzostrašný obraz: na zemi leží žena a rozzuřený muž do ní kope a nadává. Její tvář je zkrvavená. Plačící děti jsou poschovávané po koutech. Co dělat?

Neznám ho a bojím se, aby jí ještě víc neublížil. A tak beze slova z kapsy vyndávám růženec, poklekám ke stolu, pokřižuji se a prosím Matku Boží: Panno Maria, toto ďábelství pouze ty můžeš vyhnat z této rodiny. A já věřím, že ho vyženeš.

Po vyřčení těchto slov jsem se začal modlit růženec. Děti si poutíraly slzičky, klekly si ke mně a modlily se se mnou.

Najednou muž přestal kopat a hřešit a jeho manželka se odvážila vstát. Trochu se upravila a klekla si k nám, aby se spolu s námi modlila. Pomodlili jsme se asi polovinu pětidesátkového růžence a tehdy jsem spatřil, že i muž klečí vedle nás a modlí se. Když jsme dokončili pětidesátkový růženec, podal jsem jim ruku se slovy: Ať vás Panna Maria ochraňuje! Dětem jsem dal křížky na čílka a rozloučil jsem se s nimi.

Uplynuly asi dva roky a já jsem pochovával na hřbitově. Odcházeje od hrobu, u hřbitovní brány na mě čekal nějaký muž. Když jsem se k němu přibližoval, šel mi vstříc a usmíval se. Jakmile pozdravil, hned začal: Otče, ještě jsem vám nepoděkoval za to, že jste z naší rodiny vyhnal ďábelství. Od vaší návštěvy jsem neměl pálenku v ústech a ani korunu jsem neodnesl hospodskému. Moje děti mají vždy co jíst a jsou slušně oblečené. Svou dobrou manželku ani své děti jsem od té doby neuhodil a jsem velmi šťastný. Ale nejen já. Šťastná je i moje rodina. Aby se toto ďábelství nevrátilo do naší rodiny, každý večer se všichni společně modlíme jeden pětidesátkový růženec."

Zdroj: časopis Misionár

Převzato z FC - Marta Durániková,
článek (31. 3. 2020) naleznete zde.

(Na Fatym.com vydáno 1. 4. 2020)

foto: Aprilwine, CC BY-SA 3.0, en.wikipedia.org

Sdílet

| Zdroj: FC - Marta Durániková

Nové filmy, videa a audia (mp3) pro vás:

www.TV-MIS.cz

::	Prof. Dr. Jiří Skoblík - Promluvy 2015 část 16. ()
::	Proudy 2 (revue Proudy)
::	Kázání z Vranova nad Dyjí 13.07.2025 (15. neděle v mezidobí)
::	Prof. Dr. Jiří Skoblík - Promluvy 2015 část 15. ()
::	Ladislav Kinc: Kázání z 9.6.2025 (Svátek Panny Marie, Matky Církve)