MARIINA VÍTĚZSTVÍ 56: 3 sekundy změnily celý její život

Stopky, Foto: jarmoluk, CC0 1.0, http://pixabay.com

Když měla Maria Vallejo-Nágera 35 let, měla všechno, co chtěla: šťastný rodinný život, krásu modelky a slávu prozaičky. To však ještě netušila, že nejdůležitější setkání teprve přijde.

Nejdůležitější zápas

Maria Vallejo-Nágera se narodila v roce 1964 v Madridu. Pochází z katolické rodiny, kde byly děti křtěny a v neděli chodily na Eucharistii. V jejím rodinném domě se však věřilo, že se zbožností to není třeba přehánět: na mše svaté obvykle přicházeli pozdě, růženec byl považován za rekvizitu ze středověku a kněží byli považováni za šílence v celibátu. Není divu, že si Marie z prvního svatého přijímání pamatovala jen dětskou oslavu s kamarády, krásné dárky a chutné koláčky. A to, že její otec ten den nepřišel do kostela a raději se díval na fotbal.

Následující léta v životě dívky nepřinesly v tomto směru revoluci. Stalo se to, co se obvykle stává, když je Bůh postupně vytlačen ze života. Vlažnost víry se změnila nejprve na lhostejnost k Božím věcem a potom na chvástání se, že nepodlehneme „pověře“.

Poslední – jak se tehdy Marii zdálo – pověře, které podlehla, byl církevní sňatek. Potom se všechno v jejím životě stalo tak, jak velel rozum: žádné zamlžené a záhadné postavy Ježíše a Jeho Matky, žádné náboženství, žádní kněží a řeholnice. Dá se říct, že se jí téměř podařilo takto žít. Ale, zatímco…

Zajímavá pozvánka

Předehra k přelomu přišla o několik let později v londýnské restauraci v listopadový den roku 1999. Marie, již matka tří dětí a slavná spisovatelka žijící v Británii, se sem přišla setkat se dvěma přítelkyněmi. Byly to ty, které jí předtím zavolaly s pozváním na večeři a vzrušeně řekly:

„Je tu něco důležitého a nadpřirozeného, o co se s tebou chceme podělit… je to fascinující věc související s katolicismem.“

Marie necítila příslušnost k víře a v tak větrný a deštivý den neměla chuť vycházet z domu, ale zvědavost ji nakonec přemohla. Obula si kozačky, oblékla kabát a s deštníkem v ruce odešla z teplého bytu.

Čekám zde na tebe

V restauraci se brzy ukázalo, že tento zajímavý případ souvisí s nedávnou cestou Mariiných přítelkyň na Balkán. Stopa záhady navíc vedla do horského města Medžugorje. Kristýna a Angie nadšeně vysvětlily, že právě tam se Panna Maria zjevila šesti mladým lidem.

„Půjdeš, protože toto je vaše Maria, vás katolíků; Čeká tě tam Maria, Matka Boží…“ uzavřela Kristýna.

Maria byla zklamaná. Očekávala nějaký úžasný příběh, ale místo toho musela poslouchat žvásty svých přítelkyň, které podlehly další lži katolické církve! Vždyť všechna tato „zjevení“ – tvrdila – mohla být vynalezena po poradě s místními františkány jen proto, aby vydělali na poutnících!

Chtěla pokračovat v hádce, když se najednou stalo něco výjimečného… Po 15 letech takto popíše tento nečekaný závan milosti:

"Obrátila jsem pohled na talíř a tehdy jsem si všimla, jak se mého srdce dotkl nějaký zvláštní a cizí pocit. Co to bylo a odkud to přišlo?„

Něco neznámého klíčilo ve mně, zahalené zvláštním, ale jasným světlem poznání… Bylo to něco jako pohyb lásky, který jako soustředné vlny začal obsazovat mou mysl, hledajíc útočiště v inteligenci, rozumu a emocích. Vyzařovala záře nekonečné něhy, která znásobovala můj údiv a zmatek se sílící vlnou lásky. Potom jsem si mrknutím oka všimla, že něco nebo někdo, pro mě cizí, plodně vstupuje do vztahu s nejhlubšími vrstvami mé duše. Slyšela jsem jasná a jemná slova:

Dcero moje, proč se mě bojíš? Pojď: Čekám tě tady.

„Zkameněla jsem. Byl to ženský hlas.“

Marie, otřesena silným zážitkem, po chvíli zamumlala Kristýně:

„No… nevím, proč ti to říkám, ale pojedu s tebou do Bosny. Kup mi lístek.“

Dobrý den, Medžugorje!

O několik měsíců později, v červenci 2000, přijela Marie se skupinou poutníků do Medžugorje. Uplynulá doba nepřinesla žádnou konverzi. První dny pouti také nenasvědčovaly tomu, že by mělo dojít k duchovnímu uzdravení ženy. Na mších Marie projevila nudu a neviděla důvod jít ke svátosti smíření.

sciencefreak, CC0 Public Domain / FAQ, pixabay.com

Setkání s Jakovem, jedním ze šesti vizionářů, které čekalo na poutníky, v ní vzbudilo vzrušení. Marie mu šla vstříc poháněná ne tak zvědavostí vidět muže, se kterým si Panna Maria povídala, ale touhou odhalit falzifikát. Byla přesvědčena, že má nástroje v oblasti pedagogiky a psychologie a nakonec svrhne tento velký stroj manipulace.

Boží láska

Pán měl však jiný plán. Do Mariina života vstoupil jednoduchým, mocným a přímým způsobem. Žena, která šla na shromáždění, byla najednou přemožena Boží láskou. Ztratila smysl pro čas a prostor. Pozemský svět pro ni přestal existovat. Když se později pokusila popsat tento zážitek, přirovnala ho k jemnému vánku, zvláštní mlze naplněné božskou bytostí, která padala jako rosa a usazovala se na ní jako sněhové vločky v zimě. Vzpomíná:

„Byla to nesmírná a neomezená láska, řeka citů přetékající ze svých břehů, absolutní a dokonalá, tak brilantní ve své brilantnosti, že neexistují žádná lidská slova v žádném jazyce, která by ji popsala.“

Bylo to nesrovnatelné s jakoukoli něžností, kterou jsem předtím zažila: zanechala daleko za sebou nesmírnou lásku, kterou jsem cítila ke svému manželovi a dětem.“

Po chvíli zaslechla hlas:

„Dcero moje, takhle tě miluji. Tak velmi miluji všechny lidi na tomto světě, ale nikdo Mi lásku neoplácí.“

www.medzugorje-dve -srdce-monika -stampfelova.cz/

Maria hned nato viděla celý svůj život v pravdě – pocity, činy, chyby, hříchy, slova… Před očima se jí míhaly nejdůležitější momenty života a všechny nevěry, kterými ubližovala Bohu a lidem. Když tato nadpřirozená zkušenost pominula – a trvala přesně tři vteřiny – Marie už nepochybovala, že spravedlivý Bůh všechno vidí a že ho zajímá pouze láska. Pochopila, že spása člověka závisí na jeho schopnosti milovat všechny lidi, nejen ty, kteří milují Jeho. V jejím srdci se zrodily dvě touhy: odčinit Ježíšovi spáchané zlo a aby ji Pán hned vzal s sebou. Slyšela však:

„Nikdy nebudeš moci zaplatit dost za mou lásku. Měla bys jít svou cestou. Tvá hodina ještě nepřišla. Ale teď bys měla křičet pravdu do světa: hlásej, že Já jsem Pravda."

První kroky

Když Hlas přestal, Marie se vrátila k normálu. Omámená si sedla na lavičku a oddala se úvahám. Ignorovala naléhavé otázky své přítelkyně:

„Je ti špatně? Co se s tebou děje?“

Ještě bylo brzy sdílet s lidmi dotek Boží lásky a povídat si o třech vteřinách, které změnily její život. Marie se zatím podle programu poutě vydala za vizionářem Jakovem a poté požádala kaplana o. O'Malleyho o zpověď. Tam vyznala všechny své hříchy a řekla o milosti, kterou obdržela.

Dlouhá zpověď, ve které se setkával irský přízvuk zpovědníka s kajícím španělským temperamentem a výbuchy slz, znamenal začátek Mariina návratu k Bohu, ke katolické církvi, ke svátostem a k modlitbě.

Na této cestě sehrála zvláštní roli Matka Boží a její „kalašnikov“, jak Marie nazývala růženec, když v každé kuličce viděla kulku schopnou srazit Satana a jakéhokoli jiného nepřítele.

Modlitba růžence

Zatímco dříve Marie považovala růženec za relikvii přímo ze středověku, nyní poznala jeho velkou sílu. Vzpomněla si na slova zpovědníka:

„Ať už tě to nudí nebo ne, musíš vědět, že pokaždé, když se na něm modlíš, dáváš démonovi na krk nezničitelný řetěz, jehož konec drží Panna Maria. Ovládá ho a nedovolí, aby tě zničil.“

Marie nemusela na Satanovy útoky dlouho čekat. Po návratu do Londýna se začala setkávat s utrpením, nemocemi, pronásledováním a výsměchem. Většina jejích přátel se od ní odvrátila v přesvědčení, že v Medžugorje ztratila rozum a že její obrácení bylo výsledkem drog, které jí dali vojáci.

Stala se i předmětem pomluv od jejího blízkého člověka. Držela se však růžence a rady P . O’Malleyho:

„Pokaždé, když se modlíš růženec, buď si jistá, že tě bude držet za ruku. Každý korálek je láskyplným objetím tvé matky. Nikdy na to nezapomeň, dítě. V budoucnu tě zachrání před velkým nebezpečím.“

Duchovní život

Časem se ukázalo, že páter O’Malley se osvědčil nejen jako kaplan na pouti do Medžugorje, ale také jako duchovní vůdce, který dohlížel na Mariin vnitřní vývoj. S jeho pomocí žena začala napravovat nedostatky v katechezi a také číst takové knihy jako Traktát o pravé úctě k Panně Marii od sv. Ludvíka Maria Grigniona de Montfort nebo knihy svatých: sestra Faustína a Páter Pio.

To přimělo slavnou spisovatelku vstoupit do jiné dimenze života. Od té doby ji už nezajímaly večírky, hezké oblečení ani prázdné rozhovory. Volný čas raději trávila v kostele než v nákupních centrech. Brzy se pravidelná účast na mši svaté a chození ke svátosti smíření staly pilíři jejího duchovního života. Objevila také hodnotu adorace Nejsvětější svátosti. Takto popsala doprovodné zážitky při adoraci:

„Moje duše je dojatá, oživená a já jsem velmi pozorná k tomu, co mi chce Bůh sdělit, i když to dělá v nejhlubším tichu. Je to těžké vysvětlit: máme velmi tichého Boha, který ale není hluchý…“

„Tento způsob modlitby a přijímání Jeho lásky skrze Jeho ticho je součástí největšího tajemství mého duchovního života, stejně jako neustálá a hmatatelná přítomnost Panny Marie v klíčových momentech nebezpečí. Vždy přijde na pomoc. Ona je Matka, která nikdy nezklame.“

Marie také pochopila, že Boží Matka vždy vede k Ježíšovi a k Jeho tajemnému Tělu, kterým je Církev.

Když jí otec O'Malley vysvětlil, že všichni věřící tvoří Kristovo tělo a že On všechno obsahuje ve své milosrdné duši, Marii, jako sv. Terezie od Dítěte Ježíše a mnozí další svatí cítili potřebu najít své zvláštní místo v těle Kristově. Její srdeční záležitost nezůstala nepovšimnuta. Během adorace dostala od P. Marie odpověď, že jejím útočištěm je rána na Kristově boku, kterou způsobil setník probodnutím kopím.

„Od té doby tuto ránu velmi miluji. […] Tisícekrát jsem se v ní ukryla. Je to můj domov, mé světlo, mé pohodlí a mé útočiště… Když se zvedne vítr a já se cítím ohrožena, utíkám k ní. Potom Ho žádám, aby mě vzal do sebe a úplně mě ponořil do Jeho Krve a zachraňující Vody.“

„Nevinný“ hřích minulosti

Po několika letech se Marie cítila usídlena v katolickém náboženství a s nemalým zadostiučiněním přijala, nebo spíše považovala za samozřejmost "Satanův podnět", že už je svatá. Odčinila všechny své hříchy a není se už z čeho napravit. Při odchodu však Bohu dodala:

„Pokud ne, dej mi vědět a opravíme to, dobře?“

Na Ježíšovu odpověď nemusela dlouho čekat… V parku si zavzpomínala na událost před téměř 30 lety, kdy se jako studentka a modelka stala objektem zájmu nepříliš pěkného a stydlivého chlapce.

Když se dívka náhodou dozvěděla o pocitech svého přítele, vysmála se mu a udělala z chlapce předmět posměchu a hrubých vtipů od ostatních studentů. Chlapec, nejen zklamaný city, ale také strašně ponižovaný několik měsíců – protože tak dlouho trvala „zábava“ společnosti – snášel mučení v tichosti.

Marie si vzpomněla na příběh z před lety a chtěla najít svého přítele a omluvit se mu za křivdu, která se mu před lety stala. Od starých známých se dozvěděla, že je ženatý a má dítě a že „je stále velmi ošklivý…“.

To nejdůležitější, jeho současnou adresu však její kamarádky neznaly a éra Facebooku ještě nenastala. Marie tedy svěřila tohoto muže Boží Matce s prosbou o požehnání pro něho a jeho rodinu a slíbila na jeho úmysl každodenní modlitbu nápravy na růženci. Vytrvale se modlila dny, týdny, měsíce a roky. Tehdy pochopila sílu modlitby nápravy a ztratila i víru ve vlastní dokonalost. Během tohoto období se naučila přistupovat k Bohu pokorně, ale také s velkou důvěrou. Přesto toužila potkat tohoto přítele osobně.

Tajemný dopis

V roce 2007 se Marie rozhodla zdvojnásobit modlitbu na tento úmysl a vroucně prosila Pannu Marii o pomoc. O týden později obdržela zvláštní dopis. Její autorka informovala o mimořádném chování jednoho z farníků, který si nejprve s překvapením přečetl na jedné z náboženských knih Mariino jméno (z minulosti měl na ni nepříjemné vzpomínky), a poté se stal jejím vášnivým čtenářem.

„Prosí mě – ukončila dopis žena –, abych vás pozdravila a poblahopřála k vaší práci, kterou momentálně s velkým zájmem sleduje. Dotyčný se jmenuje […] a myslí si, že si ho asi nepamatujete.“

Po tomto dopise se děj rychle pohnul. Marie se zkontaktovala s autorkou dopisu a jejím prostřednictvím požádala o adresu tohoto muže. Po modlitbě mu zavolala, a když si uvědomil, s kým mluví, začala „dlouhé litanie“ omlouvání. Ale on ji přerušil a soucitně jí řekl, že stará rána se už zahojila a všechno jí bylo odpuštěno.

Mariina radost byla veliká. Poděkovala Matce Boží za pomoc při vyřizování této záležitosti, která se táhla několik let. Žena se opět na Mariinu přímluvu utvrdila ve víře v sílu vytrvalé modlitby.

Revize života

Dnes je Marie osobou, která sdílí poklad své nově objevené víry na přednáškách po celém světě a ve svých knihách, které se rychle staly bestsellery. Zatímco dříve byla známá jako autorka antiklerikálního románu, nominovaného na prestižní literární ocenění ve Španělsku, nyní se její dar pera využívá k hlásání pravdy o Boží lásce ke všem lidem. Každý den se snaží splnit volání, které slyšela v Medžuugorji:

„Hlásejte, že já jsem Pravda.“

Zdroj: Trwajciewmilosci,

Převzato z https://modlitba.sk/, článek z 26. 4. 2023 naleznete zde.

Na Fatym.com vydáno 1. 5. 2023

Sdílet

| Zdroj: https://modlitba.sk/

Nové filmy, videa a audia (mp3) pro vás:

www.TV-MIS.cz

::	Lidové misie Radostín nad Oslavou 2024-středa (kázání z 20.11.2024)
::	Lidové misie Radostín nad Oslavou 2024-uterý (kázání z 19.11.2024)
::	Lidové misie Radostín nad Oslavou 2024-pondělí (kázání z 18.11.2024)
::	Kázání z Vranova nad Dyjí 17.11.2024 (33. neděle mezidobí)
::	Lidové misie Radostín nad Oslavou 2024 I. (kázání z 10.11.2024)