MARIINA VÍTĚZSTVÍ 58: Požehnaná pouť v 9. měsíci těhotenství

V tomto díle si můžete přečíst svědectví Elišky B. o jejím putování do Medžugorje. Je převzato z online časopisu GOSPA, dvouměsíčníku, který vydává spolek Centrum-Medjugorje, který si můžete objednat https://www.centrum-medjugorje.cz/casopis-gospa/ https://www.centrum-medjugorje.cz/casopis-gospa/

Jsou to dva roky, co jsme se s kamarádkou Barčou modlily u nich v obýváku, abychom mohly jet do Medjugorje. Tolik jsem toužila na to místo jet. V autobuse cestou do Medjugorje 10.7.2022 jsem dostala odpověď na svou touhu: do Medjugorje se jezdí na osobní pozvání Panny Marie, což jsme obě i s Barčou konečně dostaly.

Začala jsem o Medjugorje doma mluvit už o Vánocích 2021. Ten rok v září mi přišel email od známého, že se uvolnila nějaká místa v autobuse do Medjugorje, ale bylo to hodně narychlo. Začala jsme se za to modlit růženec. V tu chvíli jsem měla silný pocit, že tam opravdu pojedu, a to nejen já s celou rodinou, ale i Barča. Byla jsem trochu zklamaná, když jsem zjistila, že peníze na tento zájezd v září prostě nepřišly, ale věřila jsem, že se mi moje přání splnilo... Jen ještě Pán čeká na správný čas. A tak jsem děkovala.

V únoru 2022 jsem měla velkou touhu vyjít s dětmi na Hostýnek a tak jsme si s Tobikem a Rozinkou udělali mini pouť. Tam jsem na nástěnce objevila pozvánku na červencovou pouť do Medjugorje. Zaujalo mě to a hned druhý den jsem to zavolala Barči a zároveň se přihlásila. V tu chvíli jsem ani na minutu nezapochybovala, že by taková pouť pro mě nebyla, když mám koncem července termín porodu. Celou dobu jsem se tedy za pouť do Medjugorje modlila, abychom to všichni zvládli, i já jako těhulka v 9.měsíci.

Hostýn-bazilika-obraz-nad-vchodem, Ben Skála, Benfoto, CC BY-SA 2.5, commons...

Přiblížil se čas odjezdu a ačkoli jsem se modlila i za balení a přípravu na cestu, bylo to znovu celkem vyhrocené, ale pravděpodobně méně než obvykle. Přišel den odjezdu. Ku podivu se všechno stihlo a my usedli do autobusu.

Cesta 14 hod před námi, ale já i děti jsme část prospali. V autobuse jsme se pomodlili růženec a naučili nové písničky, které nás teď pořád provází: Gospa, Majka moja a Zdravo, kraljice mira. Byla jsem tak vzrušená, když jsme přijeli do Medjugorje, že jsem nadšeně pozorovala i benzinku s nápisem Medjugorje. Po chvilce jsme projeli kolem kostela sv. Jakuba staršího, který je patronem poutníků a po kterém se jmenuje náš nejmenší miláček.

Další den ráno jsme hned po snídani vyrazili se skupinou na Podbrdo. Pomalu jsme postupovali po kamenech nahoru. Měla jsem Nordic hole, které mi pomáhaly v jistější chůzi. Bylo to jako zázrak a splněný sen.

Cítila jsem tolik vděčnosti, když se objevila socha Gospy. Byla jsem tak neuvěřitelně vděčná Bohu a Panně Marii, že jsou věrní, že mě dovedli na toto požehnané místo i s mým milovaným mužem. Tolik lásky, dojetí a vděčnosti. Prostě krásný okamžik úplného štěstí a blaženosti s vděčností.

Modlila jsem se ve stínu a najednou jsem cítila takový neklid, syn Tobík mi do zad hodil kamenem. Naštěstí netrefil. Dominika zase zmáhala úzkost a Michalka zničehonic kreslila pentagram na kámen a najednou, přímo u sochy Panny Marie, Královny míru, odpadla mladá žena. Seběhli se lékaři a kněží. Žena začala křičet a nadávat. Po chvilce, kdy se u ní kněží a lidé modlili, začala plakat a v kleče chválila Pána.

Následoval další program, který završil večerní modlitební program - 3 růžence, mše svatá a adorace... To všechno zvládly i naše malé děti (2 roky, 4 roky a 7 let).

Neuvěřitelný pokoj a láska, kterou cítily i děti, nám všem pomohl hluboce prožít především adoraci. Děti teda adoraci prožily spíš hraním si s kamínky a klacíky. Ale i tak byla atmosféra velmi klidná a pokoj Boží se rozléval v srdcích všech.

Navštívili jsme Majčino selo, mateřskou vesničku pro děti, či komunitu Cenacolo, kde se léčí závislí lidé. Byla to velmi silná svědectví.

A pak jsme měli svědectví Gorana, bývalého narkomana, který se mnohokrát pokusil o sebevraždu, chtěl zabít svého otce a nevlastní matku, často byl ve vězení či na psychiatrii, měl zničené psychické i fyzické zdraví a dnes je v pořádku, má ženu a 5 dětí a svědčí o víře, která ho vytáhla z temnoty. To je vážně borec a jeho nádherné svědectví Boží moci nad zdánlivě ztracenými a nepolepšitelnými mě velmi povzbudilo. Vlilo mi to naději do srdce, že můj brácha, který je drogově závislý, přece jen není úplně ztracený. Jen se nesmím přestat za něj modlit.

Večer jsme jen naše rodina vyrazili k modrému křížku a na Podbrdo už po tmě. U modrého kříže jsem cítila i viděla milosrdný pohled Matičky Panny Marie, kterým jakoby mne konejšila.

Ráno se mělo vstávat brzy a v 5 vyrážet na Križevac, ale já v noci tvrdnutím břicha nespala a bála se, že porodím v Bosně. Nadopovala jsem se magnesiem a kontrakce během dne přestaly. Križevac počká na moji nebo naši další návštěvu.

Další svědectví bylo v Hradu u Patricka a Nancy. Patrick se obrátil k mladým a zdůraznil: "Než půjdeš na rande, zeptej se ho/jí, kde má svůj růženec a když žádný nevytáhne, nikam s ní(m) nechoď, protože společná modlitba je to, co dodává vztahu milost, lásku, přijetí, sebeobětování a nerozlučně pouto."

Poslední den jsme se soukromě vydali ještě k Modrému kříži. Davídek (2 roky) ten den nechtěl pustit Písmo z ruky a vzal ho k Modrému křížku a Dominik po modlitbě růžence "náhodně" otevřel a četl: Ale řekl mi: „Moje milost ti stačí. Má moc se plně projeví uprostřed slabosti.“ „Milerád se tedy budu chlubit svými slabostmi, aby na mně spočívala Kristova moc. (2. Korintským 12,9) A dále: Blaze tomu, kdo si všímá chudáka a ubožáka, za to ho vysvobodí Hospodin v nouzi. Hospodin ho bude chránit, zachová ho naživu, učiní ho šťastným na zemi, nevydá ho zvůli jeho nepřátel. Hospodin mu pomůže na bolestném lůžku, v nemoci z něho sejme veškerou slabost. (Ž 41) Toto živé slovo manžela provází tímto časem.

Odpoledne jsem se ještě zastavila v kostele sv. Jakuba staršího, kde jsem po růženci uslyšela Mariin hlas, kdy mi slíbila, že všechny mé prosby budou vyslyšeny a můj porod proběhne až 1.8., což se také vyplnilo. (Návrat domů byl 17.7.2022)

Večerní modlitební program byl poslední a dojemný zážitek z Medjugorje (jako bychom se loučili s naším domovem, s naší maminkou), protože pak jsme už nasedli do autobusu a čekala nás cesta zpět, cesta pokání, protože jsem tentokrát moc nespala.

Pokoj Mariin nám nějakou dobu vydržel. Jen pak v šestinedělí se opět otevřela stará témata a je třeba zahojit staré jizvy. Jenže Ježíš uzdravuje nejen rány, ale léčí i jizvy, jak jsem pochopila od Pána na seslání Ducha Svatého na konci Sieverse, tak bojuji a důvěřuji.

Kubíček, náš nejmladší chlapeček, se vždy uklidní, když někdo zpívá Gospa, Majka moja... Je to dáreček od Panny Marie a to doslova, tak klidné dítě jsme ještě neměli.

Zdroj a nabídka:

on-line verzi časopisu Gospa, který vydáváme v rámci činnosti spolku Centrum-Medjugorje. Máte-li zájem, můžete se přihlásit k odběru tohoto dvouměsíčníku na webových stránkách spolku. Můžete se také přihlásit k dalším aktivitám spolku.

CENTRUM MEDJUGORJE, z.s.
IČO 17544866
Číslo úču: 317544866/2010 (Fio banka)
Telefon: +420 723 230 310
E-mail: barbora@centrum-medjugorje.cz
Web:www.centrum-medjugorje.cz/

(Na Fatym.com vydáno 12. 5. 2023)

Stefano Pertusati Follow Medjugorje: la chiesa sul retro, CC BY-NC-SA 2.0, flickr

Sdílet

| Zdroj: časopis GOSPA

Nové filmy, videa a audia (mp3) pro vás:

www.TV-MIS.cz

::	Lidové misie Radostín nad Oslavou 2024-středa (kázání z 20.11.2024)
::	Lidové misie Radostín nad Oslavou 2024-uterý (kázání z 19.11.2024)
::	Lidové misie Radostín nad Oslavou 2024-pondělí (kázání z 18.11.2024)
::	Kázání z Vranova nad Dyjí 17.11.2024 (33. neděle mezidobí)
::	Lidové misie Radostín nad Oslavou 2024 I. (kázání z 10.11.2024)