Mnozí v těchto dnech přemýšlejí o tom, koho volit, a zda vůbec k volbám jít.
Názory, výzvy a doporučení ze současnosti i minulosti mohou pomoci se nad tak důležitými skutečnostmi zamyslet a také rozhodnout podle svého nejlepšího svědomí.
Vážení a milí přátelé, sestry a bratři,
letošní volby budou v pátek a v sobotu po slavnosti seslání Ducha svatého. Proto vás prosíme, zamyslete se nad touto záležitostí, věnujte jí pozornost i čas. K letošním volbám bude nás voličů pozváno více než 8 milionů = bude rozdáno přes 8 milionů hřiven. Viz Mat. 24,14-30. (Prosím přečti si to !!) Řeč je zde o tom, kdo je věrný v malém (jednom hlase z osmi miliónů) i o služebníku lenivém a také o tom, co nám bude odňato. Jak s volebním lístkem naložíš Ty?
Pokoj, dobro i radost přeje
František Reichel
Proč volit??
Několik rad, doporučení a informací:
1. Jdi k volbám. O výsledku voleb rozhoduje každý – tedy i ten, kdo nevolí nebo vloží neplatný lístek. Po sečtení hlasů se zbylé mandáty rozdělují podle výsledku voleb a Tvůj hlas získávají i ty strany, které nechceš a které bys nikdy nevolil. Důležitá poznámka: Pokud někdo nemůže dojít do volební místnosti z důvodu nemoci nebo jiných omezení je třeba zajistit donesení volební urny – máte na to právo. Volit je možné i v nemocnicích. Často právě tyto hlasy rozhodují o výsledku voleb! Také je možné nechat si vystavit volební průkaz, pokud cestujete (a to i do zahraničí).
2. Pročti si volební program jednotlivých stran a zejména té, kterou chceš volit. Zvláště se zaměř na:
• vztah k církvím (a křesťanství) . Ten může být:
a. kladný (podpora církve)
b. negativní (proticírkevní)
c. tuto otázku vůbec neřeší (tj. nepokládá ji za důležitou)
• vztah k morálce, právu a legislativě
3. V žádném případě se nerozhoduj podle ekonomických kriterií – jde jen o sliby. Povolební realita bude (jako vždy) výsledkem kompromisů mezi jednotlivými stranami. V postatě jsou však možné pouze dvě cesty:
• postupné utahování opasků nebo
• další hýření a zadlužování na úkor budoucích generací
4. Nedávej svůj hlas malým stranám, které nepřesahují 3%. I když mají dobrý (přijatelný) program. I tento Tvůj hlas bude převeden na konto vítězných stran (tedy i stran z jejichž programem naprosto nesouhlasíš). Nedej se však ovlivnit průzkumy mnohdy účelovými, jednostrannými nebo regionálními.
5. Seznam volebních stran najdeš nejlépe přímo na stránkách www.volby.cz. Pozor však při hledání přes Google – je v tom chaos.
František Reichel
Volby
Když se v minulosti diskutovalo o všeobecném hlasovacím právu, katolická církev byla velmi opatrná. Panovala obava, že takto nabytá moc může být snadno zneužita, protože svět se již necítí podřízen Bohu. Dnes se ukazuje, že jen asi 10 – 15 % občanů volí vědomě, ví, koho a proč volí. Ostatní volí podle pocitů a jsou snadno ovlivnitelní. A volební účast bývá kolem 50%. Může to tak nadále fungovat?
Katechizmus katolické církve považuje uplatňování volebního práva za povinnost katolíka. To znamená, že i jako členové SFŘ máme usilovat o co nejzodpovědnější volbu.
Koho máme tedy volit?
Předně je třeba říci, že volba je osobní. Já sám nesu odpovědnost za svoji volbu. Těžko se mohu před Bohem Otcem, Synem a Duchem svatým vymlouvat, že jsem volil podle toho, co mi někdo nakukal. Přesto a právě proto máme společně diskutovat a hledat pravidla dobré volby.
Politika jako řízení společnosti, stanovování pravidel pro společnost a uplatňování moci, je to určitá odbornost, řemeslo, které se musí umět dělat. Ale moc je odvozena od moci Boží a toho si politik má být vědom.
Zamysleme se nad tím, zda volíme politika, politickou stranu nebo volební program. Samozřejmě volíme všechny „tři“ současně, ale důrazy budou jiné.
Zásadní rozhodnutí v dnešním světě se dělají spíše na mezinárodní úrovni, role národních států a jejich orgánů klesá. Jestliže Evropská unie stanoví pravidla pro schodek státních rozpočtů, musí jej všichni více méně respektovat. Řadu věcí voliči těžko posoudí, např. kdy se vyššími sociálními dávkami může zhroutit státní rozpočet,…
I tak národní parlamenty rozhodují o mnoha věcech, které ovlivní náš život. Navíc během volebního období vznikne řada situací, které nenajdeme ve volebních programech a které bude třeba řešit /např. když vznikne nový válečný konflikt/.
Politická stabilita je cesta k odstranění hladu ve světě, protože technicky lze zajistit blahobyt kdekoliv na Zemi. Jen tam musí být mír a pořádek. Pokud se národy stanou peleší lotrovnou, pokud se bude vraždit a krást, bude hlad a bída. I proto je naše účast ve volbách a zodpovědná volba tak důležitá.
Proto:
Nejprve odmítněme ty, kteří mají ve svém programu naprosto nepřijatelné věci, jako například budou proti náboženské svobodě, budou chtít žít na úkor budoucích generací, budou pro kulturu smrti tj. pro potraty či eutanazii, nezajistí vymahatelnost práva a ochranu životního prostředí…
Vybírejme ty politiky, kterým věříme, že i ve složitých situacích budou dobře rozhodovat. Proto se ptejme na jejich znalost, zkušenosti, morální charakter, jak drží dané slovo /např. manželský slib/, jaké mají pracovní nasazení, jsou-li zdraví… S politikem máme komunikovat – psát mu, ptát se ho, pozvat jej do MBS.
Hodnoťme chování politické strany. Moc nepomůže, když podpoříme svého oblíbeného politika, ale on bude ve své straně osamocen se svými názory a bude většinou přehlasován a tak umlčen.
Velmi buďme opatrní na volební sliby. Zkusme si jich nevšímat.
Církev rozhodla, že kněží se budou věnovat výhradně duchovní činnosti. Světské záležitosti – při plném vědomí odpovědnosti – svěřila laikům. Proto se máme jako laici politicky angažovat, protože to za nás nikdo jiný neudělá!
Nevím, kdo je patronem voličů. Ale vím, že my se můžeme obracet na dr. Františka Noska, našeho spolubratra, o jehož blahořečení usilujeme.
Jiří Šenkýř
Proč budu volit stranu křesťanskou?
Přečetl jsem si všechny ostatní příspěvky, které se týkají voleb. Je v nich jistě oprávněně kladen důraz na zodpovědnost při rozhodování, na důležitost modliteb a pomoc Ducha svatého… Jistě to vše a jiné „zbožné podpory a opory“ nemůže být nikdy na škodu, ba právě naopak.
Přesto pokládám za potřebné – jako člověk, který se vždycky (nejen až po roce 1990) angažoval ve veřejném prostoru – doplnit a rozvinout některé praktické pohledy, které ve svém příspěvku načal František Reichel.
1) Nejít k volbám, to znamená (v našem volebním systému) dát svůj hlas těm, kteří získají ve volbách nejvíce hlasů. Tedy tak si mohou počínat jen ti, kteří chtějí podpořit ODS nebo ČSSD. Pak je ovšem otázkou, proč jim ten hlas nedají rovnou. Pro nás všechny ostatní (kteří těmto stranám nechceme dát hlas ani náhodou) platí, že k volbám jít musíme.
2) Ve volbách roku 2006 dalo 34% katolíků hlas ČSSD, 28% hlas ODS, 17% KDU-ČSL, 11% KSČM (opravdu je to tak!), 5% straně Zelených a 5% zbylým stranám (tedy jejich hlas propadl). Přesun výrazné skupiny katolíků k ČSSD byl důsledkem toho, že část tradičních voličů KDU-ČSL (zejména důchodci) byla vyděšena necitlivou politikou Miroslava Kalouska (ten pak ostatně byl tvůrcem „reformy daní“, která – jak se ukázalo, byla výhodná pouze pro bohaté).
Rozhodně jsem si nevšiml, že by ty strany, které získaly největší počet hlasů katolíků, v uplynulých 4 letech cokoliv ve prospěch katolíků podnikly. ČSSD (samozřejmě spolu s KSČM a několika poslanci ODS) mimo jiné naprosto nesmyslně zabránila rozumnému vyrovnání mezi státem a církvemi, ODS zase navrhovala v rámci „zdravotnických zákonů“ jednak další liberalizaci potratu, jednak zvýhodňování různých zájmových skupin (farmaceutických firem, pojišťoven apod.) na úkor obyčejných pacientů, zejména těch nemajetných.
3) Ať jsou před volbami řeči jakékoliv, ve skutečnosti mohou z voleb vyjít jen tyto možnosti:
a) Vyhraje ČSSD (na to teď všechno ukazuje), ale nebude schopná složit většinu s nikým jiným, než s ODS (tedy tzv. „velkou koalici), nebo s KSČM (což ovšem ČSSD odmítá; stojí ovšem o tzv. „tichou podporu KSČM). A žádná jiná většina nebude dosažitelná. To se stane v případě, že se KDU-ČSL nedostane do sněmovny.
b) Vyhraje sice ČSSD, ale většinu bude moci složit i ODS s „menšími stranami“ – tedy s TOP 09, Stranou Věci veřejné a KDU-ČSL. Výsledkem bude dlouhé vyjednávání a žádná strana nebude moci uplatnit celý svůj volební program. Naopak – vláda bude vládnout na základě velkého kompromisu (to ovšem je běžné – a kdo tohle nechápe, nechápe vůbec politiku).
c) Vyhraje ČSSD a bude moci složit většinovou vládu s „menšími stranami“ – tedy s KDU-ČSL a Stranou Věci veřejné. (TOP09 předem koalici s ČSSD odmítá, takže tlačí na uskutečnění varianty a) Velká koalice, nebo b) Čtyřčlenná koalice pod vedením ODS).
Tato varianta c) by ale byla možná jen tehdy, když KDU-ČSL získá alespoň 8% hlasů. Vzniklá vládní koalice opět bude uskutečňovat kompromisní program, který se zase tak moc nebude lišit od toho, jež by uskutečňovala koalice v čele s ODS. Toto „kmitání“ kolem středu právě zajišťuje přítomnost KDU-ČSL ve vládě, protože tato strana působí jako určitá kotva kolem středu. KDU-ČSL toho sice nikdy moc „neprosadí“, ale mnohému může zabránit (a zpravidla i těm nejhorším věcem zabrání)
Osobně pokládám variantu a) za nejhorší. Obranou proti ní je dostatečně silná KDU-ČSL. Hlasy pro TOP 09 jsou hlasy pro vládu v čele s ODS nebo – při větším úspěchu ČSSD – jsou to hlasy pro velkou koalici.
4) Dobře znám všechny možné chyby a slabiny KDU-ČSL. Nejen na celostátní úrovni (kde jsou po vsetínském sněmu v čele lidé, které dobře a dlouho znám a důvěřuji jim), ale hlavně na místní a regionální úrovni (kraje, města), kde si lidovci kolikrát počínají opravdu lidsky – a natož křesťansky – uboze (někde ovšem zase příkladně).
Přesto pokládám za nespravedlivé, když se na tuto stranu kladou automaticky (a zejména ze strany katolíků) mnohem přísnější měřítka, než na strany ostatní. To, nad čím se lidé pohoršují u křesťansko-demokratického politika, tolerují u politiků jiných stran – a nebrání jim to, aby tyto strany volili (viz rok 2006).
Strana, která dlouhodobě má jen málo poslanců – a to je KDU-ČSL celých 20 let – má velmi obtížnou pozici nejen při prosazování vlastního programu, ale i při politickém rozhodování. Strana, která není permanentně ohrožená ztrátou potřebné podpory, může provádět mnohem odvážnější a velkorysejší politiku, než ta, jejíž podpora pořád kolísá kolem hranice volitelnosti.
A tak – vážené sestry a vážení bratři – já budu volit stranu, kterou jsem volil vždycky: stranu slabou, outsidera české politické scény, kterému se velmi snadno nadává a na kterém se snadno hledají chyby. Stranu, bez níž se ovšem nedají u nás dávat dohromady rozumné, neextrémní vládní koalice. Stranu, která zvláště dnes potřebuje podporu těch, jejichž zájmy vždycky hájila nejvěrněji – podporu křesťanů.
Jiří Zajíc
Prohlášení ČBK ke stažení zde!
Modlitba
Otec arcibiskup Mons. Jan Graubner vyzývá všechny, aby se zapojili do modlitby za národ a jeho představitele:
Drazí bratři a sestry, všechny vás vyzývám a prosím, abyste se zapojili pravidelnou modlitbou, kterou vám předkládám, za náš národ a jeho představitele. V dějinách spásy se mnohokrát ukázalo, že právě vnější a společenské problémy často způsobené odklonem od Boha, které tlačily lid, byly impulsem k novému obrácení, věrnějšímu přilnutí k Bohu a k modlitbám plným důvěry, které Bůh vyslyšel. Bůh je připraven i dnes nás vyslyšet. Všem, kteří přijmou tuto výzvu, upřímně děkuji a každému ze srdce žehnám + arcibiskup Jan
Všemohoucí věčný Bože, na přímluvu svatého Václava, dědice české země, přijmi naše prosby za ty, kteří nám vládnou: dej jim ducha moudrosti a prozíravosti; ať respektují Tvůj spravedlivý řád, hájí lidskou důstojnost a život každého člověka od početí až do přirozené smrti; ať podporují zdravou rodinu založenou na celoživotním věrném svazku muže a ženy; ať poctivě spravují svěřený majetek a svým jednáním dávají dobrý příklad celé společnosti; ať jsou zodpovědní vůči dalším generacím, probouzejí touhu po dětech a jejich dobré výchově. Nás pak naplňuj Svatým Duchem a veď ke svědomitosti, abychom svým životem přispívali ke šťastné budoucnosti národa a zodpovědně rozhodovali. O to prosíme skrze Krista, našeho Pána.Amen.
Volební lístek z roku 1908 ke stažení zde!
Terciáři a volby z roku 1920 ke stažení zde!
