Zejména oceňují použití dosud neznámého termínu "Imprekcionální požehnání" namísto obvyklého "imprekativní". Rovněž jeho tajemná změna ve slovo "imperfektivní" působí málem nadpřirozeně.

Jinak ovšem v textu poněkud postrádám konklusivní závěr. Líbila by se mi např. analýza, zda náboženská společnost žehnající párům konstituovaným smrtelným hříchem může být a je bezpochyby totožná s katolickou Církví všech věků, či zda tomu tak z podstaty nemůže být. Protože představa mystické Kristovy Nevěsty, žehnající ve jménu |Otce i Syna i Ducha Svatého svazkům za ručičky se držících řiťopichů či cizoložníků, může u některých věřících vést třeba i k nějakému tomu pozdvižení obočí.
Tom