Vyslyšených povolání je tolik, kolik je zapotřebí. Skutečnost, že Koncilní Humanistická Sekta má nízký počet budoucích presbyterů se svátostí sboru, je jevem přechodného významu.

Demografická křivka hovoří jasně - až vymřeme my, narození v minulém století, z nichž mnozí ještě z různých příčin považují KHS za legitimní nástupkyni katolické Církve, respektive domnívají se, že Církev v KHS subsituje (:-), zmenší se členská základna natolik, že i ten jeden novopresbyter se svátostí sboru každý druhý rok na diecézi bude postačovat, aby požehnal všechny homogejské a cizoložné páry, které o to budou stát a odpředsedal eucharistickému shromáždění v každém větším městě alespoň jednou týdně. A bude to dostatečné, protože sensus catholicus již dnes vede lidi opravdu po Bohu toužící a hledající život v Boží lásce, neoddělitelně spojené se spasitelnou bázní, nikoliv do v čím dál zjevnější excesy upadající Koncilní Humanistické Sekty, ale naopak do nezpochybnitelně katolické, s Církví všech věků totožné tradičně orientované diaspory.

Pokud by chtěla KHS růst, musela by radikálně změnit management a marketing - upevnit vůdcovský princip, snížit počet úrovní managementu, prostřednictvím důmyslného systému odměny a trestu motivovat k získávání nových věřících a nabízet mnohem více zdánlivých dober ve struktuře odpovídající výsledkům důkladné analýzy trhu s duchovními potřebami. A samozřejmě zavést postupy, kdy je vůdce ve stavu morálního a/nebo intelektuálního kolapsu, zcela zjevně poškozujícícho zájmy sekty, jak jsme toho dnes svědky, možno účinně a rychle přivést k pořádku či nahradit někým kompetentním.

Osobně si myslím, že P. Dunda odvádí pro KHS velmi dobrou práci. Bohužel, průměrný jeho kolega ve službě je, spíše než přirozený vůdce s charismatem, bystrým intelektem a silnou vůlí, mnohdy psychicky či sociálně deklasovaný jedinec s osobností hraničního typu, jemuž formace v prostředí plném dalších všelijak vyšinutých entit pochopitelně příliš neprospívá. Samozřejmě čest výjimkám, ale chce-li KHS do budoucna obstát, měla by spíše než Hurty, Kříže a Drštky získávat Kuffy, Dundy a vlastně i Halíky. To by jim ovšem musela umět nabídnout něco víc, než minimální mzdu, osamění, ústrky, šikanování a kudlu do zad když dojde na věc.

Z jiného světa: Tradiční katolické komunity mají semináře plné, řeholní domy přeplněné, věřících přibývá závratným tempem, kostely a kaple praskají ve švech - a věřící v nich nalézají důvěryhodné duchovní vedení k věčnému životu s Bohem, což je konec konců to, na čem záleží. Kdo se hodlá posvěcovat ekologismem, neomarxismem a genderismem, má možnost hledat jinde.

Že ten, kdo pyšně odmítne zdroj života, nutně hyne, je sice smutné, ale nevyhnutné a spravedlivé.

Tom