Pokud mě něco trápí, prožívám něco konkrétního, přiblížím se Bohu nejupřímněji když vlastními slovy s Pánem mluvím, to od nás také očekává, musíme mít pocit, že nás někdo poslouchá a s tímto postojem taky tak k Němu hovořit - modlit se, každý sám za sebe, se svojí radostí i bolestí, potřebou. Pán nás chce slyšet, chce abychom byli upřímní a tak k Němu i hovořili.
Ježíš si přeje, abychom s Ním mluvili, jak mluvíme se svými blízkými, tak stejně hovořit s Pánem.
Modlitba nás musí naplňovat, bavit. Nesmí se z toho stát "odrecitovaná modlitba", ta je k ničemu a nic Božího nepřináší.