Papež sv. Řehoř Veliký (+604) ve svém textu v souladu s tradicí podává výklad jmen tří archandělů: Michaela, Gabriela a Rafaela, kdy jméno každého z nich vyjadřuje i jeho jedinečné poslání. Koneckonců i samotný řecký výraz "angelos" znamená "poslaný".
Michael
znamená
„Kdo je jako Bůh",
Gabriel
pak
„Moc Boží"
a Rafael
znamená
„Lék Boží".
A kdykoli se děje něco obzvlášť podivuhodného, ukazuje se, že je k tomu poslán
Michael, aby ze samého skutku a jména bylo dáno na srozuměnou, že nikdo nedovede vykonat, co může vykonat jenom Bůh. Proto se také naznačuje, že onen dávný nepřítel, který zatoužil být podoben Bohu skrze pýchu a který říká:
Na nebe vystoupím, nad hvězdy Boží vyvýším svůj trůn, posadím se na hoře svědectví, na stranách severních, vystoupím nad oblaka, podoben budu Nejvyššímu (Iz 14,13-14), bude při skonání světa bojovat s archandělem Michaelem, kdy bude opuštěn ve své síle, maje propadnout konečnému trestu, jak je řečeno u Jana:
Nastal boj s Michaelem archandělem (Zj 12,7), aby ten, který se v pýše zpupně chvástal podobností Bohu, pokořen od Michaela poznal, že skrze pýchu se nikdo nestane podobným Bohu.
K Marii pak je vyslán
Gabriel (srov. Lk 1,26), který je nazván „
Síla Boží". Přicházel zvěstovat Toho, který se k přemožení vzdušných mocností rozhodl zjevit v ponížení. O Něm je žalmistou řečeno:
Zdvihněte, knížata, brány své a pozdvihněte se, brány věčné, a vejde Král slávy. Kdo je ten Král slávy? Pán silný a mocný, Pán mocný v boji. (Ž 23,9) A opět:
Pán mocností, On je Král slávy (tamtéž). Prostřednictvím Božích mocností tedy byl zvěstován Ten, který jakožto Pán mocností a mocný v boji přicházel bojovat proti mocnostem v povětří.
Rafael pak se vykládá, jak jsme již řekli, jako „
Lék Boží", neboť když se jako při lékařském úkonu dotkl Tobiášových očí, odstranil temnoty jeho slepoty (srov. Tob 11,7-13). Bylo tedy příhodné, aby ten, který byl poslán k léčení, byl nazýván „
Lék Boží".
[Řehoř Veliký:
40 homilií na evangelia, XXXIV, 9. Český překlad Timothea Vodičky převzat z vydání: Svatý Řehoř Veliký:
Čtyřicet homilií na evangelia, Olomouc 1946, a s ohledem na latinský text (J.-P. Migne:
Patrologia latina, 76, Paris 1857, sl. 1251) upraven a doplněn redakcí Revue Theofil.]
Od téhož autora:
Požár za požár
Zdali je po smrti očistcový oheň
Jaký užitek máme z nanebevstoupení Kristova
Související články:
Josef Pospíšil: Andělé 5 - O počtu andělů
Josef Pospíšil: Andělé 1 - Existence andělů
Josef Pospíšil: Andělé 3 - O dokonalosti andělů
Ivan Bentchev: Ikony anjelov 1/3 - Biblické učenie o anjeloch
Josef Pospíšil: Andělé 4 - O čase, ve kterém byli andělé stvořeni
Ivan Bentchev: Ikony anjelov 2/3 - Rané kresťanstvo a apokryfy
Josef Pospíšil: Andělé 2 - Andělé jsou bytosti obdařené rozumem a svobodnou vůlí
Ivan Bentchev: Ikony anjelov 3/3 - Hierarchia anjelov: od apoštola Pavla po Dionýza Areopagitu
Efrém Syrský: Sestoupil z nebe a stal se člověkem, aby tě obdařil svou láskou
Marie od Vtělení (Guyart): Uchvácena a pohlcena viděním Nejsvětější Trojice
Brigita Švédská: Andělova řeč o vznešenosti blahoslavené Panny Marie
Étienne Gilson: Učení sv. Bonaventury o devateru andělských kůrů
Tomáš Akvinský: O zvěstování blahoslavené Panny
Kolda z Koldic: Povýšena nad anděly
Terezie z Lisieux: K andělu strážci
Pseudo-Makarius: Budoucí život
Převzato z
www.theofil.cz/,
článek z 25.9. 2022 naleznete
zde.
