V kostelech postupně přestanou sloužit liturgické obřady a později je dekonsekrují.
V Bruselu brzy zavřou až 35 kostelů z celkových 110 v rámci jedné z největších reorganizací, které kdy katolická církev zažila v tomto evropském hlavním městě.
Zprávu o tom přinesl belgický deník La Libre. Tato skutečnost zaťala u věřících do živého, a odráží krizi křesťanství nejen v Belgii ale v celé Evropě.
Katolíků je málo a společnost je multináboženská
Již od roku 2005 se v Bruselu hovoří o budoucnosti farností a celkově o budoucnosti církve. Monsignor Jozef De Kesel, tehdejší biskup bruselského vikariátu, který patří k dalším dvěma vikariátům v rámci rozdělené diecéze Malines-Brusel, v tom roce ohlásil v pastýřském listu budoucí reorganizaci jednotlivých farností. Důvodem měly být dvě perspektivy: "
pravděpodobnost, že aktuální počet farních společenství bude nad naše síly a možnosti kvůli klesajícímu počtu katolíků" a na druhé straně skutečnost, že "
vyšší počet farností a jejich přítomnost na celém území již nekoresponduje s reálnou pozicí církve v naší moderní společnosti, která je multináboženská a multikulturní" (dnes už je v Bruselu více praktikujících muslimů než praktikujících katolíků).
Belgie, která je rozdělena do tří jazykových skupin, je kvůli tomu komplexnější zemí než ostatní evropské státy a podobně je to i s organizací Církve v této zemi. V oblasti Bruselu existuje 107 farností, v nichž působí 250 kněží a které jsou rozděleny na 11 holandsky mluvících jednotek, 25 francouzských a 42 cizokrajných. Celkově vytvářejí 4 děkanáty.
Ačkoli toto náhlé zavírání kostelů neznamená, že budou hned i desakrované, postupně však v nich ukončí kněží všechny aktivity (katechismus, křest, biřmování, mše).
Zpráva o tom prý překvapila věřící. Údajně chápou, že je nízký počet věřících a že mají finanční problémy, ale nechápou, proč je nutné zavřít tolik farností, když počet kněží je dostatečný a mohly by tyto farnosti postupně zvelebovat.
Je riziko, že se zruší i ty komunity, které jsou živé, atraktivní, mají mnoho věřících, a to jen proto, že nepatří do toho správného "plánu městské čtvrti", jak se píše v jednom z kritérií zrušení farností.
Jako příklad lze uvést případ kněze kostela v malé bruselské čtvrti, který má být kvůli reorganizaci dekonsakrovaný. Kněz žádal, aby kostelík raději nabídli místní polské komunitě, která ještě nemá místo pro liturgické obřady. Žádost mu zamítli.
Zdroj:
www.hlavnespravy.sk, 10. 5. 2016
Převzato z
www.lifenews.sk/,
článek naleznete
zde.
