Ve dnech 21. – 27. července probíhal už IV. turnus tábora, znovu v Olbramkostele
Cyril a Metoděj – B. Nezapomeňte se podívat na to, jak probíhaly poslední dny tábora.
Čtvrtek jsme začali budíčkem, po kterém byla tentokrát docela dlouhá rozcvička i za středu. Po snídani jsme nacvičili ukazovací písničku Pampelišky, kterou jsme potom zpívali při mši svaté. Dopoledním dalším programem byla výroba štěrchátek vděčnosti, do kterých se dával hrášek. Hrášek jsme během týdne používali při modlitbě díků, s každým díkem jsme do skleničky hodili i jednu kuličku hrášku. Před obědem jsme si zahráli ve skupinkách hry. Po poledním klidu nás čekala etapová hra s hlaholicí. Děti běhaly kolem kostela, kde hledaly písmenka s v hlaholici i latince a potom měli přeložit text v hlaholici a svá jména zase naopak do hlaholice. Následující hra byla také soutěž pro oddíly – Riskuj. Děti odpovídaly na připravené otázky nebo mohly využít, podobně jako v Aktivitách, malování, pantomimu a mluvení. Večerní program byl už dlouho očekávaný, protože byl táborák se stezkou odvahy s o. Markem. Stezka byla o to víc zajímavá, když Pavlík padl do jezírka u kostela při společném průzkumu cesty ještě za světla. S platným a úplným domluveným podpisem na papíře nakonec skončilo 11 dětí i s některými vedoucími. Po společné večerní modlitbě následoval náš zdlouhavý program a to čištění zoubků, umývání a uléhání do postýlek – program vždy minimálně na hodinu.
Protože jsme šli spát po táboráku hodně pozdě, mohli jsme nakonec v pátek vstávat až v půl deváté. Po rozcvičce a snídani jsme si sedli do kruhu pod strom a každý dostal svoji stopu s paprsky. Stopa se posílala po kruhu a každý na ni napsal nebo namaloval něco pěkného o druhém. Potom si děti s Mončou šly dodělávat štěrchátka, všichni si je krásně pomalovali. Během toho oddílové vedoucí připravovali diplomy pro děti za etapové soutěžení. Během dopoledního klidu nás navštívila s. Michaela - cyrilometodějka. Na druhou hodinu přijel i otec Marek, za kterým si šel každý z tábora (včetně kuchařek) popovídat. Mezitím jsme dodělávali diplomy a hráli různé hry. Po odpolední svačince jsme ještě zazpívali několik písniček a šli na mši svatou, tentokrát též farní, která byla v 16:30, dokonce jsme už při mši svaté viděli nějaké možná místní farníky. Po mši svaté jsme otci Markovi předali hned u kostela diplom, protože už pospíchal na další mši svatou do Štítar. Otec si nechal z krabic udělat stoleček, na který vyskládal CD Marianek, jeníkovský kalendář a různé knihy, vedoucí a kuchařky si potom směli vybrat, co koho zaujalo. Nakonec Rosťa vyhlásil náš tábor podle svých tajných kriterií jako nejlepší, které v Olbramkostele na faře letos byli. V dobrém jsme se s otcem všichni rozloučili, protože jsme věděli, že už další den nepřijede. Vyvrcholení tábora probíhalo později u ohniště, kde bylo oficiální vyhlášení výsledků etapové hry oddílů i umístění jednotlivců ve sbírání paprsků a předání diplomů. Potom nás potěšily paní kuchařky s dortíkem pro každý oddíl a jedním navíc pro Aničku, která slavila zrovna svátek. I tentokrát nám dort moc chutnal. Potom jsme s dětmi hráli ještě hry, nejzajímavější jistě byl Rosťa jako „bába z Ciandru“. V kroužku při společné večerní modlitbě jsme celý tábor zhodnotili tím, co se nám líbilo a nelíbilo a šli jsme spát.
Sobotní den byl ve znamení balení a loučení, ale my jsme se na táboře nejprve přivítali s novoknězem Petrem Václavkem, který nám přijel sloužit mši svatou, po níž uděloval novokněžské požehnání. Vtipně jsme si přebrali jeho ohlášení, že k požehnání můžeme chodit po čtyřech... představa že polezeme po kolenou mnohé rozesmála. Po vzoru první čtveřice ovšem všichni pochopili, jak to bylo myšleno :o) Během mše svaté přijížděli už první rodiče a tak po snídani bylo hlavní už jen možná smutné balení, uklízení a loučení.
Odkaz na I. část.
Odkaz na II.část.
Odkaz na ostatní fotky!
