Ve dnech 21. – 27. července probíhal už IV. turnus tábora, znovu v Olbramkostele
Cyril a Metoděj – B
Program pro všechny začal příjezdem na faru v Olbramkostele v odpoledních hodinách v neděli. Po tom, co nám rodiče předali všechny přihlášené děti, jsme mohli začít se seznamovacími hrami. Následovalo malé občerstvení buchtami ještě od maminek. Nejdůležitější částí nedělního programu bylo rozdělení děti do 4 oddílů, vybrání si barvy, vymyšlení pokřiku a malování vlastních stop. Pro dobrý průběh celého tábora bylo třeba říci několik důležitých skutečností k programu, vzájemnému soužití na faře a hlavně k hodnocení celého tábora. Ještě večer nás navštívil krátce otec Marek a zahrál s námi „Jede bába z Ciandru“. Po večeři jsme se společně pomodlili a pomalu šli spát.
Pondělní budíček byl v půl osmé, po rozcvičce a snídani na nás čekala mše svatá i tentokrát s kázáními o sv. Cyrilovi a Metodějovi. Po společné písni Víra to je poklad jsme se ještě chodili modlit Pod ochranu Tvou k Panně Marii Matce dobrých rozhodnutí. Po mši svaté bylo v programu batikování triček i tentokrát se všechno povedly moc pěkně, jak všichni zjistili po poledním klidu, když jsme je konečně mohli vidět všechny. Velká vedra se dají přežít ve stínu nebo ve vodě, správný stín se hledá těžko a k vodě daleko, naštěstí stříkat po sobě stříkačkami lze i na farní zahradě. Ochlazeni po vodní bitvě se děti vydaly po jednotlivých oddílech se svými vedoucími na poznávací cestu o sv. Cyrilovi a Metodějovi do okolí Olbramkostela. Po cestě děti plnily různé úkoly a vystřídaly mnohé cesty, nejzajímavější a nejvíc bloudící byla určitě cesta polem s kukuřicí. Po navrácení všech oddílů jsme se sešli ke společné večeři a potom následoval kulturní program, kdy děti měly za úkol zahrát významnou událost ze života sv. Cyrila, když se mu zdál sen o Moudrosti. Všem skupinkám se toto představení povedlo výstižně a někdy i dost vtipně. Den jsme ukončili společnou modlitbou v kruhu ohniště bez ohně.
Na úterní den byl naplánovaný celodenní výlet. Po budíčku tentokrát následovala delší rozcvička, protože jsme hned dopoledne nepospíchali na mši svatou. Po snídani a delším chystání jsme konečně po deváté hodině vyrazili. I tentokrát naše kroky vedli na zříceninu hradu Šimperk, kde jsme měli domluvenou na dvanáctou hodinu mši svatou s o. Markem. Ještě přede mší svatou jsme si připomněli významnou událost ze života našich věrozvěstů a tou byla misijní cesta do Bagdádu. Zahráli jsme si hru na toto téma, v lese byly rozmístěné obrázky čertu, které děti měly posbírat. Přitom musely dávat velký pozor, protože vedoucí v rolích muslimů je honili. Ještě jsme chtěli nacvičit nové písničky ke mši svaté, ale za chvíli už dorazil i otec Marek s o. Františkem a Eliškou. Prožili jsme společně krásnou mši svatou v přírodě za zpěvu ptáků a šumění listí – prostě nádhera. Po mši svaté nám otec krátce pověděl ještě o cestě na Krym a nalezení ostatků sv. Klimenta, během toho jsem schovala krabičku s „ostatky sv. Klimenta“, kterou děti po delší době nalezly. Při zpáteční cestě jsme se zastavili u rybníku, který nás všechny osvěžil, ale potom musel každý z nás naběhnout i do sprchy na faře. Po večeři a malém odpočinku následoval zajímavý program – oslava 15. narozenin Bětušky. Paní kuchařky upekly výborný dort, zazpívali jsme písničky, dali Bětušce hobla a potom jsme si všichni pochutnávali na dortu. Ven už jsme nešli a společně jsme den zakončili modlitbou díků v jídelně, při zpívání písniček se nejmenší pěkně rozjely a začaly s radostí tancovat. Tato radost provázela do konce tábora už každé zpívání Haleluja šabalaba nebo Pane Bože mám Tě rád.
