Zajímavé...

P. Peter Šimko: Boží láska dokáže proměnit i naše stigmata na zdroj milostí

CC0, pixabay.com Rozhovor s generálním vikářem a ředitelem Arcibiskupského úřadu v Trnavě o tom, jaká pravda je "za" tetováním a piercing.
Proč trend tetování tak rapidně až nepříjemně stoupá? Je za tím opravdu jen vkus člověka, který podlehl módě, ve snaze být "cool" či "in"?





Generální vikář Peter Šimko, kterého tito lidé prosí o osvobození zpod útlaku zla, mluví o svých zkušenostech: "Při modlitbách za vnitřní osvobození vnímám, že pokud je člověk potetovaný, zlý duch se ho více drží. Tetování je jako rána, přes kterou zlý duch jako parazit "vysává" člověka." Tetování považuje za vstupní bránu působení Zlého, který člověka zotročuje.


V rozhovoru se dozvíte:

- o původu, vlivu a dopadu tetování a nošení piercingů,

- co to ve skutečnosti znamená, když člověk příliš upozorňuje na své tělo,

- proč člověka nechrání vytetovaný kříž či podoba světce,

- co má dělat člověk, když má trvalé tetování, kterého se již nemůže zbavit,

- že potetovaný člověk není "horší" člověk, a proč ho Bůh stále miluje.


V Knize Leviticus 19, 28 je psáno: "Pro mrtvého si nedělejte zářezy do těla! Nevypalujte si (do kůže) žádné znamení! Já jsem Hospodin!" Jak je třeba pochopit tento biblický text?

Biblický text hovoří o skarifikaci a tetování. V pohanském světě v biblické době šlo u pohanů o běžné praktiky spojené s náboženskými rituály. Vztah k Bohu pouze biblický člověk chápal jako vztah Otec - syn / dcera. Všude jinde šlo o podřízenost ve smyslu otrok a pán. Jelikož otroci nejsou pány nad svým životem, vyjadřoval se jejich stav tetováním či skarifikaci, jako výraz doživotní podřízenosti vůči svému pánovi.

Tak, jako se tetuje dobytek, aby se vědělo, komu patří, tak i tetováním se prezentovalo, komu ten člověk patří. Pokud měl voják potetované rameno ruky, znamenalo to, že ta ruka, v níž drží meč, už nepatří jemu, ale pánu. Pokud pán rozhodne, že má zabít například dítě, tak ho zabije, protože se zřekl svobodného rozhodování. Jeho ruka je nástrojem pána.

A jak se k tetování stavěl biblický či věřící člověk?

Biblický člověk odmítal skarifikaci či tetování, neboť vnímal Boha nejen jako Pána, ale i jako Otce. A protože Bůh chce, aby byl člověk svobodný, nepotetovaná kůže symbolizuje svobodu. Svobodný člověk není proto "označkován".

V samotném židovství jsou předpisy ohledně tetování mnohem přísnější. Potetovaný žid například nesmí být pohřben na židovském hřbitově. U muslimů je tetování znakem satana a prokletí.

CC0, pixabay.com


Ten, kdo nechápe
smysl symbolů,
ve své míře nevědomosti
vytváří v sobě dispozice
pracovat pro ty,
kteří chápou smysl symbolů.
***


Co se týče historického pohledu Církve k této problematice, již v roce 787 na II. Nicejském koncilu se diskutovalo i o tetování. Koncil tetování výslovně zakázal jako znak pohanství.

Někteří lidé si přesto dávají na tělo vytetovat různé znaky, části těla si nechávají propichovat piercingy, podstupují kožní implantace, zákroky plastické a estetické chirurgie. Své rozhodnutí často zdůvodňují tím, že se jim to líbí a se svým tělem si mohou dělat, co chtějí. Nakolik si člověk může dělat se svým tělem, co chce?

Otázka je, co je moje? Pouze to, co si vezmu s sebou na druhý svět a co mi ani smrt neukradne. Smrtelné tělo nám patří dočasně, dokud nepřijde vzkříšení, jak říká Ježíš: A jestli jste nebyli věrní v cizím, kdo vám dá, co je vaše? (Lk 16, 12) Tělo je podle Písma chrámem Ducha Svatého (1K 6, 19). Máme za něj odpovědnost.

Co se ve skutečnosti skrývá za rozhodnutím přistoupit k takovému zákroku?

Zákroky, o kterých mluvíte, souvisí často s problémem sebepřijetí.

Sebepřijetí vychází z toho,
že přijmu to,
jak mě vidí Bůh.
Pokud neznám zkušenostně Boha,
velmi snadno sklouznu
do srovnání se.
***


A tady jsme hned u jiného tématu. Má nás někdo rád takové, jací jsme? Lidé často mají rádi jen naši masku, ale ve skutečnosti nás vůbec neznají.

Tetováním si relativně zafixujeme svou masku na naše tělo.

Teprve tehdy, když podstoupíme riziko odložení masky, otevřeme svůj život na setkání s pravou láskou. Usměvaví lidé se zdravotním postižením jako Nick Vujicic, jsou nám příkladem.

Co lidi motivuje k takovému jednání a co ovlivňuje jejich rozhodování?

Sami o tom mluví. Jde o módní doplněk, zkrášlování, talisman pro ochranu či štěstí, zbavení se komplexů, vyjádření alternativního způsobu života, příslušnost k nějaké skupině, připomínka něčeho v životě a podobně.

Člověk se rozhoduje na základě poznání. Když nám absentuje poznání, stáváme se snadněji zmanipulovatelní. Žijeme v konzumní době, době uspokojování materiálních a tělesných potřeb. Atmosféra konzumu tlačí lidi k instinktivnímu chování, proto kupujeme i to, co nepotřebujeme a děláme to, co bychom jinak nedělali.

Tetováním determinuji sebe vzhledem k symbolu a místo na těle, kam jsem si ho dal. To je objektivní skutečnost. Objektivní skutečnosti podléhají subjektivnímu zpracování. Ideální je, když je v tom soulad. Je možné, že pro někoho se složitě vyjadřuji, ale bez správné teoretické přípravy se dopracujeme jen k chaotickým výsledkům.

Jestli začneme pátrat, kde to vše v životě jednoho člověka začalo, můžeme se dostat k propíchnutí ušních boltců, tedy k nošení náušnic?

Odpověď na vaši otázku směřuje k pochopení smyslu symbolů.

Ucho je o poslechu. Symbolika znaku na ucho hovoří o tom, že dotyčný musí poslouchat někoho nebo se otevírá této dispozici.

Co se týče nošení náušnic podle biblické nauky, neumím s jistotou říct, zda se připevňovaly propichováním uší nebo ne. Pokud šlo o otroky, věrní otroci si na znak loajality svým pánům nechávali ucho propíchnout (Ex 21, 6).

Jak byste porovnal závažnost negativního dopadu nošení piercingů a tetování, protože oba ve svém smyslu poukazují na otroctví?

Je třeba rozlišovat mezi dočasnými a trvalými zásahy do těla. Z objektivního pohledu je určitě na tom tetování hůře než piercing, pokud nejde o piercing, který způsobuje mrzačení nebo dráždění těla. Setkáváme se také s tetováním a piercingem jako vnějším projevem určité životní filozofie, která má daleko od křesťanství. Klasický piercing je dočasného charakteru a rány po něm se rychle zacelují na rozdíl od tetování, který má relativně trvalý charakter.

Bylo by zajímavé prozkoumat, co je za tendencí dát se piercingovat. Jestli jde opravdu o zkrášlování nebo se tím něco zakrývá.

Kdo příliš upozorňuje
na své tělo,
vyvolává podezření,
že chce ukrýt svou duši.
***


O tělo je třeba pečovat a poznat ho a rovněž respektovat jeho limity dané Stvořitelem, proto určité zásahy mohou vyvolat následky, které nechci. Pamatuji si na jednu ženu, která se svěřila se svou bolestí, že nemůže mít dítě, ačkoli vyšetření nevykázaly problém. Viděl jsem, jaké má piercingy. S úctou a ve svobodě jsem jí navrhl, aby si zkusila piercingy dát pryč, protože dráždění, které vyvolávají, jí mohou blokovat početí dítěte. Ve stejném roce už s radostí čekala miminko.

Samozřejmě, že lidé chtějí být nezávislí a bouří se proti nesvobodě. Ale žádná věc ani člověk nemá sílu nahradit Boha. Po zamilovanosti do člověka nebo ideologie, po čase přichází vystřízlivění a vnitřní samota. Je mi líto například Oksany Šačkové, spoluzakladatelky skupiny Femen, která v dopise na rozloučenou před sebevraždou měla napsat: "všichni jste falešní". Poznala holou pravdu a kéž by poznala i Boží milosrdenství.

Zmínil jste, že tetování je podstatně horší, což potvrzuje i studie uveřejněná ve vědeckém časopise Sientific reports, která dokázala, že drobné částice z pigmentů používaných při tetování mohou pronikat do vnitřních orgánů těla. Inkoust dokáže nekontrolovaně cestovat po celém těle; vědci jeho nanočástice našli dokonce v lymfatických uzlinách ...

Je to paradox této doby. Snažíme se žít zdravě a na druhé straně si ničíme zdraví nestřídmostí alkoholu, kouřením, přeháněním ve výkonu a podobně. Zdraví si většinou vážíme až tehdy, když s ním začneme mít problémy. Boží přikázání jsou návodem pro zdravý životní styl.

V inkoustu je leccos - olovo, antimon, beryl, arsen, polycyklické aromatické uhlovodíky atd. Člověk mnoho škodlivých látek dokáže vyloučit z těla ven. Problémem zůstávají těžké kovy. V současnosti je neumíme z těla odstranit. Dalším problémem jsou alergie. Samozřejmě, to závisí na rozsahu tetování a množství. Na fyzické zdraví má malé tetování minimální dopad.

A jaký dopad má tetování na psychické a duchovní zdraví člověka?

Když vím, o co jde a hlavně, kde jde o tetování spojené s magií, má to rychlejší vliv. Když nevím, jde o omyl. Je to jako s drogou. Jestli znám drogu a vezmu ji, snáším následky na těle i na duši. Když ji vezmu omylem, snáším následky pouze na těle. Rozdíl je v tom, že drogu si člověk vezme, ale tetování má stále na sobě.

Pokud věřící člověk,
který má tetování,
začne zakoušet iracionální odpor
vůči Církvi
nebo se špatně cítí v kostele,
vnímá, že ho to
až z kostela vyhazuje nebo vypíná
- opakuji, bez racionální příčiny -
nebo začne mít tendenci
být nepřirozeně zbožný,
něco není v pořádku.
***


Jeho svoboda začíná být determinována, proto je třeba hodit zpátečku a hledat příčinu a pomoc. Neříkám, že tu musí jít primárně o tetování, ale stává se to.

Pro některé lidi je tetování jakoby talisman, ochranný amulet, který může být spojen s nějakým rituálem. Nakolik má váhu úmysl tetování?

CC0, pixabay.com


Úmysl zesiluje účinek. Jde o to, kdo tetuje, jak to dělá - může při tom zaříkávat - a jaký symbol tetuje. Z toho vyvěrá rychlost duchovních účinků na člověka.

Při modlitbách
za vnitřní osvobození vnímám,
že pokud je člověk potetovaný,
zlý duch se ho více drží.
Tetování je jako rána,
přes kterou zlý duch
jako parazit "vysává" člověka.

***



Setkal jsem se s člověkem, který si dal vytetovat tvář svatého pátra Pia. Umělecky perfektní dílo. Tento muž vedl dlouhá léta křesťanské společenství.

Nakolik je tetování vstupní branou působení Zlého, měl jsem obavy, co bude následovat. Pár týdnů po tetování se společenství záhadně rozpadlo.

Satan nesnáší hezké vztahy, snaží se je rozbít.

Mnozí lidé si dávají na tělo vytetovat takové obrázky různých světců nebo znak kříže ve zcela opačném domnění, tedy, že tím budou pod větší Boží ochranou - takže je velký omyl myslet si něco takového?

Během křižáckých výprav si někteří rytíři dali tetovat kříž. Pomohlo jim to? Kultura vycházející ze zjevené pravdy a pohanská kultura jsou vždy v opozici jako světlo a tma. V průběhu historie pozorujeme snahy pohanského smýšlení infiltrovat se do křesťanství. I Ježíš říká svým následovníkům, že se nemají modlit jako pohané. Kdyby se mnozí tak nemodlili, nepřipomínal by jim to.

A jelikož se satanisté netají svou radostí z masivního rozšíření tetování, mělo by nám stačit, abychom pochopili, co je za tím. Sám zakladatel Satanovy církve Anton Szandor LaVey říkal, že "každé tetování je vždy výrazem satanismu, ať je to jakékoliv znamení".

Z toho vyplývá, že všechna a jakákoli tetování jsou nevhodná, tedy nelze je rozdělit na "dobré" a "špatné", resp. na "škodlivé" a "neškodné"?

Každé tetování způsobuje vnitřní zranění. O to víc, když je dobrovolné. Hloubka zranění závisí od úmyslu, od toho, kdo ho dělá a jak, a také od toho, o jaký symbol jde. Neznamená to ale, že ten, který je potetovaný, je horší člověk. Je stejně hoden lásky, je milovaný Bohem, ale je zraněný.

Tak, jako fyzická rána přitahuje bakterie, a proto je třeba ji co nejdříve ošetřit, aby se nestala živnou půdou pro parazity a následně neoslabovala organismus, podobně je to i s ránou po tetování, která zasahuje hlouběji, než si myslíme. Zasahuje do duše člověka, neboť zde jde o hřích. Hřích vždy způsobuje zranění, i když může mít přitažlivý zevnějšek.

A ďábel je expert na zneužívání vnitřních ran, oslabování vnitřní duchovní a duševní imunity člověka a parazitování na ranách.

Publicity photograph of Anton LaVey


Umíte odlišit dobré a špatné zranění? Pokud můžeme hovořit o dobrém zranění, tak takové znám pouze jedno - láska.

Láska způsobuje,
že se stávám zranitelným.
Láska mi otevírá srdce.
A to bolí.
Jako zraněný láskou,
potřebuji Boží ochranu,
protože jinak se do lásky
dostane opět
náš dobře známý parazit.
***



Když by se člověk rozhodl, že si nechá tetování odstranit, co by se mohlo změnit v jeho duchovním životě, a nejen?

Odpovím jednou větou - návrat k vnitřní svobodě.

A co když se tetování zcela odstranit nedá, neboť některé látky se usadí v organismu až tak, že ho už nikdy neopustí?

Tak to třeba přijmout jako svoje stigma nebo svůj kříž. Mnoho věcí člověk dělá z nedostatku poznání. I Ježíš na kříži řekl: Otče odpusť jim, neboť nevědí, co činí. Mysleli si, že jednají správně, ale ve skutečnosti byli zmanipulovaní. Potom ubližujeme sobě i druhým.

Ale Boží láska dokáže proměňovat i naše stigmata na zdroj milostí. Ale to je proces.

CC0, pixabay.com


Média, móda, business mají stále větší vliv. Děti tak vyrůstají ve světě, který laťku normálnosti a morálnosti zatlačuje do pozadí; jsou vystaveny různým negativním vlivům, které již rodiče nedokáží mít pod kontrolou. Čím to je, že dokonce mnozí rodiče tímto trendem podlehli, a tak sami ztratili orientaci a neumí rozlišovat dobro od zla?

Na chování člověka nemají vliv pouze nařízení jako například příkazy, zákazy, ale i emoce jako například hněv, strach a také atmosféra společnosti.

Otázka je, v jaké duchovní atmosféře společnosti se pohybujeme? Z jedné strany můžeme mít všechno, z druhé strany - co si můžeme reálně dovolit? Je nám umožněno svobodně rozvíjet své talenty? Zažíváme v rodině atmosféru jistoty nebo ne? Neumožňujeme sociálním sítím, aby kontrolovaly naše soukromí? A vůbec, máme ještě nějaké soukromí? A čas? Máme čas? Otrok nesmí mít čas, pouze svobodný.

Pokud je vytvořena atmosféra de facto otroctví, mnozí lidé akceptují tento stav bez nucení, protože si myslí, že nemají na výběr. Tetování je pak přirozeným vnějším projevem atmosféry společnosti, která člověka obklopuje.

Co má tedy člověk dělat, jak to může ovlivnit? A jak má rozlišit dobro od zla?

Vzepřít se Zlému, odpouštět, modlit se a následovat Ježíše Krista. Nic nového, vždyť dělali to všichni svatí.

Pouze víra má sílu
jít proti proudu.
***


Při rozlišování pomáhá návod sv. Ignáce: Dobré je to, co mi pomáhá, abych víc miloval Boha, bližní, sebe, přírodu. Špatné je to, co mě odvádí od Boží lásky a podkopává vztahy k sobě, bližnímu a přírodě.

Naším úkolem je svým životem svědčit o lásce Boha, který neposlal Syna na svět, aby svět odsoudil, ale aby svět byl skrze něho spasen (Jan 3, 17). K tomu potřebujeme sílu modlitby, svátostí a společenství.

ThLic. PETER ŠIMKO

logo- postoy.sk


Převzato z www.postoj.sk, článek z 24. 8. 2021 naleznete zde

CC0, pixabay.com

Sdílet

Související články:
P. Dominik Chmielewski - Je jóga slučitelná s křesťanstvím? (12.07.2021)
"Zen meditace a dynamiky 'vnímání' nejsou křesťanskou modlitbou", varují španělští. biskupové (10.05.2021)
Zanechala čarodějnictví, nyní varuje před démonickým pozadím Jógy (26.03.2021)
Je jóga jenom cvičení? (14.09.2020)
Páter James Manjackal: Proč je jóga neslučitelná s Kristem (20.04.2020)
Jóga, okultismus a magie - skutečný příběh (18.02.2020)
New Age je spiritualitou post-křesťanského Západu - jeho bývalý stoupenec vysvětluje proč (13.02.2020)
Vybíráme z duchovní poradny o. Matúša Marcina: CO KDYŽ JSEM SNĚDL NĚCO DÉMONICKÉHO? (19.10.2019)
Eschatologie – o posledních věcech člověka a lidstva 14. - reinkarnace (29.05.2019)
Zábava, která se může vymstít (18.11.2018)
Znamení zvěrokruhu, léčení krystaly a akupunktura (14.09.2018)
Kardinál: Místo ezoteriky "Bůh, který nám vychází vstříc" (+ Život Cirkvi vo svete 12/2018) (25.03.2018)
TV Lux: vKONTEXTE (94) HOMEOPATIE - ANO NEBO NE? (05.11.2017)
Proč je tetování v módě (12.10.2017)
Bývalá hinduistka Vasanti Watkinsonová: Jóga a křesťanství nejdou dohromady (16.07.2017)
O piercingu a tetování (12.02.2017)
Dalajláma je opět v Česku. "Jeho Svatost" je prý "to nejlepší z lidstva". Tak se na to podívejme... (17.10.2016)
Svědectví, životní příběh lékařky - homeopatičky (09.08.2016)
Homeopatie a Církev. Jak je to ve skutečnosti? (09.08.2016)
Ďábel není hvězda, ale reálné zlo (20.07.2016)
Suvenýr, který může změnit život (25.06.2016)
Jak to s tou homeopatií vlastně je? - definitivní odpověď (20.06.2016)
Doporučit homeopatii jako lék je nemorální (09.05.2016)
Zuzanka nepotřebuje homeopatii (01.04.2016)
Video: Marián Kuffa: Jaký postoj zaujmout k homeopatii a dalším metodám (25.05.2015)
Jóga jako vstupní brána zlého ducha (14.08.2014)
Jóga, gravidjóga a křesťanství (odpověď P.Vojtěcha Kodeta na otázku) (11.04.2014)
Otec James Manjackal: Co je špatného na homeopatii? (24.05.2013)
Jak mě podvedla homeopatie (video) + Okultní praktika - homeopatie (článek) (24.03.2012)
Varování před léčiteli (20.09.2011)
O účinnosti homeopatie na kongresu lékarů (22.01.2011)
| Autor: Roman Tomek | Vydáno dne 25. 08. 2021 | 253 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek | Zdroj: www.postoj.sk
Nové filmy, videa a audia (mp3) pro vás:
Hledání na našem webu:
Doporučujeme:
Anketa:
Volná šiřitelnost:
Na obsah tohoto webu si FATYM nevyhrazuje žádná autorská práva! Obsah můžete dále používat, pokud není někde stanoveno jinak.

Na obsah tohoto webu si FATYM nevyhrazuje žádná autorská práva! Obsah můžete dále používat, pokud není někde stanoveno jinak.
Používáme
phpRS - redakční systém zdarma.

Kontakt | O nás | Webmaster | Administrace