O víře a daru víry z pohledu Bible (2. část)

Vedle spasitelné víry s jejími různými důrazy hovoří Nový zákon o víře jako o ovoci Ducha. Také o víře jako věrouce.
Popisuje však také víru, která nemá cenu, která je úplně zbytečná, protože nic nepůsobí.

Zde najdete 1. část pojednávající o spasitelné víře:

O víře a daru víry z pohledu Bible (1. část)

@@@

VÍRA JAKO OVOCE DUCHA

Vedle spasitelné víry s jejími různými důrazy hovoří Nový zákon o víře jako o ovoci Ducha: „Ovoce Ducha je láska, radost, pokoj, shovívavost, vlídnost, dobrota, věrnost, tichost a zdrženlivost“ (Gal 5,22). Víra, o níž se zde hovoří, je důvěřující víra, která ví, že je spojena s Bohem. Po přijetí spasení jako rozhodujícím kroku víry následuje obecenství s Bohem skrze Ducha. V tomto obecenství neustále roste důvěra a dochází ke stále větší věrnosti. Tento druh ovocce Ducha má růst u každého křesťana.

VÍRA JAKO VĚROUKA

Vírou Bible se také někdy rozumí u č e n í v í r y, v ě r o u k a. Čteme o tom v Judovi 3: „Milovaní! Přičiňoval jsem se se vší rozhodností o to, abych vám psal o naší společné spáse, a pokládám za nutné napsat vám napomenutí, abyste vedli zápas pro víru, jež byla jednou provždy odevzdána svatým.“ Když se tu mluví o „víře, jež byla jednou provždy odevzdána svatým“, je zjevné, že se tu myslí věrouka.

Později staví Juda víru do protikladu s bludným učením. Stejně tak má na mysli věrouku Pavel, když v Římanům 12,6 říká: „ …proroctví, to ať se koná podle pravidla víry“. Věřící mají bojovat za pravdy Bible. Zároveň však musejí vědět:

Správná věrouka ještě zdaleka nepůsobí spasitelnou víru. Jistě, pravdu musíme znát – ale je třeba také mít život.

@@@

VÍRA, KTERÁ NEMÁ CENU

Bible hovoří i o víře, která je ve své podstatě úplně zbytečná, protože nic nepůsobí. Přečtěme si k tomu Jana 8,30 ve spojení s veršem 44: „ Když takto mluvil, mnozí v něho uvěřili“. Ježíš musel k těmto „věřícím“ mluvit o pravém učednictví a nakonec říci“: „Váš otec je ďábel a vy chcete dělat, co on žádá. On byl vrah od počátku a nestál v pravdě, poněvadž v něm pravda není. Když mluví, nemůže jinak, než lhát, protože je lhář a otec lži.“

Je to pozoruhodné místo. Mnozí tehdy v Ježíši uvěřili. A je zajímavé, co říká Ježíš právě těm, kteří v něj uvěřili: „Když vás Syn osvobodí, budete skutečně svobodni“ (v 36). Při diskusi, která následuje, padá jejich maska: rozhněvali se a nejraději by Ježíše zabili. Ježíš jim musí říci: (přestože jste ve mně uvěřili,) … „váš otec je ďábel a vy chcete dělat, co on žádá.“ Bezděčně se nám vynořuje otázka: „Je něco takového vůbec možné?“

Zjevně je. Víra těchto lidí neznamenala nic víc, než že něco považovali za pravdivé. Bible hovoří o „mrtvé víře“. Ne každé uznání pravdy a uznání Spasitele je živou vírou. Ne každá víra činí z hříšníka Boží děti. Proměňující víru předchází pokání.

&&&+-+@&&&

Převzato z knihy:
Reinhold Ulonska: Duchovní dary v učení a praxi - jak používat charismata Ducha svatého, 180 str.
6. kapitola: O víře a daru víry, str: 54-55

(Na těchto stránkách vydáno 25. 4. 2013)
8. 4. 2018 - 10842 přečtení

Sdílet

Nové filmy, videa a audia (mp3) pro vás:

www.TV-MIS.cz

::	Prof. Dr. Jiří Skoblík - Promluvy 2015 část 16. ()
::	Proudy 2 (revue Proudy)
::	Kázání z Vranova nad Dyjí 13.07.2025 (15. neděle v mezidobí)
::	Prof. Dr. Jiří Skoblík - Promluvy 2015 část 15. ()
::	Ladislav Kinc: Kázání z 9.6.2025 (Svátek Panny Marie, Matky Církve)