Lidské ctnosti. Co je to ctnost? Ctnost je trvalá dispozice konat dobro. Jsou to ustálené postoje našeho rozumu a naší vůle, které se vyznačují pevností v konání dobra. Člověk ctnostný koná dobro snadno, nevyžaduje to od něj velkou námahu, stává se to jeho „druhou“ přirozeností. Jednat dobře mu působí radost.
Základem ctnosti je zájem. Zájem o dobro. Zájem o Boha. Zájem o bližního. Kde není zájem, tam nemůže nic vzniknout. Mezi lidmi je tolik bezbožnosti proto, že není zájem o Boha, o věci duchovní.
Mezi ctnostmi je na prvním místě
Rozumnost – vede nás k tomu, abychom v každé situaci uvažovali o tom, v čem je naše pravé dobro a volili správné prostředky. Moudrý člověk všechno posuzuje z pohledu věčnosti.
Spravedlnost - je ctnost která každému dává to, co mu náleží. Zbožnost je spravedlnost vůči Bohu. Nemůžeme se divit, proč je dnes tolik nespravedlnosti. Lidé nejsou spravedliví vůči Bohu, a když nejsou spravedliví vůči Bohu nemohou být spravedliví vůči sobě.
Statečnost - koná a hájí dobro i za cenu utrpení. Dává sílu a pevnost v protivenstvích.
Mírnost - udržuje vášně a žádosti pod kontrolou. Pomáhá k tomu, aby duše neotročila tělu. Usměrňuje nás, abychom se nenechali strhnout příjemnými věcmi ze správné cesty, zabezpečuje vládu vůle nad pudy a udržuje touhy v mezích počestnosti.
Jeden umělec měl výstavu. Tématem výstavy byly ctnosti. Lidé na výstavě uviděli čtyři sochy; sochu silného muže, starce nad hrobem, těhotnou ženu, krásnou pannu. Každá ze soch znázorňovala jednu kardinální ctnost.
Lidé se začali dohadovat, která ze soch znázorňuje jakou ctnost. Starce nad hrobem poznali rychle. Ano moudrost. Starý člověk už prošel životem, má zkušenosti, které může předávat dál. Stařec vše hodnotí z pohledu věčnosti. Už se neptá jak užít radostí časného života, ale zkoumá, jak dosáhnout radostí života věčného. Nemyslí už na dočasný požitek či prospěch, ale ptá se, co je ku prospěchu nesmrtelné duše a zda za své jednání sklidí odměnu v nebi.
Pak lidé přemýšleli nad sochou mladého silného muže. Že by to byla statečnost... „Ale kdepak,“ pověděl umělec, „toto je mírnost to musí být velký silák, aby udržela na uzdě všechny ty vášně a žádosti.
Už zbývali jen sochy dvě. Žena očekávající narození dítěte a krásná Panna.
Těhotná žena představuje spravedlnost. Spravedlnost totiž znamená dát Bohu i lidem co jim náleží. A na prvním místě patří Bohu i lidem láska. Naším životním úkolem je milovat. Kdo miluje jedná spravedlivě. A matka, která dává sama sebe svému dítěti za příbytek a pokrm, která nelituje bolesti, aby darovala život je symbolem spravedlnosti.
Jako poslední zůstala krásná mladá dívka. Proč zrovna ona představuje statečnost? Statečnost dává sílu k oběti a k překonávání překážek v duchovním životě. Nevinná panna statečnost probouzí. Kdo se do ní zamiluje, má odvahu se pro ni obětovat. A touto krásnou nevinno pannou je duše každého z nás. Máme myslet na krásu své duše, milovat ji a nebát se pro ni podstoupit duchovní boje. Chránit ji, aby se jednou mohla stát nevěstou Krista, našeho partnera na věčnosti.
