Liturgické čtení z druhé knihy Mojžíšovy- Ex 33,7-11; 34,5b-9.28
Čtení z druhé knihy Mojžíšovy.
Mojžíš vzal stan a postavil ho mimo tábor v jisté vzdálenosti od něho a nazval ho stanem schůzky. Když se kdokoli chtěl poradit s Hospodinem, vycházel ke stanu schůzky, který byl mimo tábor. Kdykoli Mojžíš vycházel ke stanu, všechen lid povstával a každý zůstal stát u vchodu do svého stanu a pozorně hleděli za Mojžíšem, až vešel do stanu. Kdykoli Mojžíš vešel do stanu, sestupoval oblakový sloup a stál u vchodu do stanu a Hospodin rozmlouval s Mojžíšem. Všechen lid viděl oblakový sloup stát u vchodu do stanu; tu všechen lid povstával a klaněli se, každý u vchodu do svého stanu. A Hospodin promlouval k Mojžíšovi tváří v tvář, jako když člověk rozmlouvá se svým přítelem. Potom se Mojžíš vracel do tábora. Ale jeho služebník, mládenec Jozue, syn Nunův, neopouštěl vnitřek stanu. Mojžíš vzýval Hospodinovo jméno. Hospodin prošel kolem něho a zvolal: „Hospodin, Hospodin, Bůh milosrdný a milostivý, shovívavý, velmi laskavý a věrný! Prokazuje lásku tisícům, odpouští vinu, přestoupení a hřích, ale nenechává bez trestu, stíhá vinu otců na synech, na synech synů do třetího i čtvrtého pokolení.“ Mojžíš se rychle vrhl k zemi, klaněl se a řekl: „Pane, jestliže jsem nalezl u tebe milost, ať jde Pán uprostřed nás. Ano, je to lid tvrdé šíje, ale odpusť naši vinu i náš hřích a přijmi nás jako dědictví.“ Mojžíš byl s Hospodinem čtyřicet dní a čtyřicet nocí, nejedl chléb a nepil vodu. Napsal na desky slova smlouvy, desatero přikázání.
návod k použití liturgického textu
