Po ranní mši svaté následovalo misijní kázání O. Marka Dundy, koordinátora lidových misií.
Misijní kázání bylo zaměřené na Joba. Na jeho příkladu nám otec Marek ukázal, jak správně chápat utrpení.
Ďábel viděl, že Job je spravedlivý, žil podle Božích přikázání a měl se i po materiální stránce dobře. Přišel k Bohu a říkal, že Job je dobrý z vypočítavosti, že ve skutečnosti není zbožný, jen ať prý mu něco vezme a bude vidět, jak se proti němu obrátí, že mu bude zlořečit. A tak Bůh dopustil na Joba zkoušku.
Postupně mu ďábel odebíral dobra, která měl od Boha (ale Bůh mu dal vždy limit, který nesmí překročit - nesměl sáhnout na jeho zdraví). Job, přišel o majetek, všechny děti a přesto Boha nepřestal chválit. Ďábel tedy žádal Boha, aby vzal Jobovi zdraví, že pak už ho jistě bude proklínat. A tak byl Job pokrytý vředy a seděl na smetišti úplně zdrcený, Boha už nechválil, proklínal den, kdy se narodil, ale když mu jeho žena vyčetla, nač mu to je, sloužit takovému Bohu, řekl jí:
"Mluvíš jako nějaká bláhová žena. To máme od Boha přijímat jen dobro, kdežto zlé věci přiímat nemáme?"
Je třeba za každých okolností zůstat zbožnými - snažit se neslevovat z modlitby.
Je třeba za každých okolností chválit Boha, tím ďáblovi vyrazíme zbraň z rukou. Bůh nás nedopustí zkoušet nad naše síly.
Nepřijetí situace, která se nám nelíbí přinese jen bolest, zklamání, malátnost.
Pokud neprožíváme zkoušky, pak jsou dvě možnosti:
- teprve přijdou
- ďáblovi za to nestojíme, už jsme na cestě k němu
Bůh je věrný.
Nebude nás zkoušet nad naše síly. Jen On nám může pomoci, ne proutkaři, kartářky, a různí další rádoby léčitelé.
Na závěr jsme dostali kontrolní otázku:
BYL JSI UŽ ZKOUŠEN JAKO JOB?
Pozdní snídaně misionářů.
Pozdní snídaně misionářů - detail.
