V rámci lidových misií, které se na konci března uskuteční ve farnostech Bohdalov a Nové Veselí se v pondělí 3. února 2020 uskutečnila přednáška P. Marka Dundy a Mons. Jana Peňáze o pěší pouti do Říma z roku 2000. Přednáška se konala na obecním úřadě v Novém Veselí mimo jiné také k 20. výročí uskutečnění pouti.
Pouť se uskutečnila v květnu a červnu roku 2000, k příležitosti jubilejního roku Milosrdenství. Z Vranova nad Dyjí tehdy vyrazilo sedmero poutníků s doprovedem sympatizantů a s jasným cílem v hlavě, dorazit pěšky do Říma. Trasa byla pečlivě naplánována a dlouhých 1 178 km měli poutníci urazit za 33 dní a jednu noc. Jeden z poutníků si však nevzal s sebou pas a tudíž byl nucen opustit poutníky po prvním dnu na česko-rakouské hranici.
Zbytek poutníků pokračoval dál v pouti. Měli s sebou poutnické hole - zásadně dřevěné bez kovových hrotů, protože správný poutník má být bezbranný, vydaný na milost a nemilost druhým, jak nás P. Peňáz poučil - kloubouky a doprovodné vozidlo, v němž měli uloženy věci na spaní a na jídlo.
Čas poutníci vyplňovali modlitbami, rozjímáním a rozhovory. P. Peňáz vše zaznamenával do deníku. Poutníci po cestě Rakouskem přespávali na farách, později v Itálii pak v klášterech. Denně ušli mezi 35 a 55 kilometry.
"Nebyl problém", říkal nám P. Dunda, "ujít 50 kilometrů za den. Problém byl ujít 50 kilometrů den poté a i den následující a ještě další."
Každý bojoval s nesnázemi po svém, někdo používal na puchýře masti, jiný puchýře nastřihoval, užíval obinadla, či střídal boty.
Duch Svatý však stále kráčel s poutníky na jejich cestě, neboť žádný z poutníků za celou cestu neonemocněl, žádnému se nestalo vážné zranění, které by mu zabránilo pokračovat v cestě a když klepali na dveře s potřebou noclehu a vody, v drtivé většině případů se jim dveře otevřely.
Nakonec poutníci zdárně dorazili do Říma a vítězně políbili půdu pod nohama. Další den vstali dlouho před rozbřeskem, aby stihli spatřit zrod nového dne na Náměstí Sv. Petra. Prvním člověkem, kterého zde ráno poutníci spatřili a který je pozdravil, byl tehdy ještě kardinál Joseph Ratzinger, budoucí papež Benedikt XVI.
Zpátky jeli dva z nich autem, zbytek letěl letadlem, které jim zaplatili podporovatelé z naší vlasti, kteří byli o postupu informováni pomocí mobilního telefonu.
Na závěr nám P. Peňáz řekl hlavní motto poutníků:
"Tato cesta je sice delší, za to však vede náročnějším terénem."
Sklidil za to salvu smíchu.
Přednáška byla velmi úspěšná, ozval se dlouhý potlesk, publikum se doptávalo na další podrobnosti a P. Peňáz ještě rozdal zájemcům knihu o jejich pouti, kterou oba poutníci podepsali.
O pěší pouti také v brožurce:
Pouť do Říma od A do Z ke stažení zde
