PÁN JEŽÍŠ MLUVÍ S PLAČÍCÍMI ŽENAMI
Na hlubinu zajeď, vystup na vysokou horu. Bůh tolik miloval, kapkou krve, krůpěji potu Ježíš tebe kupoval.
Na vysoké hoře v tichu, poznáš tíhu svého hříchu… tak na hlubinu zajeď, vystup na vysokou horu. Bůh tolik miloval, kapkou krve, krůpěji potu Ježíš tebe kupoval.
Klaníme se Ti, Pane Ježíši Kriste, a děkujeme Ti, neboť svým křížem jsi vykoupil svět.I zde se ukazuje div Ježíšovi svobody srdce. Když si vzpomenu, jak je Kristus… Hlava zmučená trním, tělo rozedrané hlubokými ranami, trýzněné sžíravým potem… Jak se téměř dusí pod břemenem… Okolo něho jenom nenávist a posměch a před ním strašný konec… Kdybych já byl v takové bídě a někdo by přišel s velikým nářkem a litoval by mě mnoha slovy a s mnoha slzami, nevyvolalo by to u mne spíše rozhořčení a zuřivost? Ježíšova duše však zůstává svobodná a odhodlaná. A i když se na něm také vše chvělo bolestí, rozmlouvá klidně se ženami a plní své poslání: učí je a napomíná.
Každého čekají doby, kdy na něj dolehnou těžká utrpení a vše se v něm vzpírá pro jejich tíži. Když se to jednou tak stane mně, potom mi, Pane, pomoz, abych zůstal klidným.
V síle Tvé trpělivosti se chci usebrat. Chci laskavě jednat s bližním, i když je nerozumný, bezcitný a hrubý. Chci dál vykonávat klidně svou práci, dále plnit své povolání i tehdy, když se mi daří špatně.
Smiluj se nad námi Ježíši, smiluj se nad námi.
