Zajímavé...

Karol Dučák: Modleme se za řádnou formu římského ritu!

Srdce Ježíšovo - Velehrad V tomto svém článku Karol Dučák vyjadřuje svou lásku ke Katolické církvi a k její liturgii, zvláště k té formě bohoslužby, která je nyní nazývaná jako řádná forma římského ritu, tj. k dnes běžně sloužené mši svaté. Ohrazuje se proti útokům a zpochybňování pravosti této mše a hledá cestu ke smíření. Nabízí i modlitbu za liturgické smíření...





Modleme se za řádnou formu římského ritu!


Když 7. července 2007 papež Benedikt XVI. svým apoštolským listem motu proprio Summorum Pontificum stanovil podmínky koexistence dvou forem latinského obřadu, očekávalo se, že tím skončí dlouholeté období útoků přívrženců mimořádné formy římského ritu proti existenci řádné formy římského ritu. Tato očekávání se však nesplnila. Řádná forma římského ritu je nadále znevažovaná a její zarytí nepřátelé z ultrakonzervativního tábora katolíků bezostyšně spřádají plány na její úplnou likvidaci.

Je jich mnoho. Lze je najít např. na stránkách Duše a Hvězdy, který sám sebe označuje za „Časopis psaný katolíky především pro katolíky“.

V komentářích pod články se tyto útoky objevují často. Např. pod článkem doktora Radomíra Malého, který se v článku nazvaném Katolická obrana proti Traditionis custodes
(http://www.duseahvezdy.cz/2021/07/27/katolicka-obrana-proti-traditionis-custodes/)
zabývá druhým extrémem, a to omezováním existence "předkoncilní" (tj. mimořádné formy) liturgie Pia V. Ptá se v něm:

"Jak se máme a můžeme bránit proti svévoli, kdy je nám brána mše svatá, v níž mnozí z našich řad byli pokřtěni, biřmováni, přistoupili k prvnímu sv. přijímání nebo jako chlapci v ní ministrovali?"

A dodává:

"Jestliže ji papež František de facto ruší tím, že jí staví pro existenci likvidační podmínky, proviňuje se neposlušností vůči nařízení svého předchůdce Pia V., jež má nikoli časově omezenou, nýbrž trvalou platnost, jak plyne ze samotného textu." a připojuje vyjádření kardinála Müllera, který říká, že: když papež v TC odůvodňuje represe vůči TLM voláním po jednotě, tak postupuje špatně. Pilířem jednoty není ritus, ale nauka víry. Ta musí být jedna, jediná a neměnná. Ritus nemusí být jeden a jediný, může jich být více a dějiny Církve ukazují jasně, že v Církvi vždycky bylo více liturgických obřadů, důležité pouze je, aby byly platné a pravověrné. ..."

Toto omezování mimořádné formy ovšem v žádném případě neopravňuje nikoho, aby jakýmkoli způsobem napadal mši Pavla VI., tj. řádnou formu slavení mše svaté, neodborně nazývanou nesprávným pojmem NOM.

Čtenář, podepsaný jako Jan, se v komentáři pod zmíněným článkem vyjadřuje velmi bojovně proti řádné formě římského ritu, dokonce zpochybňuje legitimitu této formy liturgie. Dne 5.8.2021 v 15:44 napsal toto: „NOM je neplatný a účast na něm obtížně hříšná.“ Podle tohoto čtenáře je tedy účast na řádné formě římského ritu těžkým hříchem.

Objevuje se i odrazování věřících od účasti na nedělní mši svaté a v rozporu s katolickou naukou je jim podsouvané tvrzení, že katolík, který nemůže jít na mši svatou v mimořádné formě římského ritu, nemá povinnost účastnit se v neděli a ve svátek na platné katolické mši svaté, slavené v řádné formě římského ritu.

Avšak i jinde šíří mezi věřícími katolíky nepřijatelné postoje, které jsou v rozporu s učením Katolické církve. Například blog REX! ještě před několika lety takto odrazoval katolíky od účasti na právoplatné katolické mši svaté: „Kdokoliv, kdo nemá možnost se účastnit tradiční mše, je omluven z této nedělní povinnosti.
(http://rexcz.blogspot.com/2015/08/navstevovani-nove-mse-2015.html)

Podle této zvrácené logiky věřící, který nemá možnost účasti na mimořádné formě římského ritu, nemusí jít v neděli a v přikázané svátky na mši svatou, slavenou v řádné formě římského ritu.

Katolická církev však hlásá něco zcela odlišného. Kodex kanonického práva v kánonu 1247 uvádí jasně a nedvojznačně: „O nedělích a dalších zasvěcených svátcích jsou věřící vázáni povinností účastnit se mše; kromě toho se zdrží práce a činností, které jsou na překážku bohoslužbě a radosti, vlastní dnu Páně, nebo náležitému duševnímu i tělesnému zotavení.“ (CIC, kán. 1247).

A dále:

Přikázání účastnit se mše svaté splní ten, kdo se účastní mše svaté tam, kde je sloužena katolickým obřadem, buď v samotný sváteční den nebo též večer předchozího dne.“ (CIC, kán. 1248, § 1).

Neúčast katolíka na mši svaté o nedělích a dalších zasvěcených svátcích mohou ospravedlnit jen závažné objektivní příčiny, například nemoc, péče o kojence, nebo také dispenz od povinnosti účastnit se mše svaté v neděli a přikázaný svátek, udělený správnou autoritou Církve. (srov. CIC, kán. 1245)

Totéž uvádí i Katechismus Katolické církve. (srov. KKC 2180-2181)

V žádném případě nemůže ospravedlnit neúčast katolíka na mši svaté o nedělích a dalších zasvěcených svátcích subjektivní úsudek věřícího o povaze právoplatné katolické mše svaté!

Není pochyb o tom, že řádná forma římského ritu je platným katolickým obřadem, milým Bohu. Máme o tom dostatek jasných Božích znamení. Je třeba v této souvislosti připomenout mnohé eucharistické zázraky, spojené s řádnou formou římského ritu. Snad nejznámější ve středoevropském prostoru se v nedávné době odehráli v Polsku. Jeden z nich v roce 2008 v městečku Sokółka. Další polský eucharistický zázrak se odehrál v roce 2013 v katolické farnosti sv. Jaceka v Legnické diecézi.

Národní pouť Krakov, foto RT


Mnohé eucharistické zázraky se udály i jinde ve světě. V Jižní Americe to byla například Argentina, rodiště současného papeže Františka. Eucharistický zázrak se odehrál v roce 1996 v metropoli země, v Buenos Aires. Ve Střední Americe to bylo Mexiko, vůbec první stát amerického kontinentu, který přijal křesťanství. V zemi, ve které se nachází Guadalupe, nejnavštěvovanější mariánské poutní místo na světě, došlo poměrně nedávno, v roce 2013, i k eucharistickému zázraku. Zázrak se udál 24. července v kostele Panny Marie, Matky Církve, který se nachází v Jardines Colonia de la Paz, ve známém městě Guadalajara.

Na severoamerickém subkontinentu se stal eucharistický zázrak v roce 2015 v diecézi Salt Lake City (Utah, USA).

Mimořádně úchvatnými jsou opakované eucharistické zázraky v Naju, v Koreji. V tomto případě jde o obzvláště pozoruhodný fenomén, kdy se hostie přímo v ústech Korejky Julie Kimové přeměňuje na krvácející lidské maso, o kterém se lékařka Dr. Helena Owenová vyjádřila, že je to srdce nemluvněte. Jedním z osobních svědků těchto zázraků byl i papež Jan Pavel II. Toto jsou však jen nejznámější z eucharistických zázraků poslední doby. Další se odehrály v Indii (Vilakkannoor, Kannur, Kerala, Indie), kde se pro změnu zjevila Kristova tvář na hostii, ale i v jiných zemích světa.
(srov.http://www.priestornet.com/2016/08/svatost-omse-pavla-vi.html#more)

Nikdy v dějinách lidstva se za krátké období několika desetiletí neodehrálo tolik eucharistických zázraků jako v průběhu posledních desetiletí.

S řádnou formou římského ritu jsou spojena i poselství od Ježíše Krista a Panny Marie, která od roku 1993 přijímá světoznámá stigmatizovaná mystička Catalina Rivas. Tato jednoduchá Bolivijka byla během mnoha mší svatých, slavených v řádné formě římského ritu, obdařena nadpřirozenými zážitky. Poselství plná lásky a milosrdenství, přijímaná od Pána Ježíše a Panny Marie, předává Catalina Rivas světu.
(srov. https://www.youtube.com/watch?v=IQAcmGuXEjA)



Řádná forma římského ritu přinesla katolíkům mnohé pozitivní změny oproti předchozí formě, dnes označované jako mimořádná forma římského ritu. I když zajisté není dokonalá, protože je dílem lidským a dokonalé věci jsou jen dílem Boha, má své silné stránky, díky kterým přispívá k obohacení víry laiků, přítomných na liturgii.

Jednou z nich je bohoslužba slova. Druhý vatikánský koncil nastolil požadavek zařadit do čtení během mší svatých více textů z Písma svatého během několika let. V koncilní konstituci Sacrosanctum concilium je mimo jiné uvedeno: „Aby se věřícím poskytl bohatěji prostřený stůl Božího slova, má se šíře otevřít přístup k pokladům Bible. Z toho důvodu se vždycky během určitého počtu let přečtou lidu nejdůležitější části svatého Písma.“ (Sacrosanctum concilium, č. 51)

Na mších, slavených v mimořádné formě římského ritu, se ještě před redukcí tohoto počtu papežem Piem XII. četlo jen 1 % textů Starého zákona (nepočítaje žalmy) a 16,5 % textů Nového zákona. Na mších, slavených v řádné formě římského ritu se však během let A, B a C přečte mnohem více – až 13,5 % textů Starého zákona a 71,5 % textů Nového zákona.
(srov. https://catholic-resources.org/Lectionary/Statistics.htm)

blickpixel, CC0 Creative Commons, pixabay.com


Toto je velmi důležitý pokrok v pokoncilní liturgii. Je chronicky známo, že jen mizivá část katolíků systematicky studuje Písmo svaté. Tento nedostatek do značné míry supluje řádná forma římského ritu, při které věřící poznají Písmo svaté mnohem důkladněji než laici při mimořádné formě římského ritu.

Silnou stránkou řádné formy římského ritu je i návrat k přijímání pod oběma způsobami a znovuzavedení některých původních prvků liturgie, například tropování, které po Tridentském koncilu zcela odstranil z liturgie misál z roku 1570.

Řádná forma římského ritu je však relativně nová a po jejím uvedení do praxe došlo k mnoha pochybením. Dostalo se do ní i několik diskutabilních novot, které oprávněně vzbudily rozruch především mezi ultrakonzervativními katolíky. Je však třeba si uvědomit, že pokoncilní liturgie v roce 1970 s takovými novotami původně nepočítala, ale až v pozdějším období je do liturgie protlačili liberální a modernističtí kněží i laici.

Za všechny zmiňme alespoň jednu liberalistickou novotu - neomezený rozsah ministrování žen, doprovázený rozporuplnými reakcemi mezi katolickými teology i laiky.

Je sice pravda, že ministrování žen bylo tolerováno v Katolické církvi i před Druhým vatikánským koncilem, ale jen ve výjimečných případech. Kodex kanonického práva z roku 1917, který platil až do roku 1983, uvádí: „Ministrantem přisluhujícím při mši sv. nesmí být žena, leč není-li po ruce muž, z pádného důvodu a pod tou podmínkou, že bude žena odpovídat zpovzdálí a nikterak nepřistoupí k oltáři.“ (CIC 1917, kánon 813, § 2)

Ženy tedy neměly nahrazovat muže při ministrování, jen je zastoupit v případech, kdy muži nebyli přítomni. Měla to tedy být výjimka, potvrzující pravidlo. Toto oficiálně platilo i po Druhém vatikánském koncilu, neoficiálně se však už před zavedením pokoncilní liturgie v roce 1970 začaly v německých farnostech objevovat mezi ministranty i dívky. Jenže v roce 1970 Kongregace pro bohoslužbu a svátosti zakázala ministrování dívek v instrukci Liturgicae Instaurationes a tento postoj „zopakovala v roce 1980 v instrukci Inaestimabile donum. Zákaz ministrování žen definitivně odstranilo nové vydání Kodexu kanonického práva v roce 1983, ve kterém se ministrování povolovalo laickým osobám bez další specifikace. V roce 1994 Kongregace pro bohoslužbu a svátosti poslala předsedům biskupských konferencí okružní dopis, ve kterém se již říká, že i ženy mohou ministrovat. Zároveň se však podtrhuje, že formulace v klíčovém kánonu 230 § 2 má jen charakter svolení a neplatí obecně. Je věcí příslušného diecézního biskupa, jak rozhodne. Teoreticky by tedy měl formální postup vypadat tak, že místní farář požádá biskupa, aby povolil ministrování dívek a je na biskupovi, jestli to povolí. V německy mluvících zemích se však dnes mnozí liberální a modernističtí kněží neobtěžují vůbec takové žádosti biskupovi předkládat a rozhodují sami.“
(https://www.christianitas.sk/ministranti-v-rimskokatolickej-cirkvi/)

Tato praxe se postupně rozšířila i do jiných zemí. Je třeba objektivně konstatovat, že do řádné formy římského ritu se dostalo nemálo pochybných novot a liturgických nešvarů a to zajisté není dobré. Navzdory všem nedostatkům je to však platná forma římského ritu a je nesporné, že zpochybňování hodnoty katolické mše svaté, slavené v řádné formě římského ritu, je dílem Zlého, který se snaží za každou cenu vrazit klín mezi věřící Katolické církve podle jeho osvědčeného hesla: Divide et impera! (Rozděluj a panuj!) Tato osvědčená taktika Zlého způsobila v poslední době velkou spoušť v Katolické církvi, která je rozdělena, tupena a rozbíjena zevnitř i zvenčí.

Týká se to i liturgie Církve. Vyvolávání konfliktů mezi přívrženci obou forem římského ritu mimořádně škodí všem katolíkům. Jedině správným východiskem ze současné situace je liturgické smíření a snaha o dosáhnutí maximálně možné kompatibility obou forem římského ritu podle představ kardinála Saraha, který v jednom rozhovoru mimo jiné řekl: „Stejně jako Benedikt XVI. doufám, že se obě formy římského ritu budou vzájemně obohacovat. To předpokládá zříct se hermeneutiky zlomu. Obě formy mají stejnou víru a stejnou teologii. Bránit se jim je hluboký ekleziologický omyl.
(https://rcmonitor.cz/download/MONITOR-2019-24.pdf)

Je zřejmé, že další pokračování reformy liturgické reformy je nezbytností a jiné alternativy není. Cesta znevažování řádné formy římského ritu a boj proti ní nemá a nemůže mít perspektivu v Katolické církvi. Mše podle misálu Pavla VI. je nejčastěji slavenou formou liturgie Katolické církve v celosvětovém měřítku, zatímco přívrženci mimořádné formy římského ritu představují pouze marginální část katolíků ve světě. To by si jasně měli uvědomit všichni odpůrci řádné formě římského ritu.

Jenže jak se můžeme my, kteří inklinujeme k řádné formě římského ritu, bránit proti křivení katolického učení a snahám o diskreditaci současné mše podle misálu Pavla VI. aniž bychom ještě více rozbíjeli naši milovanou Katolickou církev zevnitř? Jak můžeme přispět k liturgickému usmíření a snižování napětí ve vztazích mezi katolíky navzájem?

Určitě ne tak, jak to dělají někteří naši radikalizovaní odpůrci z tábora přívrženců mimořádné formy římského ritu. My nebudeme odpovídat nenávistí na jejich nenávist, zlobou na jejich zlobu a urážkami na jejich urážky. Nebudeme znevažovat mimořádnou formu římského ritu, ani urážet ty, kdo ji preferují. Obě tyto formy jsou nevyčíslitelným liturgickým bohatstvím Katolické církve a obě přispívají k blahodárnému rozkvětu Katolické církve. Akce vyvolává reakci a zlo plodí ještě větší zlo. Nebudeme proto šířit zlo. Naší nejúčinnější obranou je a musí být modlitba, nejlépe spojená s růžencovou ofenzívou. Může to být třeba taková modlitba, kterou zde jako autor článku nabízím:

MODLITBA ZA LITURGICKÉ SMÍŘENÍ,
VZÁJEMNÉ OBOHACOVÁNÍ
A KOEXISTENCI DVOU FOREM ŘÍMSKÉHO RITU.


modlitba


Božský Spasiteli Ježíši Kriste, vroucně Tě prosím,
odvrať všechny radikály z řad katolíků
od záměru rozvracet Katolickou církev zevnitř
kvůli příslušnosti k různým formám římského ritu.

Předrahý Kriste, vroucně Tě prosím,
vstup do jejich srdcí a vzbuď v nich posvátnou úctu
k oběma formám - řádné i mimořádné formě římského ritu,
protože Ty, Ježíši, osobně přicházíš na mše svaté
v řádné i mimořádné formě římského ritu,
rukama kněze proměňuješ chléb a víno ve své přesvaté Tělo a Krev
a co je největší zázrak – sytíš a napájíš jimi nás, věřící,
ačkoli si to pro svou nedokonalost nezasloužíme.

Božský Spasiteli, Ty jsi nám dal ve mši svaté nejvzácnější svátost,
která je zdrojem a vrcholem celého křesťanského života,
netrestej nás, prosím, za nesčíslná rouhání
a urážky Tvých nehodných služebníků,
znevažujících řádnou nebo mimořádnou formu římského ritu.
Nedopusť, aby nevraživost a rozbroje kvůli různým formám liturgie
vnitřně oslabily Tvou svatou apoštolskou Katolickou církev.

Předrahý Ježíši, vroucně Tě prosím,
sjednoť tábory přívrženců různých forem římského ritu
a přiveď je k vzájemné lásce a společnému úsilí
při rozkvětu Katolické církve, Tvého nejsvětějšího díla, Pane.

Dej, aby si všichni katolíci dokázali vážit Tvé osobní přítomnosti
na řádné i mimořádné formě římského ritu
a aby nikdy nepřestali toužit po nejsvětějším pokrmu,
který jim dáváš ve svatém přijímání.

Dej, aby přívrženci mimořádné formy římského ritu
zahořeli vroucí láskou i k řádné formě římského ritu
a aby koexistence, vzájemné obohacování a další rozkvět
obou forem římského ritu sloužily
ke slávě Tobě i celé svaté Katolické církvi.

Dej, aby se naše chrámy znovu naplnily masami věřících,
toužících po Tvém nejslastnějším pokrmu,
který jim dáváš v eucharistické hostině.

O to Tě vroucně prosím ve jménu všech svých bratrů a sester v Kristu
spolu s Tvou Přesvatou Bohorodičkou Marií, vždy Pannou,
svatým Michalem archandělem a všemi archanděly a anděly,
i se všemi svatými. Amen.


Růženec - mocná zbraň


Tolik modlitba. Co k ní dodat? Moudrý člověk se dokáže poučit i od svého protivníka. Jakkoli odmítáme praktiky těch příslušníků z tábora ultrakonzervativních katolíků, kteří upírají řádné formě římského ritu její pravost, hodnotu a právo na existenci, jsme nuceni obdivovat precizně fungující apologetiku mimořádné formy římského ritu. V tom se musíme od nich učit.

My, přívrženci řádné formy římského ritu, jsme zanedbali apologetiku. Nechali jsme se dlouhá léta urážet a znevažovat naši formu římského ritu. Pokládali jsme existenci naší mše svaté podle misálu Pavla VI. za samozřejmost, kterou není třeba bránit. Ukazuje se však, že opak je pravdou. Nic není samozřejmé a vždy je zapotřebí vše vysvětlovat a hájit, zvláště v dnešní době zpochybňování a zmatků, kdy je zpochybňováno vše, (včetně práva na život, toho, že rodiči jsou otec a matka, že člověk je muž nebo žena a snad i toho, že tráva je zelená). Je třeba systematicky, na všech úrovních pěstovat apologetiku řádné formy římského ritu.

Nesmíme se vyhýbat otevřené kritice liturgických nešvarů v našich mších svatých. Naopak, sami je musíme iniciativně vyhledávat a napravovat, abychom takto předešli kritice zvenčí.

Vždyť v těchto nešvarech a excesech spočívá příčina mnohých nedorozumění a kritiky, která je někdy (nebo se může alespoň zdát, částečně) oprávněná. Když potom čteme vyjádření, které také zaznělo ve výše zmíněném článku, že ... Mše svatá (myšleno mše v mimořádné formě), která odráží skutečné tajemství nekonečné Boží lásky k člověku, v níž, na rozdíl od NOM, nestojí v centru člověk, nýbrž Bůh, tak to zabolí.

Aby nedocházelo k takovým postojům, které zraňují obě strany: zraňují ty, kteří milují starou liturgji podle Pia V. (protože mši svatou podle nového misálu opravdu takto vnímají) i nás, kteří jsme vyrostli a žijeme ze mše svaté, která je nyní obvykle sloužena, protože víme, že to není a nemůže být pravda.

Vždyť přece při mši svaté, jak jedné tak druhé formy, se v rukou kněze proměňují přinášené dary, chléb a víno v Tělo a Krev našeho Pána, zpřítomňují se události Poslední večeře, Velkého pátku i vzkříšení... Lze říct, že my, přítomní na této mši (těchto mších), se jakoby časovou přesmyčkou ocitáme na Kalvárii a Krev Božího Syna, která vytéká z jeho probodeného boku, smývá náš hřích ...

Foto-Rabe, CC0 Public Domain / FAQ, /pixabay.com


Je třeba modlit se za naši řádnou formu římského ritu a za její další rozkvět, navíc je třeba zahrnout prosby o vzájemné obohacování a další rozkvět obou forem římského ritu i do modlitby věřících při mších svatých. Jinými slovy musíme udělat vše pro ukončení vnitřních rozbrojů v naší jedině pravé apoštolské Katolické církvi. V tom ať nám pomáhá všemohoucí Bůh, přesvatá Bohorodička Marie, vždy Panna, všichni andělé a svatí. Amen.

Karol Dučák

Užitečné odkazy
Kodex kanonického práva (CIC)
http://web.katolik.cz/feeling/library/Kodex.pdf

Katechismus Katolické církve (KKC)
http://www.katechismus.cz/

foto: RT


jclk8888, CC0 Public Domain / FAQ,, pixabay.com

Sdílet

Související články:
Liturgické čtení pro dnešní den - středa 30.11. 2022 (30.11.2022)
Kázání z Kurdějova: O chování v chrámu a úctě k Eucharistii (18.08.2022)
Vědec zkoumající Turínské plátno k podávání na ruku (28.06.2022)
Svatí patroni pro rok 2022 (11.01.2022)
"Ale Maria zachovávala všechna tato slova ve svém srdci a rozvažovala o nich." Lk 2,19 (video) (25.12.2021)
Výzva kněze: protože mi záleží na tvé věčné spáse, vyzývám tě, přijď na nedělní mši (01.11.2021)
* Kardinál D. Duka: Co říkám na změnu kanonického práva * Karol Dučák: Přítomnost žen u oltáře v historii a současnosti Katolické církve (25.01.2021)
Formační setkání pro lektory (24.01.2021)
P. Ján Krupa: Lidské srdce Bohočlověka je symbolem největší lásky (20.06.2020)
Eucharistie a evangelická Večeře Páně nejsou totéž (31.01.2020)
Karol Dučák: Mše svatá je obětí i účastí na Pánově tajemné večeři (31.10.2019)
Výzdoba o slavnosti Božího Těla kostela sv. Jiljí v Křelově (21.06.2019)
Cesta na mši svatou může být nejlepší cestou z problémů (04.03.2019)
Jak andělé s námi slaví liturgii? (18.10.2018)
Přinášení obětních darů věřícími – návrat k tradici starokřesťanské Církve (16.06.2018)
Kardinál Sarah o východisku z krize v liturgii a církvi (07.04.2018)
Karol Dučák: Latina a my - 2. část (23.02.2018)
Karol Dučák: Latina a my - 1. část (21.02.2018)
Karol Dučák: Je mše svatá jenom kalvárská oběť? (17.01.2018)
Co s kytarou v římské liturgii? (02.01.2018)
Akatist požehnania rodín - pobožnost před ikonou Svaté rodiny (31.12.2017)
Poprvé na mši (21.09.2017)
Kardinál Sarah: Liturgie se musí smířit sama se sebou (02.09.2017)
Menza Domini (stůl Páně) je už po 2000 let nejposvátnějším místem katolických chrámů (15.08.2017)
Kniha Zjevení sv. apoštola Jana - manuál ke katolické bohoslužbě (01.05.2017)
Meditace o mši svaté (video) (28.04.2017)
Karol Dučák: Odmítl sv. Pio mši Pavla VI.? (14.12.2016)
"Přijdou dny, kdy z toho co vidíte, nezůstane kámen na kameni, všechno bude rozbořeno." (11.11.2016)
Plná brněnská bazilika uvítala kardinála Burkea (15.10.2016)
Kardinál Sarah: reforma reformy přijde (07.10.2016)
Komentář arcibiskupa J. Graubnera: Spor o liturgii? (06.10.2016)
Pomazání nemocných - "Znamení" (04.06.2016)
Pomazání nemocných - současné slavení (03.06.2016)
Sv Hostýn: přímý přenos mše svaté za nemocné kněze (28.01.2016)
Relikvie sv. Terezky z Lisieux na Slovensku (11.01.2016)
Jak světit čas po katolicku (07.01.2016)
Záznamy kázání z Trnavské novény 2015 (Pavol Hudák, M. Kuffa, Ján Majerník, Cyril Vasiľ SJ a další) (24.11.2015)
Záznam mše svaté z Národního eucharistického kongresu
+ Text kázání papežského legáta kard. Cordese
(18.10.2015)
Věřící na eucharist. kongresu zaplnili náměstí Svobody (18.10.2015)
Národní eucharistický kongres 2015 (21.01.2015)
Mons. Nykiel: Zpovědní tajemství nepřipouští výjimky (14.11.2014)
Podobenství o hřivnách (13.11.2014)
(Záznam) - Svatořečení Anežky České 1989 (FULL HD) (13.11.2014)
Zaplnili brněnskou katedrálu, aby uctili faráře arského (20.09.2014)
Nejlepší vtipy z Kalvárie (26.07.2014)
Kardinál Burke o hodnotě liturgie při formování a záchraně víry (20.05.2014)
Iz 7,10-14 - Hle, panna počne a porodí syna a dá mu jméno Emmanuel, to je Bůh s námi.“... (21.12.2013)
Liturgie.cz (14.11.2013)
Kardinál BURKE: Krize v liturgii je spojena s krizí ve společnosti (27.09.2013)
P. Pio o mši svaté (rozhovor) (23.09.2013)
Mše svatá za mír v Sýrii v kostele sv. Petra, Špindlerův mlýn, 7. 9. 2013 (11.09.2013)
Změníme mši, abychom si udrželi mladé katolíky? (21.05.2013)
Liturgie musí být slavena řádně (07.04.2013)
Vatikán vzkazuje kněžím: Nedělejme ze mše sv. show (09.03.2013)
Vánoční výzdoba kostlů FATYMu - poděkování (20.01.2013)
Zábrušany - poutní mše svatá (01.11.2012)
Beatifikace Čtrnácti pražských mučedníků (15.10.2012)
Benedikt XVI.: Uvést sebe do souladu se slovy liturgie, tak se stáváme Božími dětmi (26.09.2012)
Představený FSSPX dostal návrh na vytvoření personální prelatury (15.06.2012)
Být plný... (27.05.2012)
Myšlenky na neděli: 3. neděle postní -(Známky nedostatečné lásky) (10.03.2012)
V neděli začne Rok biřmování (25.11.2011)
Nedělní liturgické zamyšlení (19.11.2011)
Podobenství o deseti pannách - buď připraven (06.11.2011)
Hlaste se k přípravě na biřmování! (03.11.2011)
Pohřbívání zemřelých je poslední službou lásky, kterou prokazujeme těm, kteří nás předešli (29.10.2011)
Liturgie Svatého ohně v Jeruzalémě (23.10.2011)
Nedělní přímluvy (05.10.2011)
Vatikán povolává představeného lefebvristů (08.09.2011)
Účast na liturgii mění život (31.08.2011)
Pozvánka k mezinárodní ekumenickému setkání ve Znojmě - Hradišti na téma pronásledování křesťanů (19.07.2011)
Liturgická hudba před a po II. vatikánském koncilu (07.03.2011)
O situaci varhan v současné Církvi (25.10.2010)
Žehnání školních pomůcek a dopravních prostředků v Moravském Krumlově (13.09.2010)
Obhajoba reálné přítomnosti od sv. Roberta Bellarmina (07.09.2010)
Krása liturgie (11.04.2010)
Víkend gregoriánského chorálu na Velehradě (17.02.2010)
PSVN zazpívá ve vranovské zámecké kapli (02.01.2010)
Svátost smíření (16.12.2009)
Slavnost Ježíše Krista Krále (22.11.2009)
Promluva papeže Benedikta XVI. při modlitbě nešpor s kněžími, řeholníky a řeholnicemi (16.10.2009)
Mše svatá na Šumné za doprovodu pěveckého sboru Santini (07.10.2009)
Homilie při slavení Eucharistie ze slavnosti sv. Václava -Benedikt XVI. (03.10.2009)
Slavnost sv. Jana z Boha (23.02.2009)
| Autor: Roman Tomek | Vydáno dne 04. 01. 2022 | 615 přečtení | Počet komentářů: 2 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Nové filmy, videa a audia (mp3) pro vás:
Hledání na našem webu:
Doporučujeme:
Anketa:
Volná šiřitelnost:
Na obsah tohoto webu si FATYM nevyhrazuje žádná autorská práva! Obsah můžete dále používat, pokud není někde stanoveno jinak.

Na obsah tohoto webu si FATYM nevyhrazuje žádná autorská práva! Obsah můžete dále používat, pokud není někde stanoveno jinak.
Používáme
phpRS - redakční systém zdarma.

Kontakt | O nás | Webmaster | Administrace