
Kardinál Gerhard Müller, emeritní prefekt Kongregace pro nauku víry, zdůraznil, že "
křesťané se nemohou modlit s muslimy". Kardinál to řekl v úvaze na téma "
Modlitba: Dar od Boha" ve Veroně, v bazilice sv. Terezie od Dítěte Ježíše ve společnosti biskupa Giuseppa Zentiho 17. května stovkám věřících.
"
Věřící islámu nejsou adoptovanými dětmi Boha Kristovou milostí, ale pouze jeho subjekty. Proto my, křesťané, se nemůžeme modlit jako muslimové. Je to proto, že
jejich víra v Boha a jeho sebe zjevení nejsou pouze odlišné od křesťanské víry, ale dokonce popírají jeho slova a tvrdí, že Bůh nemá Syna - věčné Otcovo Slovo - a popírají že tato božská osoba je jedno s Otcem a Duchem Svatým a že je to Trojjediný Bůh.
Muslimové se mohou modlit pouze ke vzdálenému Bohu, podrobujíc se jeho vůli jako neznámému osudu. Jejich modlitba vyjadřuje slepou podřízenost dominantní boží vůli.
Křesťan se místo toho modlí, aby se stala Boží vůle, vůle, kterou plníme ve svobodě a která nás nedělá otroky, ale svobodnými Božími dětmi."
Kardinál potvrdil, že křesťané na rozdíl od jiných náboženství nevidí své bližní, kteří nechtějí či nemohou věřit v Boha, jako protivníky nebo oběti ducha doby, které je třeba litovat, ale vidí je jako bratry, jejichž Stvořitelem a Otcem je jediný Bůh, který je hledá. Křesťané jim nabízejí upřímný dialog, co se týká otázky, která určuje význam bytí obecně a lidské existence zvlášť, protože se cítí být s nimi sjednoceni v hledání lepšího světa."
"Dokonce i islám má víru v jednoho Boha, ale ta se chápe jako přirozená víra v existenci Boha a
ne jako víra, jako ctnost naplněná nadějí a láskou, která nás dělá účastnými na životě Boha s jistotou, že zůstáváme v něm a on zůstává v nás."
Kardinál pak připomněl, že "
dokonce i někteří ateisté se modlí, ale jejich zaměřenost na sebe je typickou pro ateistickou modlitbu": "To je opak křesťanské modlitby, protože pokud člověk sám je bohem člověka [homo homini Deus], tak se modlí obraceje se na sebe ve formě meditace, která se vždy točí kolem něj samého. Člověk je i subjekt i objekt modlitby."
I další teologové poukázali na podobné rozdíly mezi křesťanstvím a islámem. Například rev. James Schall ve své knize píše, že
kniha, kterou si muslimové ctí, není od Boha. A uvádí: "
Křesťané špatně chápou názory muslimů, protože špatně chápou islám."
K šíření islámu a migraci muslimů, Schall píše:
"První potřebný krok je, aby si křesťané ujasnili, že tyto myšlenky jsou jako takové nesprávné. Nemohou být Božími zjeveními.
Problém s islámem je jeho voluntaristická metafyzika, která například vede muslimské teroristy, aby vedli válku proti Západu. Teologický voluntarismus tvrdí, že existence Boha je formou vůle [voluntas] a jeho rozhodnutí nelze vysvětlovat rozumem. Voluntaristi věří, že to, co je za vší realitou je vůle, která může být vždy jiná. Není vázána na žádnou jednu pravdu. Důsledkem toho Bůh [Alláh] není omezen rozlišováním."
A Schall dodává:
"Muslimové hlásají, že zlo by se nemělo konat. Ale někdy by se konat mělo. V tom případě se zlo stává dobrem!"
Rím, 21.5.2019 (LifeSiteNews) 025 033
Převzato z
https://modlitba.sk/,
článek naleznete v souboru zpráv
Život Cirkvi vo svete 21/2019 z 25. 5. 2019 -
zde.