Jak středověký mnich jógu zakázal

Často se setkávám s otázkou, co mám proti józe, když vlastně Ježíš v bibli jógu vysloveně nezakázal.* To je možná pravda, ale jógu přece zakázal jeden středověký mnich. Ale pojďme pěkně popořadě.





(p /\ non-p) ⇒ q

Matematici této kouzelné formulce říkají Zákon Duns Scota, pojmenované podle středověkého logika. Ve zkratce jde o logickou nekonzistentnost názorů a postojů. Když někdo zastává dva názory, které si vzájemně odporují, případně si vzájemně odporují logické důsledky těchto názorů, říkáme tomu logicky nekonzistentní systém. A logicky nekonzistentní systémy jsou pro rozumného člověka zakázané.

Jakmile zjistíme, že naše názory jsou vzájemně nekonzistentní, musíme je nějak korigovat. Buď změníme jeden názor, nebo ten druhý, se kterým je nekonzistentní. Případně přehodnotíme oba.



Co to má společného s jógou?

Křesťanství je souhrnem několika věcí: jsou v něm obřady, náboženský slovník a obsah samotné víry. Křesťan považuje některé výroky o světě za pravdivé. Například výroky z kréda. Bůh podle křesťanů nejenže existuje, ale má také konkrétní vlastnosti. Jedna z nich je to, že Bůh je osoba, ne věc. Bůh je někdo, ne něco.

Vynechejme nyní pro zjednodušení Boha jako Trojici. (Bůh je Trojice, společenství osob) Znamená to, že je Bůh více než osoba, ale určitě ne méně. Takže stále platí, že Bůh není NĚKDO.

Co je to jóga? Jóga je také souhrnem několika věcí: tělesné cvičení je jen jedna z těchto věcí. Ale většina lidí, které znám v souvislosti s jógou, hovoří mimo tělesného cvičení i o meditacích, energiích, čakrách, očišťování, mantrách a podobně. Jóga je tedy buď přímo světonázor, nebo je součástí nějakého světonázoru, náboženství.

¨ Jeden z výroků tohoto typu duchovna je neosobnost boha. Záleží na konkrétní interpretaci těchto východních směrů, ale dalo by se to zjednodušit takto **: Bůh buď vůbec neexistuje, případně je chápán panteisticky (bůh = příroda, vše kolem nás), nebo do třetice je takto chápaný bůh nějaká neosobní energie.

Když tomu věří křesťan, nastává problém. Dochází totiž k logickému rozporu. Bůh je osobní a zároveň neosobní. Bůh je odlišný od stvoření a zároveň je se stvořením totožný. Bůh existuje a zároveň Bůh neexistuje.

Křesťan může konvertovat na východní světonázor. Ale nemůže zastávat logicky nekonzistentní věci.

Blahoslavený Duns Scotus mu to zakazuje. Přesněji řečeno, on to v principu nezakazuje. Ta formulka z úvodu hovoří o tom, že z logického rozporu vyplývá cokoli. Logicky rozporný systém může obsahovat jakoukoliv kravinu. Pokud je pravdou i osobní i neosobní Bůh, pak je pravdou cokoliv, jakákoliv absurdita ***: zem je plochá deska, muž s penisem může být ženou nebo černošský rasismus není rasismem... Kdo by se chtěl inspirovat dalšími příklady logicky nekonzistentních systémů, stačí si shrnout moderní progresivní ideologii.

Blahoslavený Duns Scote,
oroduj za nás i za náš zdravý rozum!



Poznámky:

* Celý Starý zákon je prakticky o zákazu klanět se jiným bohům a o učení izraelského lidu, aby se jim neklaněl.
** Už i samotný světonázor jógově smýšlejícího člověka je často logicky nekonzistentní, když přijímá zároveň všechny tři uvedené představy boha, ale to je na jiný článek
*** Praktická aplikace tohoto zákona v matematice je tzv. reduktio ad absurdum, důkaz sporem, kde dokázaný spor, vyvrací předpoklad. Takže absurdita logicky sporného systému je přímo "terminus technicus".


Juraj Macko

Převzato z www.postoj.sk, článek z 28. 5. 2021 naleznete zde

Sdílet

| Autor: Roman Tomek | Vydáno dne 29. 05. 2021 | 1296 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | | Zdroj: www.postoj.sk