Sv. Řehoř Veliký nám podává vysvětlení, co pro nás znamená zlato, kadidlo a myrha. Všichni známe příběh, který si Církev připomíná tuto neděli - v neděli Zjevení Páně (Epifanie). Každému z nás se líbí ty zvláštní prvky, které se zjevují ve vánočním příběhu: hvězda, velbloudi a mudrci se zlatem, kadidlem a myrhou. To, co si možná neuvědomujeme, je, že
tyto tři dárky nejsou jen zvláštní cizí předměty z minulosti, ale něco, co bychom měli Ježíšovi darovat každý den.
Ježíš chce, abychom mu darovali "zlato", abychom v jeho očích zazářili světlem moudrosti. Když porovnával zlato s moudrostí, všichni věděli, co to znamená.
Moudrost je první z darů Ducha Svatého. Přijímáme ji při křtu a dává nám možnost "vychutnat si to, co je správné", vidět Boží věci a milovat je. Ale to funguje jen tehdy, když ji obětujeme zpět Bohu.
Evangelium nám ukazuje,
co se stane, když využíváme moudrost jen pro sebe. Herodes rozrušený zprávou mudrců shromažďuje velekněze, aby mu odpověděli na otázku, kde se má Kristus narodit. Odpovídají mu, že se má narodit "v judském Betlémě" a vysvětlují přesně to, co vědí. Specifičnost jejich odpovědi je ohromující. Přesně vědí, co Písmo říká, ale žádný z nich se nevydá na cestu do jeskyně. Sv. Augustin říká, že "čtou Písmo bez užitku."
Iz 60,1-6
Vstaň, rozsviť se, Jeruzaléme, neboť vzešlo tvé světlo a Hospodinova velebnost září nad tebou! Hle, tma zahalí zemi a temnota národy, nad tebou však zazáří Hospodin, jeho velebnost se zjeví nad tebou. Národy budou kráčet v tvém světle a králové v tvé vycházející záři. Rozhlédni se kolem a podívej se: ti všichni se shromáždili, přišli k tobě. Zdaleka přicházejí tvoji synové, na zádech jsou přinášeny tvoje dcery. Spatříš to a zazáříš, radostí se zachvěje a rozšíří tvé srdce, neboť tě zaleje bohatství moře, poklady národů přijdou k tobě. Záplava velbloudů tě přikryje, dromedáři z Midjanu a Efy, přijdou všichni ze Sáby, přinesou zlato a kadidlo, rozhlásí Hospodinovu chválu.
První čtení proroka Izaiáše předpovídalo návštěvu mudrců a mluví o tom, jak měli kněží reagovat na tuto zprávu. Ale srdce velekněží nezazářilo ani se nerozšířilo. Zintelektualizovali si svou víru a nedokázali ji přijmout do srdce.
Kontrast kněží s mudrci
Mudrci nejenže oplývali moudrostí, kterou uměli rozeznat astronomické znamení na nebi, ale vnímali je jako významné znaky a připisovali jim velký význam. A to se stalo pro ně zázrakem. Samotná skutečnost, že přinesli dar zlata na prvním místě, ukazuje, že znali hodnotu znaků, které viděli na nebi.
A co my? Naplňují nás skutečnosti naší víry zázrakem? Dotýká se náš intelekt i našich srdcí? Nebo jako Herodovi kněží cítíme bezútěšnost víry - víru bez lásky?
A podobně, buď dáváme Ježíši "
kadidlo" nebo skončíme jako Herodes. Svatý Řehoř říká, že kadidlo, podobně jako kadidlo používané během mše,
symbolizuje modlitbu. Herodes, židovský král známý svou slabou zbožností, mohl využít něco z toho. Když přicházejí mudrci k němu hledajíc Ježíše, odpovídá jim: "
Jděte a důkladně se vyptejte na dítě. Když ho najdete, oznamte mi, abych se mu i já šel poklonit." Ale v podstatě jen chtěl odstranit Ježíše jako hrozbu moci, kterou tak pevně držel.
Mudrci se stali opakem
Když se nakonec setkali s malým Ježíšem, udělali mudrci to, co Herodes jen předstíral, že chce udělat: "
Vešli do domu a uviděli dítě s Marií, jeho matkou, padli na zem a klaněli se mu." Herodesův celý život by se změnil, kdyby to udělal i on.
Naše změna může nastat i teď, pokud tak učiníme i my. Ale jak často se vyhýbáme modlitbě z pýchy. Myslíme si, že Ježíš nám bude vyčítat naše sobecké priority? Jak často odmítáme modlitbu
z marnosti a myslíme si, že nás to ztrapní před jinými? A jak často
odmítáme modlitbu jen z vlastní lásky k pohodě myslíc si, že nás to bude příliš obtěžovat? Svatý Řehoř říká, že
bychom měli Kristovi nabídnout kadidlo každý den ve formě "sladké vůně našich modliteb."
Nakonec odevzdejme Ježíšovi i "myrhu", jak to udělali i mudrci.
Myrha byla léčivá mast a také mastička, která se používala při pohřbech. Proto vidíme v myrhe symbol umrtvování těla, jak říká sv. Řehoř.
"Nabídněme Ježíšovi myrhu, když bojujeme s touhami těla." Mudrci to udělali přesně na konci evangelia. Dostali od Heroda královské uvítání a jeho rádci zacházeli s nimi jako s učenci. Přislíbili jim více, pokud se vrátí k Herodovi podle jeho požadavku. Ale oni odmítli. Vzdali se toho všeho. "
A když ve snu dostali pokyn, aby se nevraceli k Herodovi, jinudy odcestovali do své země." Vnímali své životy jako hledání Ježíše Krista, a když ho našli, našli pokoj. I my můžeme žít svůj život stejným způsobem -
opouštět všechna menší dobra, která nás fascinují. I od dnešního dne si můžeme i my vybrat Ježíše tak, jak si ho vybrali i tři mudrci.
Zdroj: Aleteia
Převzato z
www.verim.sk,
článek z 5. 1. 2019 naleznete
zde.
