V ostrém, a dlouho očekávaném kritickém zhodnocení situace církve v Evropě v souvislosti s islámem, řekl arcibiskup Carlo Liberati, že kvůli svému morálnímu úpadku se z Evropanů stávají moderní pohané, kteří zavrhují křesťanství a zraňují ty nejbezbrannější mezi sebou, přičemž se odmítají tímto problémem zabývat . Výsledek? Jakmile se islám uzná jako "hlavní" náboženský směr, Evropu si podmaní muslimové, což se může podle arcibiskupa odehrát do deseti let:
Italský arcibiskup Carlo Liberati pronesl tato varovná slova poté, co pozoroval rostoucí počet uprchlických táborů v celé Evropě a poukázal na to, že to je jistá a přímá cesta k tomu, aby se islámská víra stala "
hlavním proudem".
Řekl: "
Jen díky vlastní hlouposti z nás budou do deseti let muslimové. Italové a Evropané jako takoví žijí jako pohané a ateisté; vytvářejí si zákony, které jdou proti Bohu a pěstují tradice, které jsou vlastní pohanství.“
"
Veškerý tento morální a náboženský úpadek nahrává do karet islámu."
Arcibiskup dodává: "
Jako křesťané máme slabou víru. Církev dnes nefunguje jak by měla a semináře jsou prázdné. Ještě farnosti si zachovávají jakous takous pozici. Potřebujeme žít pravým a nefalšovaným křesťanským životem. Vše, co se tady teď děje, dláždí cestu islámu. A navíc - oni mají děti a my ne. Směřujeme k úplnému úpadku."
Za posledních deset let se Itálie, spolu se zbytkem Evropy, stalo centrem přistěhovalectví.
Čísla dokazují, že zatímco k 1. lednu 2015 bylo v Itálii 5.014.437 cizích státních příslušníků, loni se jejich počet zvýšil o 92.352.
V Itálii dramaticky roste i počet ilegálních přistěhovalců, kteří se po nebezpečné plavbě čluny ze severní Afriky přes Středozemní moře usazují na italském pobřeží.
Poté, co se Evropská unie rozhodla expandovat, roste i počet východních Evropanů a Rumunů, migrujících do Itálie.
Arcibiskup Liberati tvrdí, že
v důsledku ochoty pomoci příslušníkům jiných národností trpí samotní Italové nedostatkem a nouzí. A dodává: "
Bez meškání pomáháme všem, kteří k nám přicházejí zvenčí, a zapomínáme přitom na mnoho chudých a starých Italů, kteří vybírají kontejnery a živí se tím, co v nich najdou. Nevyhnutelně potřebujeme politiku, která bude mít na zřeteli v první řadě Italy - mladé lidi a nezaměstnané.
I já jsem proti tomu. Kdybych nebyl knězem, už bych protestoval venku na náměstí. O co vlastně jde tomu množství migrantů, kteří namísto poděkování za jídlo, které od nás dostanou, ho zahazují a celé hodiny tráví ťukáním do mobilu a organizováním nepokojů?"
Liberati obvinil i Katolickou církev, že migrantům, kteří nedávno přišli, poskytla příliš mnoho peněz.
Řekl: "
Poskytování peněz migrantům, kteří se jen bezcílně potulují po městě, je nejen nesprávné, ale přímo morálně škodlivé, protože tím v nich pouze podporujeme jejich chování a oni si na to zvyknou. A to nezmiňuji fakt, že je už krmíme.
Někdy si myslím, že tím vytváříme síť chudáků. Pamatuji si, že můj otec, jako přistěhovalec v Austrálii, musel velmi tvrdě pracovat, abych mohl jít do semináře. Sám na vlastní kůži si tak zkusil co znamená třít bídu, ale zároveň znal i ušlechtilou ctnost vděčnosti." (
Zdroj)
Toto jsou prorocká slova a jen potvrzují to, o čem už tady na Shoebat.com, dlouho a dlouho mluvíme -
islám si podrobuje celý Západ, protože Západ odmítá křesťanství. Vzhledem k tomu, že islám je kulminací každé křesťanské hereze, pak je jen přirozené, že Evropa, která odmítá křesťanství a bezostyšně v tom pokračuje dále bez jakéhokoli náznaku lítosti, se stává muslimskou.
Prostřednictvím islamizace totiž dovede své odpadlictví do úplného konce.
Neexistuje přirozené vysvětlení, proč Evropané, ale i jiné národy, tolerují muslimy - jak na to arcibiskup, a i my poukazujeme - absenci jakéhokoliv respektu vůči společnosti a otevřené ničení a zesměšňování štědrosti, kterou jim daná země prokazuje. Zde se nejedná jen o to, jestli je někdo "super liberál" či nikoliv.
Zde jde o manifestaci duchovní temnoty, odpadlictví, které tyto lidi zaslepilo a zapříčinilo, že kráčejí vstříc vlastní destrukci bez jakékoliv možnosti pomoci jim, protože svou jedinou zbraň, kterou kdy měli a stále ještě mohou mít - Ježíše - již odmítli a zavrhli.
Evropa se stále dá zachránit. Musí se však vrátit k Ježíši a k víře v něj.
Určitě ji nezachrání žádný člověk, a už vůbec ne etnonacionalistické projevy pohanství. Kdysi pohanská Evropa se obrátila na víru, a nyní se opět vrací k pohanství, přičemž toto její odpadlictví definitivně završuje islám. To se však neděje pouze v Evropě, ale na celém světě, a potvrzují to
Ježíšova slova:
Svým učedníkům řekl: „Přijdou dny, kdy si budete toužebně přát, abyste spatřili aspoň jediný ze dnů Syna člověka, ale nespatříte. Řeknou vám: ‚Hle, tam je, hle, tu;‘ zůstaňte doma a nechoďte za nimi. Jako když se zableskne a rázem se osvětlí všecko pod nebem z jednoho konce nebe na druhý, tak bude Syn člověka ve svém dni. Ale nejprve musí mnoho trpět a být zavržen od tohoto pokolení. Jako bylo za dnů Noeho, tak bude i za dnů Syna člověka:
Jedli, pili, ženili se a vdávaly až do dne, kdy Noe vešel do korábu a přišla potopa a zahubila všechny. Stejně tak bylo za dnů Lotových: Jedli, pili, kupovali, prodávali, sázeli a stavěli;
v ten den, kdy Lot vyšel ze Sodomy, spustil se oheň a síra z nebe a zahubil všechny. Právě tak bude v den, kdy se zjeví Syn člověka. (Lk 17, 22-30)
a
A Pán řekl: „Všimněte si, co praví ten nespravedlivý soudce! Což teprve Bůh! Nezjedná on právo svým vyvoleným, kteří k němu dnem i nocí volají, i když jim s pomocí prodlévá? Ujišťuji vás, že se jich brzo zastane. Ale nalezne Syn člověka víru na zemi, až přijde?“
Mnoho katolíků konstatuje, že Církev se nachází ve velké krizi; v krizi natolik závažné, že se vyrovná, ba dokonce předčí, i ariánskou krizi ze 4. století.
Tato krize se až znepokojivě podobá předpovědi, které byly součástí zjevení Panny Marie ve Fatimě. Krize?! Americký kardinál Raymond Burke říká, že "
v nebezpečí je samotná podstata víry", v její zásadních a neměnných otázkách morálky:
"
Zmatek v Církvi v souvislosti s interpretací některých pasáží Amoris Laetitia je očividný a zřejmý" - pro La Verita řekl kardinál Leo Burke, nejotevřenější ze čtyř kardinálů. "
Právě proto nechápu, jak může někdo říct, že víra není vůbec v nebezpečí. Ve vší úctě ke Svatému otci jsme mu předložili pět dubia otázek, a když nám ve stanovené lhůtě neodpověděl, rozhodli jsme se pro spásu duší, že dubia zveřejníme a vyzveme věřící, aby byli ostražití."
Kardinál Burke, signatář dubií, spolu s Walterem Brandmüllerem, Carlem Caffaro a Joachimem Meisnerem, napsal papeži výzvu k možné "
oficiální opravě" tohoto dokumentu. Podle komentářů vycházela vícerá italská média z interview, publikovaného v USA (s LifeSiteNews), ve kterém dal Burke ultimátum pro tuto "
oficiální opravu" a které vypršelo po Vánočních svátcích. Ve skutečnosti nebylo "
absolutně žádné ultimátum", potvrzuje kardinál Burke.
"
Mnohá média to špatně pochopila. V interview v USA se mě ptali, co bude dalším krokem v souvislosti s Dubii, prezentovanou Svatému otci, a já jsem řekl jen tolik, že nyní se nebude dít nic, protože vstupujeme do liturgického období Vánoc a Zjevení Páně. Teprve pak budeme uvažovat o dalším postupu, ale určitě nejde o ultimátum se záměrem konfrontace s papežem."
V Dubii jde o otázku přijímání Eucharistie pro rozvedené a znovu sezdané katolíky, kteří žijí
more uxorio (jako manžel a manželka); o přístup ke svatému přijímání, který Amoris Laetitia v některých případech povoluje. Původní magisterium to přitom nepřipouštělo, kromě případů, kdy se dohodli, že budou žít jako bratr a sestra ti rozvedení a znovusezdaní, kteří nemohli být odděleni z oprávněného důvodu.
Brandmüller říká, že případná "
oficiální oprava" papeže by se mohla uskutečnit "
in camera caritatis" (prostor, ve kterém by to nikdo jiný neslyšel; pozn. překl.). Burke upřesňuje: "
Ve skutečnosti jsem nikdy neřekl, že musí dojít k veřejné konfrontaci. Souhlasím s kardinálem Brandmüllerem, že prvním krokem má být žádost o soukromé setkání se Svatým otcem, kde bychom mu ukázali nepřijatelné tvrzení v Amoris Laetitia, jakož i to, že v každém případě neadekvátně vyjadřují to, co on doposud církev učil."
Existují lidé, kteří tvrdí, že instituce "oficiální opravy" Svatého otce v rámci pravidel Církve neexistuje. Zavedli jste to vy?
"
Samozřejmě, že ne. Už sv. Tomáš Akvinský ve svých teologických spisech nás upozorňuje na problém možné oficiální opravy papeže jakož i to, že tato možnost v rámci pravidel, jimiž se řídí Církev, existuje. Využívá se sice zřídka, ale existují takové případy.Umíme si pochopitelně představit, že i papež může upadnout v omyl. V takovém případě je třeba udělat nápravu."
Tvrdit tedy, že v některých případech mohou rozvedení a znovusezdaní katolíci, kteří spolu žijí "
more uxorio" (jako manžel a manželka) přistupovat ke svatému přijímání, znamená dopustit se omylu?
"
Dalo by se říci, že toto tvrzení je již ve své podstatě mylné, protože osoba, která žije more uxorio (jako manžel a manželka) s někým, kdo není jeho manželkou / jejím manželem, nemůže přijímat svátosti. Tvrdit namísto toho, že to možné je, znamená uvést v platnost formální chybu, která odporuje učení samotného Ježíše, tak dosavadní nauce Církve."
Tvrdit něco takového znamená tedy herezi?
"
Ne, spíš bych to kvalifikoval jako omyl, ale nacházíme se ve složité situaci. Hereze je tvrdošíjné popírání nebo zpochybňování pravdy, o které má být pokřtěný člověk přesvědčen ve své katolické víře. Heretikem však může být i člověk, který tvrdí, že neexistují vyloženě špatné skutky; souhlasit s tímto znamená říci něco, co je v rozporu s dogmatem Církve a je tedy jasně herezí. Souhlas s přístupem ke svátostem v případě, o kterém jsme mluvili před chvílí, se vztahuje na praxi, která je v rozporu se dvěma dogmaty - o nerozlučitelnosti manželství a o reálné přítomnosti Ježíše v Eucharistii. Na první pohled můžeme říci, že jde určitě o omyl."
Vraťme se k dubii. Jsou lidé, kteří naznačují, že se čtyři kardinálové mezi sebou rozdělili. Je to pravda?
"
To je naprosto nepravdivé tvrzení; jsme jednotní, a právě proto nechci vytvářet žádné teorie o dalších krocích v této iniciativě, kterou jsme podnikli. Pokud tak učiníme, tak až po vyjádření Svatého otce."
Ještě stále si myslíte, že papež odpoví na vaši dubii?
"
Vždy čekáme na vyjádření papeže, jako našeho nejvyššího pastýře. Neočekávat odpověď by bylo projevem neúcty vůči jeho úřadu." (
Zdroj)
Kardinál Liberati mluví o oficiálním seznamu otázek, který on, spolu s dalšími čtyřmi kardinály, předali papeži Františkovi a požádali ho o objasnění specifických doktrín. Tento seznam, nazvaný dubia, je velmi závažnou věcí, jelikož požaduje formální vysvětlení některých nejasných vyjádření o katolické morálce, které pocházejí od papeže Františka a jeho blízkých spolupracovníků, a které se nyní prezentují jako "pastorační" nauka Církve.
Problém není ve schopnosti či neschopnosti změnit dogma - dogma se totiž nedá zmenit. Problém je v tom, že pokud se daná nauka o manželství a o rodině učí jako změněná (ačkoli ve skutečnosti se nezměnila), vede to k masivní apostazi ve vedení Církve. Svědčí o tom i slova papeže Pia XII:
"Znepokojují mě poselství, které řekla blahoslavená Panna Lucii ve Fatimě. Vytrvalá naléhavost, s níž Panna Maria upozorňuje na nebezpečí, které ohrožuje Církev, je Božím varováním před sebevraždou, kterou lidé v Církvi páchají změnami a úpravami víry, liturgie, teologie a své duše ... Nadejde den, kdy civilizovaný svět zapře svého Boha; den, ve kterém Církev zapochybuje stejně jako Petr. Církev bude sváděna k pokušení uvěřit, že člověk se stal Bohem."
Jak souvisí islám se stavem Církve? Navzájem jsou na sobě závislé.
Papež Jan Pavel II moudře a prorocky řekl, že "
se zánikem rodiny zanikne národ, a nakonec i celý svět, ve kterém žijeme." V případě Evropy se jedná o starověké křesťanské území, včetně těch na Středním východě; to, co se na nich děje, neovlivňuje totiž pouze Evropu, ale i celý svět. Jako fakt uvádíme, že muslimové se chytají příslovečného stébla, jen aby si podmanili Evropu, a zejména Řím. Pád Říma, Itálie, a obzvláště Vatikánu totiž chápou jako zničení křesťanství a jako eschatologické znamení celosvětového vítězství islámu.
Islám si dokáže podmanit Evropu jen tehdy, když Evropané odpadnou od víry. Po celá staletí to byla právě katolická víra, která umožňovala Evropě bránit se před muslimy. Současná apostaze způsobuje, že Evropa si již nedokáže pomoci a podílí se na vlastní sebevraždě v rukou muslimů.
Evropa se ocitla na pokraji závažné a hrozné války. A tato válka se odráží i v samotné Církvi. Se zánikem Církve zanikne i svět; a svět se právě teď střemhlav řítí vstříc pohanství a pokud se situace nezlepší, stejně krutá válka nastane i v Církvi prostřednictvím takového odpadlictví, jaké svět ještě nezažil.
Ježíš přišel na svět aby nás zachránil z temnoty pohanství a přijde opět tehdy, když ho svět odmítne, čímž se svět sám uvrhne do téže temnoty, ze které vzešel, jako pes, který se neustále vrací k vlastním zvratky.
Jednou jsem to už řekl, a říkám to znovu - mějme lampy ať hoří, po okraj naplněné olejem, a po ruce pro jistotu ještě ze dvě náhradní náplně. Přicházejí totiž dny, kdy je budeme všichni potřebovat ...
Zdroj:
http://shoebat.com, 13. 1. 2017
Převzato z
www.lifenews.sk,
článek naleznete
zde.
