Zamyšlení nad evangeliem 2. neděle po narození Páně- cyklus C
Na počátku bylo Slovo, a to Slovo bylo u Boha, a to Slovo byl Bůh. To bylo na počátku u Boha. Všechno povstalo skrze ně a bez něho nepovstalo nic, co jest. V něm byl život, a ten život byl světlem lidí. To světlo svítí v temnotě a temnota ho nepohltila. Byl člověk poslaný od Boha, jmenoval se Jan. Přišel jako svědek, aby svědčil o tom světle, aby všichni uvěřili skrze něho. On sám nebyl tím světlem, měl jen svědčit o tom světle. Bylo světlo pravé, které osvěcuje každého člověka; to přicházelo na svět. Na světě bylo, a svět povstal skrze ně, ale svět ho nepoznal. Do vlastního přišel, ale vlastní ho nepřijali. Všem, kdo ho přijali, dal moc stát se Božími dětmi, těm, kdo věří v jeho jméno, kdo se zrodili ne z krve, ani z vůle těla, ani z vůle muže, ale z Boha. A Slovo se stalo tělem a přebývalo mezi námi. Viděli jsme jeho slávu, jakou má od Otce jednorozený Syn, plný milosti a pravdy. Jan o něm vydával svědectví a volal: „To je ten, o kterém jsem řekl: „Ten, který přijde po mně, má větší důstojnost, neboť byl dříve než já.“ Všichni jsme dostali z jeho plnosti, a to milost za milostí. Neboť Zákon byl dán skrze Mojžíše, milost a pravda přišly skrze Ježíše Krista. Boha nikdo nikdy neviděl. Jednorozený Syn, který spočívá v náruči Otcově, tan o něm podal zprávu. (Jan 1,1-18)
“Při silvestrovském slavení vystřelil podnapilý z okna a smrtelně zasáhl na ulici devatenáctiletého mladíka. Střelec se bude za svou pošetilost zodpovídat před soudem.”
Kolik takových a podobných zpráv denně svědčí, že lidé neumějí jednat moudře. Ani když se veselí, nedovedou jednat moudře.
Dnes je první neděle v novém roce - a první čtení této první neděle začíná chválou moudrosti. Dnešní Sirachovcův hymnus je oslavou Boží Moudrosti, která zdomácněla v Izraeli: “Usaď se v Jakubovi, v Izraeli měj své dědictví! V milovaném městě mě Nejvyšší usadil, v Jeruzalémě vykonávám svou moc. V lidu plném slávy jsem zapustila kořeny.”
Izrael při slavení Boží Moudrosti mezi lidmi měl na mysli Moudrost vtělenou v zákonech - v Toře, v knihách Mojžíšových.
Křesťané pochopili, že vtělenou Moudrostí Boží je Logos, Slovo, Boží Syn, náš Pán Ježíš.
Proto starozákonnímu čtení o věčné Moudrosti odpovídá čtení evangelia , novozákonní hymnus o věčném “Slovu” - o věčné Moudrosti, která přichází k lidem. Slovo Boží, skrze něž všechno povstává, v němž je život, v němž je světlo pro lidi.
Ježíš Kristus je tedy Moudrost Boží, která přišla mezi lidi.
Co je to vůbec moudrost? Moudrost je víc než vědění. Je to i vědění o našem nevědění, o naší nedostatečnosti. Je to i vědění o tom, že přes naši nedostatečnost jsme přijati do Boží otcovské lásky.
Lidská moudrost dosahuje vrcholu tam, kde člověk pochopí a přijme za směrnice svého života Janova slova z dnešního evangelia: “Zákon byl dán skrze Mojžíše, milost a pravda přišla skrze Ježíše Krista.”
Tam, kde si lidé mojžíšský zákon rozmnožili labyrintem zákonů lidských, kde se lidé na zákonech lidské chytrostí pokoušejí zřídit ideální systém - lidské nebe na zemi - tam se ty lidské systémy po prvních úspěších vždy znovu zhroutí. Zůstává a přetrvává z toho jen to, co bylo vykonáno s láskou a v lásce, s moudrostí vedenou Slovem.
Jsme na konci doby vánoční. Nikdo nemohl letos přeslechnout, že se narodil Kristus Pán, všude to znělo. Ale kolik lidí přijalo narození Krista jen jako legendu, vánoční čas jen jako folklór, sbírku lidových zvyků. Proto to lidem v jejich životě nic nepomáhá, nic jim to nedává. Evangelium hlásá jasně: Jen těm, kteří slovo Boží přijali, dal Bůh moc stát se dítkami Božími. Dal moc zvládnout zlo ve svém osobním životě a pomáhat je zvládat i ve svém okolí, jednat moudře.
Bůh je všemohoucí, ale vůči lidské svobodě je bezmocný. Dal člověku svobodu rozhodování pro dobré nebo zlé jednání - a tu svobodu mu Bůh nikdy nebere, i když jí člověk zneužívá, i když jedná špatně.
To je odpověď na všechny ty otázky: “Proč Bůh nezabrání válkám, zlu, co lidé páchají?” Protože to by Bůh musel vzít člověku svobodu rozhodování pro dobro nebo zlo, kterou mu dal. A to Bůh neudělá. Bůh však přesto pomáhá - skrze lidi. Skrze lidi, kteří Boží Slovo přijmou, kteří jednají jako Boží děti, jako křesťané. Bůh chce svět zachránit, ale potřebuje k tomu tebe, mne, lidi, kteří se nechají vést jeho Duchem.
V epištole jsme slyšeli, jak se svatý Pavel modlí za křesťany, aby jim Bůh, Otec slávy “udělil dar moudře vše chápat a smysl všeho odhalovat”, aby mohli jako Boží nástroj jednat.
Pojďme teď, při svatém stolování, povědět Pánu Ježíši, Slovu Boží Moudrosti, že chceme, že rádi chceme letos být nástroji Boží moudrosti, nástroji Boží lásky.
