
Ďábel si zcela jistě nepřeje, aby se člověk smířil s Bohem a konal pokání, Ví, že ve zpovědi Ježíš odpouští hříchy, křísí duši k novému životu a uzdrauje. A tak používá řadu způsobů, jak člověka od zpovědi odradit. Patří k nim např. přesvědčování, že naše hříchy jsou příliš těžké, neodpustitelné, že se k nim stejně vrátíme a budeme je znovu páchat nebo i pokušením k falešným ohledům - nezdržovat kněze, který je i tak dost zaneprázdněn ...
1, MOJE HŘÍCHY
JSOU PŘÍLIŠ VELKÉ!
Ďábel nás může přesvědčit, že našich hříchů je příliš mnoho a jsou příliš těžké! Jak je ďábel rafinovaný - ale jak se mýlí!
Ježíš nepřišel pro dokonalé nebo pro svaté, kteří nemají hříchy. Naopak - Ježíš přišel zachránit hříšníky. Hlavním účelem a posláním Ježíšova příchodu bylo být SPASITELEM – přišel nás zachránit z našich hříchů. Odpuštění hříchů se nejvíce projevuje ve svátosti smíření!
2, AŽ ZÍTRA
Ďábel „zítřka“ není nikdy daleko. Jak často odkládáme na zítřek – zvláště v duchovním životě – to, co bychom měli udělat dnes! Ve španělštině existuje přísloví, které to vystihuje: „La Filosofía de la mañana!“ (Filosofie odkládání - všechno až zítra)
V tomto případě máme obrovskou pomocnici a mocnou přímluvkyni - PANNU MÁRII.
Maria neodkládala – na Boží volání odpověděla hned svým „ano“. Učme se od ní a v pochybnostech se k ní utíkejme o pomoc a odvahu konat dnes, ne zítra.
3, JSEM NERVÓZNÍ:
NEPAMATUJI SI SVÉ HŘÍCHY
Možná se to stává, ale řešení je jednoduché: připravujme se večer před zpovědí a napišme si své hříchy na papír jako pomůcku a připomínku!
A nezapomínejme na naše přímluvce v nebi na společenství svatých, v této konkrétní situaci prosme o pomoc sv. Antonína z Padovy, patrona těch, kteří něco ztratili – i paměť.
Úloha splněna a ďábel poražen – zvláště pro ty, kteří mají krátkodobou paměť!
4, CO KDYŽ KNĚZ
PROZRADÍ MOJE HŘÍCHY?
Nikdy! Kněz je vázán tvz. zpovědním tajemstvím – jeho porušení by mohlo vést až k exkomunikaci. Kněz nikdy nesmí prozradit, co slyšel ve zpovědnici.
Někteří kněží raději zemřeli, než aby toto tajemství porušili – jako sv. Jan Nepomucký, který neprozradil hříchy královny, i když mu král hrozil smrtí. Sv. Jan zemřel mučednickou smrtí, ale zpovědní tajemství zachoval!
5, STEJNĚ SE K TÍM HŘICHEM VRÁTÍM,
NEMÁ CENU JE VYZNÁVAT
Další časté pokušení od ďábla – přesvědčit nás, že se nikdy nezměníme a že jsme beznadějný případ. Omyl! Klasická morální teologie učí tzv. „princip posloupnosti (postupnosti)“.
Znamená to, že je možné, že hřích znovu spácháme, ale díky milosti svátosti smíření budeme hřešit méně často a méně těžce. Postupně, s Boží pomocí, lze hřích překonat.
6, KNĚZ JE PŘÍLIŠ ZANEPRÁZDNĚNÝ
, NEBUDU HO ZDRŽOVAT!
Další lest ďábla! Naopak jedním z hlavních poslání kněze je služba smíření. Svatý Pavel učí: "
Dejte se smířit s Bohem. Nyní je den spásy. Odložte skutky temnoty a oblečte se ve zbroj světla."
Kněz je vysvěcen, aby kázal Boží slovo, slavil mši svatou a smiřoval duše s Bohem. Když jdeme ke zpovědi, pomáháme i knězi v jeho vlastní cestě ke svatosti!
7, NEVÍM, JAK SE ZPOVÍDAT,
NESTAČÍ POUZE MODLITBA V DUCHU?
Slabá výmluva – ďábel za tím! Stačí knězi říci, že nevíme, a on nás navede. Nejpodstatnější je vyznat své hříchy, opravdu je litovat, rozhodnout se vyhýbat příležitostem k hříchu a důvěřovat nekonečnému milosrdenství Ježíšova Srdce.
Ať je naší stálou modlitbou:
„
Ježíši, důvěřuji Ti!“
8, MOC SE STYDÍM
Ďábel je v psychologii lstivý – když nás pokouší, vnukává nám pocit studu a strachu.
Může to vést až do takové situace, že po hříchu, který spácháme, nás může naplnit takovým strachem, že nás paralyzuje a my už ke zpovědi nejdeme – a stáváme se otroky hříchu.
Pamatujme, že kněz jedná jménem Krista („IN PERSONA CHRISTI“) a slyšel už tisíce zpovědí – nic ho nepřekvapí. Stud je často pokušení, které má zabránit odpuštění.
9, MOHU SE PŘECE VYZNAT PŘÍMO BOHU,
PROČ MUSÍM JÍT ZA KNĚZEM?
To je častá taktika nepřítele. Katolíci vědí, že Ježíš si vybral kněze jako své zástupce, kanály milosti a nástroje smíření. Ustanovil svátost smíření a řekl apoštolům: "
Pokoj vám. Jako mě poslal Otec, tak já posílám vás."
Potom na ně dýchl a řekl:
"
Přijměte Ducha Svatého. Komu hříchy odpustíte, tomu jsou odpuštěny; komu je neodpustíte, tomu odpuštěny nejsou."
Proto na odpuštění těžkých hříchů Ježíš ustanovil Církev a svátost svého milosrdenství.
Všichni máme své strachy a pochybnosti. Všichni máme „strašidla“, která nás paralyzují a brání nám přiblížit se k milujícímu Ježíši.
Velkým hříchem je nedůvěra v nekonečné milosrdenství Ježíšova Srdce. Překonejme ďábla strachu právě teď a odevzdejme všechny své okovy, strachy a všechno, co nás činí nesvobodným, Ježíšovi.
Ježíš nás zve, abychom mu důvěřovali a nebáli se:
"
Pojďte ke mně, všichni, kteří se lopotíte a jste obtíženi, a já vás občerstvím. Vezměte na sebe mé jho a učte se ode mě, neboť jsem tichý a pokorný srdcem, a najdete pro své duše odpočinek. ..."
Převzato z
Hnutie svätého Jozefa -Hnutie ochrancov cti Eucharistie ..., článek naleznete
zde.
| Zdroj: Hnutie svätého Jozefa -Hnutie ochrancov cti Eucharistie ...