Písmo svaté i některé mystické spisy hovoří o událostech, které mají předcházet Pánovu příchodu. Ježíš upozorňuje, že nastanou znamení na slunci, měsíci a hvězdách a že se zjeví znamení Syna člověka na nebi (Mt 24, 29–30).
Podobné obrazy nacházíme i v duchovním deníku Alžběty Kindelmannové,
Plamen lásky Neposkvrněného Srdce Panny Marie. V poselstvích, která zaznamenala, se popisuje velká tma, zhasnutí nebeských světel a následné zjevení Kristova kříže na obloze. Z Kristových svatých ran mají vycházet zářivé paprsky, které osvětlí zemi a přinesou lidem zvláštní milost. Plamen lásky Panny Marie má zasáhnout lidská srdce a probouzet duše k víře, pokání a obrácení.
Podobné motivy nacházíme
i u svaté sestry Faustiny Kowalské. V jejím Deníčku (č. 83) Ježíš říká, že před svým příchodem jako spravedlivého Soudce přijde nejdříve jako Král milosrdenství a že před dnem spravedlnosti bude dáno lidem znamení na nebi: nebeská světla pohasnou, nad zemí nastane tma a objeví se znamení kříže, z jehož ran budou vycházet paprsky osvětlující zem.
Svatá Faustina navíc v Deníčku (č. 36) popisuje osobní zkušenost, při které jí Bůh ukázal skutečný stav její duše. Tento zážitek se často pojí s tématem takzvaného osvícení svědomí – chvíle, kdy člověk uvidí svůj život a své hříchy v Božím světle.
Ať už budou tyto události vypadat jakkoli, jejich duchovní poselství je jasné:
Bůh nechce člověka odsoudit, ale zachránit. Volá nás k obrácení, pokání, modlitbě a návratu k němu.
Proto nečekejme na velké znamení, abychom začali žít s Bohem. Nejlepší přípravou je čisté srdce, svátosti, modlitba a živá víra.
Převzato z
FC - Očistec a iné tajomstvá viery, článek z 12. 11. 2026 naleznete
zde.
