Ve svém nejnovějším článku autor reaguje na článek
Dominika Bartscha vydaný na polském webu pch24.pl/. V něm jeho autor poukazuje na to, že
"
katolická biblická věda dlouho zastávala názor, že slova o potopě celé země lze chápat" ne jako celosvětovou záležitost, ale na tu část Země, "
která byla pisateli známa, tedy (jen) na oblast Blízkého východu. S tímto Karol Dučák nesouhlasí.
Čtenář s jeho názorem zcela souhlasit nemusí.
Ne všechny události popisované v Bibli, zvláště ty v prvních 11 kapitolách knihy Genesis, tedy před Abrahamem, který je první historicky doloženou postavou, lze chápat doslovně. Bible totiž není vědecká příručka popisující historii, geologii, astronomii ani jiné vědní obory...
Na druhou stranu je pravda, že probíhají snahy a úsilí mnohých popírat, měnit a dezinterpretovat slova Písma a pravdy víry definované Katolickou církví, její Bohem zjevené a neměnné učení.
Je též pravda, že současná věda objevuje důkazy, které naopak potvrzují pravdivost událostí v Bibli popisovaných. Může se jednat i o v článku zmiňovanou potopu světa.
I proto mi přijde článek Karola Dučáka zajímavý a tak jej nabízím.
Karol Dučák:
Nelze měnit výklad textů Bible!
V červenci 2026 byl v Polsku zveřejněn článek autora Dominika Bartscha pod názvem „Biblii można zaufać:
wiarygodność Pięcioksięgu“ (srov.
https://pch24.pl/opinie/biblii-mozna-zaufac-wiarygodnosc-piecioksiegu,724567)
V článku šokuje snaha autora o dezinterpretaci Bible, přičemž se autor snaží zpochybnit staleté chápání jejích textů. Při popisu potopy světa jsou uvedeny formulace, s nimiž žádný pravověrný katolík nemůže souhlasit. Autor článku zpochybňuje globální charakter potopy světa a místo toho obhajuje rozšířené přesvědčení mnoha skeptiků, kteří
tvrdí, že potopa světa měla jen lokální charakter. Tedy že nebyl zaplaven celý svět, ale jen některé jeho části. Při vší úctě k odborným oponentům však pravověrný katolík nemůže akceptovat tvrzení, že potopa světa měla jen lokální charakter.
Především je nutno konstatovat, že uvedený článek není prvním pokusem o „vědeckou korekturu“ textů Bible, která je ve vědeckém světě velmi rozšířená a představuje velké nebezpečí zpochybnění přístupu Katolické církve k Bibli. Bohužel
ani samotní katolíci si neuvědomují nebezpečí takového přístupu v nejdůležitější knize Katolické církve a lidstva vůbec. Začneme-li zpochybňovat význam textů Bible stupidními argumenty pseudovědců, můžeme nakonec celou Bibli prohlásit za knihu bájí a mýtů a ohrozit pevnou víru v neomylnost nejdůležitější knihy Katolické církve.
Musíme si uvědomit, že Bible má podle katolické víry a teologie nadpřirozený původ, neboť vznikla z Boží inspirace. Církev učí, že texty psali lidé pod vlivem Ducha Svatého. Pisatelé Bible opakovaně prohlašovali, že přinášejí samotné slovo Boží, s nejvyšším stupněm neomylnosti a autoritativnosti.
Potvrzuje to i Druhý vatikánský koncil v dogmatické konstituci
Dei verbum, ve které je doslovně uvedeno:
„
Co bylo Bohem zjeveno a je v Písmě svatém obsaženo a vyjádřeno, bylo zaznamenáno z vnuknutí Ducha Svatého. Svatá matka Církev totiž považuje podle apoštolské víry všechny knihy jak Starého, tak Nového zákona se všemi jejich částmi za posvátné a kanonické, protože jejich původcem je Bůh, neboť byly sepsány z vnuknutí Ducha Svatého (srov. Jan 20,31; 2 Tim 3,16; 2 Petr 1,19-21; 3,15-16), a jako takové byly Církvi předány. ((Srov. 1. vat. koncil, Věrouč. konst. o katolické víře
Dei Filius, kap. 2: Denz. 1787 (3006). Papež. bibl. komise, dekret 18.6.1915: Denz. 2180 (3629); EB 420. S. S. C. S. Officii, Epist. 22.12.1923: EB 499.))...
Protože tedy všechno, co tvrdí inspirovaní autoři neboli svatopisci, se musí považovat za tvrzení Ducha Svatého, je třeba uznat, že knihy Písma svatého učí spolehlivě, věrně a bez omylu (5)((5/Srov. sv. Augustin,
De Gen. ad litt., 2, 9, 20: PL 34, 270-271; CSEL 28, 1, 46-47 a Epist. 82, 3: PL 33, 277; CSEL 34, 2, 354. – Sv. Tomáš,
De veritate, q. 12, a. 2, C. – Trid. koncil, Dekret o kanonických Písmech: Denz. 783 (1501). – Lev XIII., enc.
Providentissimus Deus: EB 121, 124, 126-127. – Pius XII., enc.
Divino afflante: EB 539.))
pravdu, kterou chtěl mít Bůh zaznamenanou v Písmě svatém pro naši spásu. Tak tedy ‘veškeré Písmo je vdechnuto Bohem a je dobré k poučování, k usvědčování, k nápravě, k výchově ve spravedlnosti, aby byl Boží člověk důkladně vyzbrojený pro každé dobré dílo’ (2 Tim 3,16-17 řec.)“ (
Dei verbum, 11)
Katolická církev může měnit liturgické texty, kanonické právo a některé jiné dokumenty, které nebyly napsány z přímého vnuknutí Ducha Svatého, a jejich autorem není Bůh, ale nemůže měnit nebo zpochybňovat výklad textů Bible, které byly napsány přímým vnuknutím Ducha Svatého a jejich autorem je sám Bůh. Proto nikdo nemá právo měnit význam textů Bible, ani zpochybňovat jejich výklad!
Autor Dominik Bartsch ve svém článku zpochybňuje globální charakter potopy. Jenže to přímo odporuje textům Bible. V knize Genesis jsou jasně formulována slova:
„
Voda zmohutněla, velmi vystoupila nad zem a archa plula po vodě. Voda nad zemí stoupala čím dál tím více, takže byly přikryty všechny vysoké hory pod celým nebem. Voda nad ně vystoupila patnáct loket a přikryla hory.“ (Gn 7, 18-20)
V žádném případě to tedy nemohla být regionální potopa, protože regionální potopa by nemohla zaplavit „
všechny vysoké hory pod celým nebem.“
V knize Genesis jsou také jasně formulována slova:
„
Zahynuli všichni tvorové pohybující se po zemi: ptáci, krotká zvířata i zvěř, všichni drobní živočichové, kteří se hemží po zemi, i všichni lidé. Pomřelo vše, co mělo v nozdrách dech života, vše, co přebývalo na souši. Každý tvor, který byl na povrchu země, byl zahuben; lidé, krotká zvířata, drobní živočichové, nebeští ptáci. Byli vyhubeni ze země a zbyl jen Noe a ti, kteří s ním byli v arše.“ (Gn 7, 21-23)
Kolébka lidstva se nachází v Asii a právě v Asii se nacházejí nejvyšší vrchy na planetě Zemi. Pokud by nebyly zaplaveny všechny vrchy na povrchu planety Země, mnozí živočichové, především ptáci a drobní živočichové, by se zachránili právě na vrších Asie a tak by se nemohl uskutečnit Boží plán vyhubit všechny živočichy na celé planetě kromě těch, kteří se nacházeli v Noemově arše.
Fantasmagorie o lokálním charakteru potopy světa tedy přímo odporují textům Bible, jejímž autorem je Bůh a která má punc nejvyššího stupně neomylnosti a autoritativnosti.
Neomylnost Bible potvrzují mnohé prokázané skutečnosti. Jedním z mnoha důkazů je
v Egyptě „
objevená Merneptahova Stela (památný kámen), kterou vybudoval faraon Merneptah, syn Ramesse Velikého, a je spolehlivě datována do roku 1208 př. Kr. Velmi jasně hovoří o kultuře lidu zvaného Izrael, který Merneptah porazil v Kanaánu během svého válečného tažení. Archeologie potvrzuje, že v období po 13. a 12. st. př. Kr. bylo mnoho míst identifikováno jako zničených nebo vybudovaných právě Izraelem. Vykopávky, nádobí, keramika a architektura ukazují na různé úrovně obývání Izraelci, přesně tak jak to je zaznamenáno v Bibli. Asyrské dokumenty zaznamenávají jména izraelských králů a mnoho asyrských artefaktů zaznamenává právě období, kdy v 8. st. př. Kr. Asýrie obsadila Severní království. Podobně existuje z 6. st. př. Kr. evidence bojů s Babylonií, která je známá pod názvem Babylonské zajetí.“
(
https://chcemviac.com/clanky/archeologicke-dokazy-pravdivosti-biblie/)
K dispozici je také mnoho jiných důkazů, které potvrzují pravdivost údajů Bible. Jsou mezi nimi nálezy záznamů, které jmenují postavy uvedené v Bibli. Například „
Mesha Stela a nápis Tel Dan (Severní Království) hovoří o domě Davidově. Černý Salmanassarův obelisk (Asýrie) pojmenovává a dokonce zobrazuje izraelské krále, jako byli Jehú a Omri. Na mnoha místech byly nalezeny osobní pečeti proroků a písařů.“
(
https://chcemviac.com/clanky/archeologicke-dokazy-pravdivosti-biblie/)
Objevy archeologů potvrzují existenci mnoha staveb i celých míst, která jsou zaznamenána v Novém Zákoně. Archeologické vykopávky například odkryly Kafarnaum a Gorazim, které často navštěvoval Ježíš Kristus. Byla odkryta i „
místa slavných Ježíšových vyučování: Kursi (zázrak s prasaty), Tabgha (bochánky chleba a ryby), Hora milosrdenství (Kázání na hoře), Cesarea Filipova (Petrovo vyznání)...“
(
https://chcemviac.com/clanky/archeologicke-dokazy-pravdivosti-biblie/)
Sám Ježíš Kristus při svém prvním příchodu naplnil stovky proroctví starozákonních proroků. A takto bychom v dokazování neomylnosti Bible mohli pokračovat ještě velmi dlouho.
Je smutné, že
v době, kdy mnozí katolíci začínají zpochybňovat neomylnost Bible, turečtí muslimové přicházejí s důkazy neomylnosti Bible. Turecko není katolickou zemí a Bible v ní nemá takovou váhu jako v křesťanském světě a přece v Turecku došlo k událostem, které šokovaly celý vědecký svět. Jedná se o
možný nález pozůstatků Noemovy archy v lokalitě Durupınar, v hranicích okresu Doğubayazıt pod vrcholem hory Ararat. Durupınar je pozoruhodná vyvýšenina ve tvaru lodního trupu, nacházející se na východě Turecka v blízkosti hranic s Íránem. Tato unikátní geologická formace nese jméno tureckého armádního kapitána a kartografa İlhana Durupinara, který uvedený útvar poprvé identifikoval při leteckém mapování tohoto území pro potřeby NATO v roce 1959. Její rozměry přibližně odpovídají rozměrům Noemovy archy, které jsou v Bibli udány takto:
„
... archa bude tři sta loket dlouhá, padesát loket široká a třicet loket vysoká.“ (Gn 6, 15)
Jak informovalo několik tureckých médií, turecký profesor Dr. Cenker Atila z katedry archeologie Univerzity Sivas Cumhuriyet se pustil do projektu, který vzbudil zájem mezinárodní odborné veřejnosti. Dr. Cenker Atila koordinuje mezinárodní a multidisciplinární výzkumný projekt a díky tomu probíhá „
vědecký výzkum s využitím pokročilých technologií ve formaci Durupınar, jedné z nejvýznamnějších oblastí světové archeologie, kde se mohou nacházet pozůstatky Noemovy archy.“
(
https://www.haberturk.com/yasam/nuh-un-gemisi-nin-sirri-nihayet-cozuluyor-arastirma-basladi-3901701)
Na výzkumu se podílí téměř 20 vědců a studentů z 5 zemí „
včetně Andrewa Marka Jonese a
Dr. Evrensela Barışe Berkanta, s podporou americké organizace Noah's Ark Scans.
Terénní práce, které proběhnou mezi 29. červnem a 11. zářím 2026, budou využívat přesné GPS souřadnice, 2D/3D digitální modelování, vysoce přesné pozemní radarové (GPR) skenování a technologie jádrového vrtání. Studie prozkoumají, zda je objekt skutečně součástí Noemovy archy, jak se v současnosti předpokládá.“
(
https://www.haberturk.com/yasam/nuh-un-gemisi-nin-sirri-nihayet-cozuluyor-arastirma-basladi-3901701)
Pokud by vědecký výzkum potvrdil existenci pozůstatků Noemovy archy, byl by to další fenomenální důkaz pravdivosti Bible.
Co dodat na závěr? Bible není kniha, se kterou můžeme částečně souhlasit a přitom zůstat katolíky. Pokud chceme zůstat katolíky, musíme přijmout úplně všechno, co se v Bibli píše. Nemůžeme ignorovat část textů Bible a nemůžeme ani měnit výklad textů Bible. Pokud zpochybníme globální charakter potopy světa, pak můžeme zpochybnit i existenci Noemovy archy, Sodomy a Gomory, deseti ran egyptských, atp. Nakonec by tedy Bible zůstala opravdu jen knihou bájí a mýtů a to by byla opravdová katastrofa.
Karol Dučák
