Bratři… sestry…
dnes se dotknu něčeho, co vypadá malé – pár slov.
Ale ve skutečnosti odhaluje stav srdce.
Když někdo zemře…
co dělá dnešní „katolík“?
Napíše:
„RIP“
nebo
„Ať odpočívá v pokoji.“
A jde dál.
Bez modlitby.
Bez bolesti.
Bez víry.
❗
A tady je problém.
PŘÍKAZ NAMÍSTO PROSBY
„Ať odpočívá v pokoji.“
Zní to hezky?
Ano.
Ale poslouchej hlouběji…
To není modlitba.
To je výrok. Příkaz. Prohlášení.
Jako kdybys ty měl moc říct:
„Tak… už odpočívej.“
Kdo jsi ty?
Kdo dal člověku autoritu rozhodovat o věčnosti?
KATOLICKÁ DUŠE PROSÍ, NEPŘIKAZUJE
Pravý katolík ví:
* Duše zesnulého potřebuje milost.
* Potřebuje očištění.
* Potřebuje modlitbu.
Proto Církev od věků volá:
„Odpočinutí věčné dej jim, Pane…“
Slyš ten rozdíl:
ne „ať mají pokoj"
ale „DEJ jim, Pane“
To je pokora.
To je pravda.
To je víra.
POVRCHNOST DNEŠNÍCH LIDÍ
Dnešní člověk se bojí smrti.
Ale nechce pravdu o smrti.
Nechce očistec.
Nechce soud.
Nechce zodpovědnost.
Tak si vytvoří levnou frázi…
která ho uklidní.
„Ať odpočívá v pokoji.“
A jde dál… jako kdyby nic.
Bez růžence.
Bez mše.
Bez oběti.
To není láska k zesnulému.
To je ego, které se chce cítit dobře.
PRAVÁ LÁSKA BOLÍ A MODLÍ SE
Jestli jsi miloval toho člověka…
nebudeš mu dávat prázdná slova.
Budeš volat k Bohu:
* „Pane, smiluj se nad ním!“
* „Pane, očisti ho!“
* „Pane, dej mu věčný odpočinek!“
To je láska, která něco stojí.
TVRDÁ PRAVDA
Ne všichni, co zemřou, „odpočívají v pokoji“.
Někteří trpí.
Někteří čekají.
Někteří potřebují tvou modlitbu.
A ty místo toho…
napíšeš větu na Facebook?
✝️ ZÁVĚR
Bratři…
přestaňte si hrát na ty, co rozhodují.
Přestaňte přikazovat Bohu.
Staňte se pokornými.
Když někdo zemře, řekni:
„Odpočinutí věčné dej mu, Pane,
a světlo věčné ať mu svítí.“
To není slabost.
To je víra, která ví, kdo je Bůh…
a kdo jsi ty.
Amen.
Převzato z Radek Strzelczyk, článek naleznete zde.
