Jak jste prožili v rodinách největší svátky naší katolické víry? U společného stolování a u přeplněných stolů dobrotami od výmyslu světa? Pro mnohé lidi, s politováním i pro mnohé křesťany, svátky Velikonoc ještě ani pořádně nezačaly a hned skončily.
Velikonoční období trvá 50 dní a je to důležité, abychom radost Velikonočního rána přenesli do všedních dnů, během celého života. Hrob je prázdný! Ježíš žije a pro každého z nás má připravené místo v nebi. Je už jen na Vás, jaký způsob života zvolíte.
Toužíte po věčnosti?
Lidé vzbuďme se! Začněme co nejdříve činit pokání, odumírejme denně žádostivostem těla, přijímejme pravidelně všechny svátosti a zaměřme svou pozornost na nebe.
Udělejme si pořádek v hodnotovém žebříčku, věnujme se více duši, která je nesmrtelná a smýšlejme duchovně, ne povrchně, jak chce tento svět.
Článek je převzat z portálu: standard.sk. Čtěte pozorně!
Na konci je někdy dobré se vrátit na začátek. A platí to i u Velikonoc. Právě na začátku Velikonočního tridua se nás totiž Ježíš ptá podstatnou otázku: „
Chápete, co jsem vám udělal?“
Během vigilie na Bílou sobotu je možné číst libovolný počet čtení od čtyř až po osm. U nás to bylo letos plných osm. Prošli jsme si tedy vše od stvoření světa přes Abrahamovo obětování Izáka a vyvedení Izraele z Egypta až po proroky, kteří předpovídali příchod spasitele, Kristovu smrt a zmrtvýchvstání.
Přerývané žalmy, to bylo celé symbolické, nádherné, hluboké. Bylo tam všechno. Od bolesti přes naději až po vykoupení.
Ale celé to vystihl kněz, který v kázání připomněl
evangelium ze Zeleného čtvrtku, kde Ježíš poté, co učedníkům umyl nohy, řekl: „
Chápete, co jsem vám udělal?“
Ta slova jsou pro mě odkazem celých letošních Velikonoc.
Dají se
vztáhnout na Velký pátek, kdy Ježíš prožívá neskutečná muka při bičování a ukřižování. Muka tak velká, že dnes si je už ani neumíme pořádně představit. Muka, po kterých se chvěla země, chrámová opona se vpůli roztrhla, zatmělo se slunce a mrtví vycházeli z hrobů.
Mohou se vztáhnout
na velikonoční ráno, kdy ženy a učedníci přicházejí ke hrobu a celí zmatení utíkají a nezmohou se na víc, než na konstatování, že Ho tam není.
Ale paradoxně, ono
se to celé událo už ve čtvrtek, když Ježíš řekl,
vezměte, toto je mé tělo, toto je moje krev, která se vylévá na vás k odpuštění hříchů.
Tato oběť se opakuje každý den v tisících chrámech po celém světě. U nás i u vás, ať žijete kdekoli.
Kristus vstal z mrtvých, smrtí smrt přemohl a těm, co jsou v hrobech, život daroval. Východní věřící během velikonoční liturgie tato slova opakují několikrát.
A Ježíš se nás už na Zelený čtvrtek ptá:
Už chápeme, co nám udělal?
Třídení je za námi a možná si někdo řekne, jestli se to dá vůbec pochopit. To vše ale vykonal Bůh! Někdo, kdo stvořil celý tento svět. Někdo, kdo má v rukou takovou moc, že si to ani neumíme představit.
Tyto tři dny, to je maximum bolesti. Ale i naděje. Neboť
ať se stane cokoliv, Kristus vstal z mrtvých.
Opravdu chápeme, co nám udělal?
Myslím, že celkově to pochopíme, až když jednou spatříme jeho tvář. Do té doby nám nezbývá nic jiného, než žasnout nad silou těchto tří dnů, které změnily chod dějin.
zdroj:
https://standard.sk/614163/chapete-co-som-vam-urobil
Převzato z
https://slovenskydohovorzarodinu.sk/, článek ze 7. 4. 2026 naleznete
zde.
