Dne 24.3.2026 mne velmi oslovil ne zcela obvyklý a pro mne nikdy předtím nepozorovaný výjev.
Pár dnů před Květnou nedělí se mi vybavil text, který slyšíváme právě na Květnou neděli – Pán Ježíš vjížděl do Jeruzaléma a všichni mu provolávali slávu. Byli tam však ti, kteří mu říkali, ať to nedovolí. Pán Ježíš řekl: „Pokud oni budou mlčet, bude křičet kamení.“
Ve Štítarech před bočním vchodem kostela stojí starý kříž. Upoutalo mne, že tam kvete maceška. V těchto dnech ještě takto běžně v přírodě není vidět mnoho květin. Ano, sněženky, fialky a pár dalších už kvetou, ale macešky jsem ve volné přírodě doposud nezahlédl. Konec konců nebylo by na tom nic zvláštního, kdyby nekvetly přímo na místě, od které ho by to asi nikdo nečekal. V betoně u paty kříže.
Téměř ve středu proti kříži. A navíc trojbarevně.
Ten kříž před štítarským kostelem je na tom podobně jako mnoho dalších křížů v naší oblasti i v celé zemi. Málokdy tam někdo zapálí z úcty svíci nebo dá nějaké květy. A když my, kteří bychom si měli právě kříže tak vážit, o to moc nedbáme, tak Pán Bůh je schopen nechat vykvést v ne zcela obvyklou dobu květům na ne zcela příhodném místě před křížem a to ještě ve třech barvách…
Napovídá? Vynahrazuje?
Klaníme se Ti Pane Ježíši a děkujeme ti,
neboť svým křížem si vykoupil svět.
