Bude mít svatý Carlo Acutis svého nástupce? Skotsko s napětím sleduje zahájení beatifikačního procesu Joea Wilsona, který zemřel v pouhých sedmnácti letech. Co spojuje tyto dva mladíky z generace mileniálů? Neochvějná víra a odevzdanost Panně Marii. Joeův příběh nám připomíná, že svatost není otázkou počtu prožitých let, ale hloubky vztahu s Kristem a Jeho Matkou.
Stane se
Joe Wilson dalším světcem generace mileniálů? Skotští biskupové schválili 27. listopadu 2025 zahájení procesu blahořečení tohoto mladíka z Carfinu. Joe, nyní již s titulem
služebník Boží, zemřel náhle v roce 2011 na nediagnostikovanou srdeční vadu ve věku 17 let. Jeho životní cesta v mnohém zrcadlí osud mladého Carla Acutise, který odešel na věčnost v roce 2006 v pouhých 15 letech a byl svatořečen 7. září 2025.
Panna Marie Lurdská a růženec
Joe Wilson se narodil v roce 1994 v Carfinu, jihovýchodně od Glasgow. Vedl zdánlivě obyčejný život dospívajícího chlapce – chodil na střední školu a trávil čas s přáteli. To, co ho však od ostatních neodpustitelně odlišovalo, byla hloubka jeho víry, která z něj vyzařovala už za jeho života. Joe choval nesmírnou úctu k
Panně Marii Lurdské. Bydlel totiž kousek od
„Carfinské jeskyně“, poutního místa a svatyně zasvěcené lurdským zjevením svaté Bernardetě. Navštěvoval ji velmi často, ať už s rodinou, nebo sám, a považoval toto místo za
„prostor zcela výjimečný“. Tento mladý Skot se tam rád dlouho modlil za druhé, přičemž jeho velkým vzorem byla svatá
Terezie z Lisieux, k níž pociťoval silné pouto.
Jako mladý člověk plně zapojený do života tehdejší církve prožíval velkou radost z návštěvy papeže Benedikta XVI. v Glasgow, která se uskutečnila během papežovy apoštolské cesty do Spojeného království 16. září 2010.
„Papež Benedikt XVI. přijede ve čtvrtek do Glasgow a já ho uvidím. Už se nemůžu dočkat! Budeme v první zóně, přímo před oltářem. Bude to nádherný duchovní okamžik, který Skotsku přinese mnoho radosti,“ zapsal si do svého deníku 14. září 2010.
Druhý den pokračoval:
„Nemůžu se dočkat návštěvy Benedikta XVI. (...) V neděli jsem se modlil růženec, aby vše dobře dopadlo a za mnoho obrácení. Ježíš bude přítomen na oltáři! To je na této zemi okamžik, kdy mu můžeme být nejblíže!!“ Tato slova vypovídají o hluboce zakořeněné víře a věrnosti modlitbě růžence, kterou si velmi oblíbil.
Deník dospívajícího chlapce, který miloval Ježíše
Jedním z nejkrásnějších svědectví o Joeově životě je jeho deník, který po jeho smrti našel jeho otec. Mladý chlapec si do něj zapisoval každodenní myšlenky, ale především v něm vyznával svou víru. Z jeho řádků vyzařuje hloubka a moudrost, která je u dospívajících neobvyklá.
„Vím, že svět nikdy nebude dokonalý, a proto jsem vděčný za svou víru. Pomyslete na všechny ty, kteří umírají hlady, ve válkách, v dobách hladomoru, na ty, kteří jsou vyloučeni, mučeni a opuštěni. Jsem si jistý, že všichni tito nešťastníci ze Země usednou na ty nejvyšší trůny v nebi. Není to uklidňující?“ napsal například jen několik dní před svou smrtí.
Mezi Joem a Carlem Acutisem existují pozoruhodné podobnosti. Carlo zemřel v roce 2006 na agresivní leukémii a v září 2025 byl kanonizován papežem Lvem XIV. Kromě toho, že se oba narodili na Britských ostrovech (Carlo se narodil v Londýně), sdíleli oba mladíci neochvějnou touhu následovat Krista každý den víc a víc. Carlo, kterému se někdy přezdívá
„kyber-apoštol“, rád říkával, že
„duchovní krása na rozdíl od té fyzické nevadne, ale trvá věčně“, a kladl důraz na cvičení se v ctnostech. Joe zase uvažoval o způsobech, jak zlepšit svůj křesťanský život:
„Jako křesťan udělám dobře, když zůstanu v ústraní. Obklopte se těmi, kteří jsou přehlíženi, vyloučeni nebo umlčováni, a s něhou je potěšujte. Může to být těžké, protože to škodí vašemu image, ale je to skvělý způsob, jak hlásat radostnou zvěst – tedy dávat příklad křesťanského života,“ zapsal si 6. února 2011. Na šestnáctiletého chlapce jde o překvapivá předsevzetí, která jsou známkou velké duchovní zralosti.
Náhlý odchod v sedmnácti letech
V prosinci 2011 Joe náhle upadl do kómatu po srdečním infarktu způsobeném nediagnostikovaným onemocněním. U Carfinské jeskyně se tehdy konala velká modlitební vigilie, během níž se stovky lidí se zapálenými svícemi modlily za jeho uzdravení.“. Účastníci tehdy dosvědčovali:
„Joe byl člověk, který se vždy snažil pomáhat druhým a dbal na to, aby se každý cítil důležitý a doceněný.“ Mladý Skot zemřel na následky infarktu 20. prosince 2011, pět dní po svých sedmnáctých narozeninách.
Dnes je lurdská jeskyně v Carfinu místem, kde lidé uctívají Joeovu památku a kde je umístěna pamětní deska s jeho jménem. Jeho rodina darovala tamnímu pastoračnímu centru výňatky z jeho deníku pod názvem
„Joeova slova“ aby si návštěvníci mohli odnést úlomky jeho myšlenek s sebou. Po jeho smrti byla také uspořádána velká akce na jeho počest: stovky lidí vystoupaly na Ben Nevis, nejvyšší horu Skotska, aby vybraly prostředky pro různé charitativní organizace, včetně
British Heart Foundation – nadace, jejíž zaměření je s Joeovým životem a smrtí úzce spjato.
Joeovi rodiče vzpomínají, že se jejich syn chtěl stát lékařem. Krátký život mu sice nedovolil dosáhnout této profese, ale jeho poslání na zemi se mu v mnohém podobalo: pomáhat druhým za všech okolností. Hrdinství jeho ctností nyní zkoumá Vatikán v rámci římské fáze beatifikačního procesu. Časový harmonogram není pevně daný – Joe může být svatořečen brzy, ale mohou uplynout i desetiletí. Jedna věc je však jistá: i po své smrti ctihodný Joe Wilson nadále inspiruje a posiluje víru mnoha lidí po celém světě a povzbuzuje nás k tomu, abychom
každý den následovali Krista.
Článek přeložený a upravený z
https://fr.aleteia.org/
v originálním znění ho naleznete
zde.
