V německém Hernu v katolickém kostele Nejsvětějšího Srdce Ježíšova se plánuje uskutečnit ekumenická bohoslužba slova s motivy Harryho Pottera.
Je to ještě upřímná snaha otevřít dveře kostela mladé generaci, nebo jsme svědky tichého vytrácení úcty k tomu nejposvátnějšímu?
Neotvíráme za těmito zdánlivě neškodnými symboly moderní kultury dveře něčemu mnohem temnějšímu, co se postupně plíží do našich chrámů pod rouškou „didaktiky“?
Je to cesta k lidem, nebo už nebezpečný experiment na hraně znesvěcení a hereze?
Na to si už musí odpovědět každý sám, ve svém svědomí před Bohem...
Zde naleznete
oficiální video-pozvánku farnosti..
Katolická farnost v západním Německu čelí kritice poté, co začala propagovat akci, kterou nazývá „
Ekumenická bohoslužba Harryho Pottera“. Ta se má uskutečnit v kostele koncem tohoto měsíce, což vyvolalo pobouření u katolíků, kteří tvrdí, že tato událost bagatelizuje posvátný prostor a zavádí do uctívání okultní symboliku.
Bohoslužba je naplánována na 28. února v 17:00 v kostele Nejsvětějšího Srdce Ježíšova (Herz-Jesu-Kirche) v Hernu, který spadá pod arcidiecézi Paderborn. Propagační materiály šířené farností i na internetu zvou „
fanoušky i bradavické nováčky“, aby se shromáždili k večeru „
mezi svíčkami, světlem a tmou“, přičemž využívají symboliku čerpanou z populární fantasy knižní série, ve které „
naděje dostává konkrétní podobu“. Jsou zde zmínky o máslovém ležáku, kolejních barvách a „
magickém oděvu“.
Účastníci jsou výslovně povzbuzováni, aby se oblékli do tematických kostýmů. V pozvánce je také, že se toho večera otevřou brány „Velké síně“, a zároveň s nadsázkou ujišťuje, že „
mudlovské oblečení je také povoleno“.
Webové stránky farnosti popisují shromáždění jako událost, která začne „
magickou předehrou“ uvnitř budovy kostela a poté bude pokračovat samotnou bohoslužbou slova.
„
Plánovaná bohoslužba vyvolala okamžitou reakci konzervativního sdružení Christkönigtum. To prostřednictvím internetové kampaně vyzývá místní diecézi k ráznému zásahu a okamžitému zastavení akce s odůvodněním, že vnášení okultních prvků do kostelů způsobuje pohoršení věřících.“
„
Naše motivace je jasná,“ uvedl Kevin Mis z Christkönigtum v písemné odpovědi pro EWTN News.
„Netolerujeme, aby Boží domy byly znesvěcovány událostmi ovlivněnými duchem doby, v tomto případě výslovně okultními a magickými. Tato „ekumenická bohoslužba Harryho Pottera“ se nesmí konat.“
Mis uvedl, že prostřednictvím webových stránek skupiny bylo církevním autoritám zasláno více než 700 e-mailů. Podle Christkönigtum arcidiecéze Paderborn potvrdila přijetí více než 500 zpráv a kontaktovala farnost. Arcibiskup Udo Markus Bentz a vysocí diecézní úředníci byli informováni.
Oficiální obhajoba arcidiecéze Paderborn
Arcidiecéze Paderborn ve svém vyjádření pro CNA Deutsch a další média plánovaný formát hájila jako pastorační iniciativu zaměřenou na evangelizaci. Ve vyjádření bylo:
„
Naše společnosti se stávají stále sekulárnějšími. Znalost křesťanské víry se stále zmenšuje a již ji nelze považovat za samozřejmost.“
Mluvčí Isabella Struck dále vysvětlila:
„
Známé obrazy a příběhy ze současné kultury mohou pomoci otevřít počáteční přístupy ke křesťanské víře a stavět mosty k Písmu svatému. S ohledem na toto místní pastorační pracovníci čerpají z motivů velmi známé a populární série o Harrym Potterovi, která je nedílnou součástí života mnoha mladých lidí – a také dospělých – pro ekumenickou bohoslužbu slova.“
Diecéze však zároveň zdůraznila jasné hranice:
„
Při tom je naprosto nepochybné, že literární vyprávění jako Harry Potter nejsou zdrojem víry a v žádném případě nestojí na stejné úrovni jako Písmo svaté.“
Dále bylo uvedeno, že „
měřítkem, středem a cílem plánované bohoslužby slova jsou a zůstávají slovo Boží a křesťanské poselství.“
Literární odkazy mají sloužit „
výhradně jako didaktické styčné body k otevření a srozumitelnosti biblického obsahu“. Podle arcidiecéze tyto prvky „<,i>nerelativizují ani nerozmělňují výklad evangelia“, ale podporují „
zodpovědné, moderní a zároveň teologicky podložené zvěstování“.
Struck zdůraznila, že sakrální charakter bohoslužby a důstojnost interiéru kostela zůstávají plně zachovány.
Arcidiecéze také poznamenala, že podobné formáty již byly testovány v jiných diecézích, kde se setkaly s velmi „
pozitivním ohlasem“. Zároveň však dodala:
„
Vnímáme, že jednotliví věřící vyjádřili v souvislosti s oznámením bohoslužby otázky a obavy. Tato zpětná vazba je brána vážně a bude zahrnuta do dalšího plánování a organizace bohoslužby.“ Organizátoři z farnosti na další dotazy tisku přímo neodpověděli.
Pohled Vatikánu a exorcistů:
Svatý stolec nikdy nezaujal k románům oficiální stanovisko, ale vysocí představitelé církve vyjádřili širokou škálu protichůdných názorů.
V roce 2003 hovořil otec Peter Fleetwood, tehdejší úředník Papežské rady pro kulturu, o sérii pozitivně, když byl dotázán, zda by její zobrazování magie mělo být řazeno k praktikám New Age, které Vatikán kritizuje. „
Pokud jsem dobře pochopil záměry autorky Harryho Pottera, pomáhají dětem vidět rozdíl mezi dobrem a zlem,“ řekl a dodal, že autorka „<,i>je křesťankou z přesvědčení, je křesťankou ve svém způsobu života i ve svém způsobu psaní.“ Jeho poznámky byly tehdy široce interpretovány jako implicitní schválení Vatikánem, ačkoliv žádné formální schválení nebylo nikdy vydáno.
Jiné hlasy byly mnohem kritičtější. Otec Gabriele Amorth, dlouholetý hlavní exorcista římské diecéze, varoval, že „
za Harrym Potterem se skrývá podpis krále temnoty, ďábla“.
Tehdejší kardinál Joseph Ratzinger, později papež Benedikt XVI., vyjádřil znepokojení ve dvou soukromých dopisech napsaných v roce 2003. Uvedl v nich, že
romány obsahují „subtilní svádění“, která „hluboce deformují křesťanství v duši dříve, než v ní může řádně vyrůst“.
Vatikánské noviny L’Osservatore Romano reflektovaly toto rozdělení v celostránkové diskuzi v roce 2008. Jeden článek argumentoval, že příběhy předávají lekce o lásce a sebedarování, zatímco druhý varoval, že propagují čarodějnictví jako pozitivní sílu a ztělesňují „
staré gnostické pokušení zaměňovat spásu a pravdu s tajným věděním“. Později však list nabídl příznivější hodnocení jedné z filmových adaptací s tím, že vykresluje jasnou morální hranici mezi dobrem a zlem a odmítá snahu o nesmrtelnost za každou cenu.
Podpora přišla i od dalších církevních představitelů. Kardinál George Pell, tehdejší arcibiskup v Sydney, napsal, že knihy vykazují hodnoty „
hluboce slučitelné s křesťanstvím“ a chválil je jako „
dobrý příběh“ obsahující „
pořádnou dávku morální pravdy“.
Tato kontroverze tvoří součást širšího vzorce v německé církvi, ovlivněné tzv. „Synodální cestou“, která stále častěji
normalizuje experimenty v liturgických prostorech. Kritici však varují, že v této debatě jde o mnohem víc než jen o literární postavu Harryho Pottera.
Skutečným problémem je samotná podstata kostela. V sázce je integrita posvátného prostoru, který byl krví a modlitbami generací vyčleněn výhradně pro úctu k živému Bohu. Podle odpůrců akce hrozí, že se z Božího domu stane pouhé kulisové divadlo, kde se hranice mezi modlitbou a fantazií definitivně rozplyne.
Bagatelizace sakrálního prostoru pod rouškou moderní zábavy je podle nich ranou do srdce víry - znesvěcením místa, kde by mělo umlknout vše světské, aby mohl mluvit jen Bůh.
Otázkou tedy zůstává: neztrácíme v honbě za „atraktivitou“ právě to, co činí církev církví?
Zdroje:
https://www.ewtnnews.com/.../german-parish-s-harry-potter...
https://de.catholicnewsagency.com/.../didaktische...
https://www.ncregister.com/.../german-parish-s-harry...
https://thecatholicherald.com/.../german-catholic-parish...
Převzato z
Salvator Mundi, salva nos, článek naleznete
zde.
