Chromozom X a tajemství Eucharistie: teologie versus věda

Eucharistie je „zdrojem a vrcholem celého křesťanského života“. „Ostatní svátosti a také všechny církevní služby a apoštolská díla souvisejí s posvátnou eucharistií a jsou k ní zaměřeny. Vždyť nejsvětější eucharistie obsahuje celé duchovní dobro církve, Krista samého, našeho velikonočního Beránka.“ KKC 1324





CO DOKAZUJE VĚDA
U CHROMOZOMŮ V EUCHARISTICKÝCH ZÁZRACÍCH ?

Existují dvě různé verze chromozomů – ženské a mužské. Krev každého z eucharistických zázraků ukazuje stále jen chromozom X. Nemá chromozom Y, což znamená, že nemá pozemského otce. Na světě není žádná krev s lidskou DNA, která by měla jen jeden chromozom. Každá krev, která se objevila na hostiích, které byly testovány, je stejná. Kdyby Ježíš nebyl Bůh, měl by chromozomy X a Y.

Při mši svaté nám Bůh dává příležitost k transplantaci srdce, při slovech „Vzhůru srdce“ a my odpovídáme „Máme je u Pána.“ Bůh nám říká, abychom sáhli dovnitř a vytrhli to kamenné, zničené, zjizvené, zlomené, neodpouštějící srdce a nabídli Ho Ježíši. Fulton Sheen, americký biskup, jednou řekl: „Někdy Bůh musí zlomit srdce, aby se do nich mohl dostat.“ Dáme-li Bohu své srdce, za chvíli od Něho dostaneme doslova zcela nové srdce – Jeho vlastní Srdce.



Posvátné Ježíšovo Srdce se ukázalo na každém lékařském testu. Můžeme být ohromeni, že toto dostáváme při každé mši svaté. Při mši svaté přijímáme Nejsvětější Srdce Ježíšovo. Pouze v Katolické církvi existuje přeměna na Tělo a Krev Ježíše Krista, pouze v ní je Eucharistie.

Když Ježíše přijímáme, On je naší součástí a děje se ještě něco většího – my se stáváme Jeho součástí. Jsme vzati do společenství s Ním a mezi sebou. Svatý Irenej říká: „Naše tělo je nejen živeno Tělem a Krví, ale je i Jeho údem.“

Kristus je univerzální příjemce, Jeho drahocenná Krev je schopna přijmout naši poskvrněnou krev. Žádný hříšník není vyloučen z toho, aby byl přijat do Jeho Božského života.


JAKÁ ZÁZRAČNÁ UDÁLOST SE UDÁLA
V SOUVISLOSTI S EUCHARISTÍ
O. CHRISOVI?

Za kněze jsem byl vysvěcen 31. května 2014. Můj nadřízený v té době se mě zeptal: „Už jste si naplánoval návrat domů?“ Odpověděl jsem: „Ne, nemyslím si, že půjdu domů, chci jít do Kanady.“

Chodil jsem do semináře s několika chlapci, jejichž rodiče vedli malou školu až v Kanadě. Oni mi řekli, že tam neměli kněze už celé 4 roky. Já jsem byl vysvěcen dříve než tihle kluci. Řekl jsem: „Tam chci jít, jsem vysvěcený.“

Přiletěl jsem do Saskatchewanu a jeli jsme autobusem 8 hodin na sever, dokud cesta neskončila. Potom mě vyzvedl misionářský pár a jeli jsme dalších 200 kilometrů po lesní cestě, abychom se dostali až do indiánské rezervace. Dostal jsem se tam jako úplně nový vysvěcený kněz. Měl jsem jednu mši svatou a tak jsem si řekl, že chci být schopen slavit a přinášet lidem svátosti.

Oni mi řekli: „Budeš mít co dělat, neboť tady už léta nebyl kněz, a mnoho domorodců se vrací k šamanismu.“ Žádný mladý muž tam už nevěřil v Boha. Zůstaly jen staré ženy a jejich vnuci. (…)

Byl právě svátek Kristova Těla. Na konci mše svaté ze slavení Kristova Těla se koná procesí. Vzal jsem monstranci do pláště a rozhodl jsem se, že budu vést procesí přes indiánskou rezervaci; půjdu po všech cestách a požehnám domy. V této rezervaci žilo asi 1200 lidí a za mnou šel zástup starých žen a dětí, které mě následovaly.

Na cestě se objevili dva mladí domorodci, kteří neměli ani práci. Rozmáhal se tam alkoholismus a sexuální zneužívání. Kráčel jsem vpřed, držíc Eucharistii, když první indián zakřičel: „Odneste odtud tu věc.“ Nenadával na mě, ale na Eucharistii. Nevšímal jsem si ho a šel jsem dál. Indián zakřičel. Velmi pomalu jsem kráčel dál.

Indián se nakonec rozčílil a sestoupil z verandy. Měl vytřeštěné oči, vypadal démonicky. Na boku měl velký nůž a šel přímo ke mně. Sáhl do kapsy pro nůž. Pomyslel jsem si: „Pane, byl jsem knězem jeden den a tohle má být můj konec?“ Přišel dolů a řekl mi: „Říkal jsem ti, abys tu věc dal odsud pryč.“ Byl jsem nastaven tak, že monstranci nepustím.



Chlapík se natáhl, aby uchopil monstranci, ale já jsem ji zvedl výš. Věděl jsem, že se chystá znesvětit tuto hostii. Když chytil monstranci, odhodilo mu to ruku pryč, vymrštila se. Vykřikl. Já jsem nic necítil a on se znovu natáhl, chytil monstranci a znovu vykřikl. Ruka se mu znovu vymrštila pryč. Bylo to podobné, jako když chytíte elektrický plot. Když jsem se podíval na jeho ruku, viděl jsem, že byla popálena po celé dlani. Klečel na kolenou a díval se nahoru na monstranci. Zajisté nechápal, co se právě stalo. Všechny ženy i děti za mnou padly na kolena a začaly se klanět.

************

Bůh učinil tento zázrak, protože se znovu začaly vkrádat pochybnosti, otázky a nevěra. To je důvod, proč Bůh někdy koná zázraky. Lidé by neměli potřebovat zázrak, měli by mít víru, že ten zázrak se děje každý den při mši svaté na oltáři, kdy se chléb a víno přeměňují na Tělo a Krev Ježíše Krista.

O. Chris Alar: Eucharistické zázraky vědecky potvrzené 3. část

Zpracovala: Dominika Knapová

Chris Alar - Eucharistické zázraky vedecky potvrdené
3.časť



https://www.youtube.com/watch?v=RhMxJVbZbbY&t=312s

Katolická církev věří, že v Eucharistii je přítomen sám Ježíš Kristus – skutečně, reálně a podstatně. V dějinách se mnohokrát udály události, které měly tuto víru zvlášť potvrdit. Přinášíme krátký přehled některých nejznámějších eucharistických zázraků.

Lanciano (Itálie, 8. století)

Jeden z nejstarších známých případů. Hostie se proměnila v kousek srdečního svalu a víno v krev. V 70. letech 20. století analýza prof. Edoarda Linoliho potvrdila, že se jedná o lidský myokard a krev skupiny AB bez konzervačních látek. Tento nález se dodnes uchovává v místní bazilice.

Buenos Aires (Argentina, 1990–1996)

Opakovaně se objevily hostie, které se změnily na krvavou tkáň. Laboratorní testy ukázaly, že jde o živý srdeční sval s přítomností bílých krvinek – znak zánětu, jako by pocházelo ze srdce trpícího člověka. Výsledky poukazují na podobnosti s Lancianem.

Sokolka (Polsko, 2008)

Při slavení mše se hostie změnila na fragment červené tkáně. Analýzy ukázaly, že se jedná o myokard, přičemž hostie a tkáň byly tak těsně propojeny, že to podle odborníků nebylo možné vysvětlit přirozeným způsobem.

Legnice (Polsko, 2013)

I zde se hostie proměnila v tkáň, která byla potvrzena jako srdeční sval. Vatikán v roce 2016 povolil veřejný kult tohoto zázraku.

Co mají společného?

Ve většině zdokumentovaných případů jde o srdeční sval (myokard) a krev skupiny AB – stejné, jakou má i Turínské plátno. Přestože výsledky pocházejí z církevních zkoumání a ne všechny byly publikovány ve vědeckých časopisech, pro věřící jsou tyto události jasným znamením: Kristus je skutečně přítomen v Eucharistii.

Převzato z https://slovenskydohovorzarodinu.sk/, článek z 25. 9. 2025 naleznete zde.