Maria Simma vyprávěla, že jednou ji navštívila duše jednoho mnicha. Byl to člověk, který během života žil v klášteře, zachovával přísná pravidla a zvenčí působil jako velmi svatý. Lidé si ho vážili, neboť se zdálo, že žije zcela podle Boží vůle.
Když se jí zjevila jeho duše, vypadal smutně a velmi utrápeně. Řekl jí:
"
Byl jsem věrný řeholním předpisům, nikdy jsem se neodchýlil od pravidel, ale chyběla mi jedna věc - pokora. Myslel jsem si o sobě, že jsem lepší než jiní. Posuzoval jsem bratry, srovnával se s nimi a vnitřně jsem se povyšoval. Bůh zkoumá srdce, a tam byla moje pýcha."
Marie Simma pochopila, že
ani řeholní život sám o sobě nestačí, pokud se člověk nenaučí skutečné lásce a pokoře. Tento mnich trpěl v očistci, protože
nebyl schopen uznat své slabosti a pokořit se před Bohem.
Prosil ji o modlitby a oběti, aby se mohl očistit od své vnitřní pýchy. Marie se za něj modlila, obětovala mše svaté a růženec. Po čase se duše opět ukázala – už klidná a radostná – a poděkovala jí za pomoc.
Poselství příběhu:
ani přísné zachovávání pravidel nestačí, pokud v srdci chybí pokora a láska.
Převzato z
Očistec a iné tajomstvá viery , článek z 18. 9. 2025 naleznete
zde.
