Na faru do Vranova nám v rámci dopisu poslala paní Caletková verše. Třeba potěší i Vás...
Houbaření
Když tak chodím po lese,
každá houba třese se.
Po zemi se dívám,
všechno jedlé sbírám.
Proto chodím sám,
všechno sesbírám.
Jedlé hříbky, křemenáče,
to se diví i to ptáče.
Pak si trochu posvačím,
že mám kliku - to já vím.
Je jich plno, u sta hromů,
vezmu košík a jdu domů.
Květy v zahradě
Mám já doma zahrádku,
jako malou pohádku.
Květy jak v ní voní,
sáhněte si po ní.
Třeba malá sedmikráska,
och, to je má malá láska.
Nebo také tulipán,
ten je tady velký pán.
Ale i ta pampeliška,
je tu chytrá jako liška.
Sáhněte si hned
na ten žlutý květ.
Kvete tady pro zdraví,
každého hned uzdraví.
Sílu dá ti hned
a je skladká jako med.
Nebo také šalvěje
na tebe se usměje.
Je tu celý ráj!
Tak co by sis dal?
