ŘÍM, 18. května 2017 (LifeSiteNews) - Prorocké varování svatého Jana Pavla II. z roku 1976 před vznikem „anticírkve“, která bude hlásat „antievangelium“, se dnes naplňuje ze strany vedoucích představitelů Katolické církve, a to i na nejvyšších místech, uvedl jeden kněz v přednášce na dnešní katolické konferenci v Římě.
P. Linus Clovis z organizace Family Life International ve své přednášce na Římském fóru o životě, pořádaném Hlasem rodiny, řekl, že proticírkevní evangelium je často „
k nerozeznání od sekulární ideologie, která převrátila přirozený zákon i Desatero“.
"
Toto antievangelium, které se snaží povýšit vůli jednotlivce ke konzumaci, potěšení a moci nad vůli Boží, Kristus odmítl, když byl pokoušen na poušti. V převleku za ‚lidská práva‘ se znovu objevilo v celé své luciferiánské opovážlivosti, aby hlásalo narcistický a hédonistický postoj, který odmítá jakákoli omezení kromě těch, která ukládají zákony vytvořené člověkem," řekl.
Při své návštěvě Ameriky před 41 lety pronesl kardinál Karol Wojtyla, krakovský arcibiskup, který se o dva roky později stal papežem Janem Pavlem II., ve Filadelfii prorocké poselství u příležitosti dvoustého výročí americké nezávislosti. Wojtyla řekl:
******************************
Dnes stojíme tváří v tvář největší dějinné konfrontaci, kterou lidstvo doposud prošlo. Nemyslím si, že si to široké kruhy americké společnosti nebo široké kruhy křesťanského společenství plně uvědomují. Nyní stojíme před konečnou konfrontací mezi Církví a anticírkví, evangeliem a antievangeliem.
Musíme být připraveni na to, že v nepříliš vzdálené budoucnosti podstoupíme velké zkoušky; zkoušky, které budou vyžadovat, abychom byli připraveni vzdát se i vlastního života a zcela se darovat Kristu a pro Krista. Díky vašim i mým modlitbám je možné toto soužení zmírnit, ale už není možné ho odvrátit. ... Kolikrát už byla obnova Církve uskutečněna krví! Tentokrát tomu nebude jinak.
******************************
Clovis uvedl, že zatímco vzestup anticírkve probíhal v posledních desetiletích pomalu, ale vytrvale, jeho nástup je zvláště patrný v posledních několika letech.
"
V posledním půlstoletí se v Církvi prohlubuje krize, která pramení jak z nedostatku jasného a jednoznačného učení, tak z atmosféry nesouhlasu mezi kněžími, řeholníky a laiky. V současné Církvi se tato krize dostala až k vrcholu, ne-li k bodu zlomu, odmítnutím paradigmatu „ano/ne“ našeho Pána a podkopáváním zavedených doktrinálních pozic protektorskými pastoračními praktikami," řekl.
Poznamenal, že mezi věřícími katolíky panuje pocit, že „
církevní a katolické hodnoty se rozpadají a v Církvi se rozpoutala pastorační anarchie“. Řekl, že v současné době v Církvi působí „
skryté uplatňování moci“, které tuto anarchii podněcuje.
******************************
[Dokáže] reformovat proces anulování manželství bez obvyklé konzultace s příslušnými římskými dikasterii; ve vánočním projevu vyslovit rozsáhlou a zdrcující výtku vůči římské kurii; vyčistit členstvo dikasteria, čímž fakticky oslabí vliv jeho prefekta, který se důrazně postavil proti novinkám poškozujícím jak učení o manželství, tak zásady liturgie; ochromit františkánské bratry Neposkvrněné; a zavřít kampus Institutu Jana Pavla II. v Melbourne.
******************************
Clovis řekl, že
vzestup anticírkve doprovází přímý útok na samotný „pilíř stvoření“ a základ společenského řádu, totiž na pravdu vztahu mezi mužem a ženou, který se projevuje v manželství a rodině. Připomněl, jak sestra Lucie, jedna z fatimských vizionářek, jednou řekla, že „
poslední bitva mezi Pánem a královstvím satana se bude týkat manželství a rodiny“.
„
Je dobře známo, že jakákoli manipulace s nosným kvádrem hrozí zřícením celé budovy,“ řekl. „Základním kamenem, základní buňkou společnosti je manželství a rodina.“
A anticírkev se ze všech sil snaží tento základní kámen podkopat.
„
S tichým přijetím antikoncepce a rozvodů, nedávným ‚milosrdným‘ přijetím znovu sezdaných civilně rozvedených a vlídným přikývnutím na ‚manželství‘ osob stejného pohlaví byl narušen základní kámen a bylo dosaženo bodu omega,“ řekl Clovis.
Poznamenal, jak ateistický sekularismus, který pohání anticírkev, "
pracuje na zániku rodiny, přičemž jeho hnacím duchem je ideologie LGBT; jeho veřejnou tváří je ‚politická korektnost‘; jeho nedělním oděvem je ‚inkluzivita a neodsuzování‘".
Varoval katolíky, že se anticírkev bude snažit oklamat věřící tím, že se bude vydávat za pravou Církev.
******************************
Je samozřejmé, že Katolická církev a anticírkev v současné době koexistují ve stejném svátostném, liturgickém a právním prostoru. Ta druhá, která posílila, se nyní snaží vydávat za pravou Církev, aby mohla věřící přimět k tomu, aby se stali stoupenci, propagátory a obhájci sekulární ideologie.
Jestliže se anticírkvi podaří ovládnout celý prostor pravé Církve, lidská práva nahradí práva Boží znesvěcením svátostí, svatokrádeží ve svatyni a zneužitím apoštolské moci.
Politici, kteří hlasují pro potraty a „manželství“ osob stejného pohlaví, tak budou vítáni u přijímání; manželé a manželky, kteří opustili své manželky a děti a vstoupili do cizoložných vztahů, budou připouštěni ke svátostem; kněží a teologové, kteří veřejně odmítají katolické učení a morálku, budou moci svobodně vykonávat svou službu a šířit odlišné názory, zatímco věrní katolíci budou na každém kroku marginalizováni, očerňováni a diskreditováni. Tak se anticírkvi podaří dosáhnout svého cíle - sesadit Boha jako Stvořitele, Spasitele a Posvětitele a nahradit ho člověkem, který je sám sobě Stvořitelem, Spasitelem a Posvětitelem.
******************************
Clovis řekl, že anticírkev se snaží dosáhnout svého cíle, kterým je překonání pravé Církve, tím, že zastrašuje věřící, včetně laiků, kněží a biskupů, aby se podřídili.
******************************
K dosažení svých cílů používá anticírkev ve spolupráci se světskou mocí zákony a média, aby pravou Církev donutila k poslušnosti. Obratným využíváním médií se anticírkevním aktivistům podařilo zastrašit biskupy, duchovní a většinu katolického tisku, aby mlčeli. Stejně tak jsou laičtí věřící terorizováni strachem z nepřátelství, výsměchu a nenávisti, které by na ně dopadly, kdyby se postavili proti vnucování ideologie LGBT.
Například v roce 2015 věřící z farnosti svatého Mikuláše z Myry v dublinské arcidiecézi aplaudovali svému faráři vestoje, když z kazatelny prohlásil, že je gay, a vyzval je, aby v irském referendu podpořili „manželství“ osob stejného pohlaví. Není těžké si představit, jakého zacházení by se dostalo odpůrci.
Nejzřetelněji je tedy vidět utlačovatelský vliv anticírkve, když se člověk bojí otevřeně prosazovat Boží zjevení o homosexualitě, potratech nebo antikoncepci ve svém farním společenství.
******************************
Stoupenci anticírkve se zaměřují zejména na kněze a biskupy, aby se podřídili pravidlům anticírkve, protože vědí, že jakmile se jim podřídí, mohou ovlivnit nespočet duší, které se odkloní od pravé Církve.
******************************
Kněží a biskupové jsou bezprostředními a přirozenými vůdci laiků a především oni se ocitají v rozšiřujícím se spektru strachu vyvolaného proticírkevním hnutím. Navíc vzhledem ke klerickému slibu poslušnosti a úcty se jejich strach, který je projevem úcty, značně prohlubuje, zvláště když zjistí, že jejich řady jsou rozděleny, že jejich jednota je rozštěpena, že jsou porušovány dlouholeté svátostné disciplíny, že je ignorováno kanonické právo a že jejich evangelizační duch je odmítán jako proselytismus a obřadní nesmysly.
Pokud jde o jejich osoby, jsou označováni za malé zrůdy, které házejí kameny po ubohých hříšnících, nebo kteří svátost smíření redukují na mučírnu, případně se schovávají za učení Církve, sedí na Mojžíšově stolci a někdy soudí s nadřazeností a povrchností.
Jako klerici se považují za méně hodné papežské náruče než italská arcipotratářka Emma Boninová a ještě méně hodné omluvy než známý falešný prorok a zastánce globální populace a potratů Paul Ehrlich.
Jako kněžím se jim říká, že dluží omluvu homosexuálům a že „velká většina“ katolických manželství, kterým by požehnali, je neplatná; kromě toho jsou nazýváni odmítači modliteb a za to, že považují účast na mši svaté a častou zpověď za důležité, jsou označováni za pelagiány.
Jako katolíci, kteří vědí, že pět prvních sobot bylo vyžádáno jako zadostiučinění za rouhání proti naší Nejsvětější Panně, jsou osobně dotčeni hanlivými úvahami, že na Kalvárii, kde se stala Matkou všech, kteří byli Kristem vykoupeni, chtěla snad Svatá Panna Fatimská ve svém srdci říci Pánu: "Lež! Lži! Byla jsem oklamána." Jako se „stromy v lese třesou před větrem“, tak se kněžská srdce třesou strachem z možnosti, že by mohli být ve skutečnosti katoličtější než papež!
******************************
Clovis označil vliv papeže Františka v Církvi za „velké a skutečné požehnání“, protože papežovo nejednoznačné učení přimělo anticírkev vystoupit ze stínu před zraky všech věřících. Věřící tak nyní mají jasnou volbu ohledně toho, kterého pána budou následovat.
"
V Církvi již více než sto let zuří skrytý konflikt, který byl výslovně odhalen papežem Lvem XIII., částečně zvládnut svatým Piem X. a rozpoután na II. vatikánském koncilu. Za Františka, prvního jezuitského papeže, prvního papeže z Ameriky a prvního papeže, jehož kněžské svěcení proběhlo v novém ritu, se nyní rozhořel naplno a má potenciál učinit Církev menší, ale věrohodnější," řekl.
Řekl, že Františkova poslední exhortace
Amoris laetitia je příkladem síly, která dnes v Církvi působí a která pomáhá stanovit dělící čáru mezi anticírkví a pravou Církví Ježíše Krista.
„Apoštolská exhortace
Amoris laetitiaje katalyzátorem, který od sebe oddělil nejen biskupy a biskupské konference, ale i kněze od jejich biskupů a od sebe navzájem, a laiky, znepokojené a zmatené,“ řekl.
"
Amoris laetitia je trojským koněm, který znamená duchovní zkázu pro celou Církev. Jako hozená rukavice vyzývá k odvaze překonat strach. V každém případě je nyní připravena oddělit anticírkev, o níž mluvil svatý Jan Pavel II. od Církve, kterou založil Kristus. Až se toto oddělení začne uskutečňovat, každý z nás se bude muset stejně jako andělé sám za sebe rozhodnout, jestli se raději bude mýlit s Luciferem než mít pravdu bez něj," dodal.
Clovis spojil své hlavní body se 100. výročím zjevení Panny Marie ve Fatimě. Řekl, že „
navrhla strategii, která, pokud bude přijata, zajistí spásu velkého počtu duší“.
„
Strategie vyžadovala, aby se ‚usmířil Bůh, který byl již tak hluboce uražen‘, splnily tři hlavní podmínky, a to náprava mravů s plným dodržováním přirozených a Božích zákonů, pobožnost pěti prvních sobot a zasvěcení Ruska Neposkvrněnému Srdci Panny Marie,“ řekl.
"
Pak, aby ještě více zdůraznila, jak nebezpečné budou nadcházející časy, Panna s mateřskou starostlivostí varovala před důsledky ignorování jejího poselství: války, Rusko šířící své bludy, pronásledování Církve a Svatého otce. Své poselství nicméně zakončila náznakem naděje: „nakonec mé Neposkvrněné Srdce zvítězí a světu bude dopřáno období míru,“" dodal.
Clovis řekl, že katolíci, kteří chtějí být věrní Kristu a Církvi, kterou založil, se nemusí bát současných zmatků, kterých jsou svědky.
„
Při křtu jsme se stali členy Bojující církve a při biřmování Kristovými vojáky; byli jsme tedy naverbováni a vyzbrojeni k smrtelnému boji proti třem nesmiřitelným nepřátelům našich duší: světu, tělu a ďáblu,“ řekl.
„
Uvědomujeme si, že ‚nebojujeme proti krvi a tělu, ale proti knížectvím, proti mocnostem, proti světským vládcům této temnoty, proti duchovním zástupům zla v nebesích‘, bojujeme jako apoštolové, bereme si mučedníky za vzor a samotného Ježíše Krista za odměnu,“ dodal.
https://www.lifesitenews.com/news/we-are-witnessing-today-st.-john-paul-iis-prophesy-of-an-anti-church-cathol, 18. 5. 2017
Převzato z
https://www.lifenews.sk/spravy,
článek naleznete
zde.
