Mariánská večeřadla modlitby a bratrské lásky vzešla z Mariánského kněžského hnutí, které v roce 1972 založil italský kněz Stefano Gobbi.
Mariánské kněžské hnutí i večeřadlo charakterizují tři závazky:
1. zasvěcení Neposkvrněnému srdci Panny Marie,
2. jednota s papežem a s Církví s ním sjednocenou,
3. vedení věřících k životu oddanosti Panně Marii.
Večeřadlo je především setkáním modlitby, a proto je jeho charakteristikou modlitba posvátného růžence. Růženec je řetěz lásky a záchrany, kterým můžeme ovlivnit mnohé události doby, ve které žijeme.
Struktura večeřadla
Podobně, jako byli shromážděni učedníci s Marií ve večeřadle v Jeruzalémě, se věřící pravidelně scházejí, aby se mohli:
- modlit spolu s Marií,
- žít a prohloubit své zasvěcení Marii,
- prožívat bratrství.
Modlitbou růžence voláme Matku Boží, aby se modlila spolu s námi a aby odhalila našim duším tajemství Ježíšova života. Ve večeřadlech si máme navzájem pomáhat prožívat zasvěcení Neposkvrněnému srdci Panny Marie. To je cesta, po které máme kráčet: učit se vidět, cítit, milovat, modlit se a jednat tak jako Panna Maria. Nakonec všichni účastníci jsou voláni k tomu, aby ve večeřadle zakoušeli opravdové bratrství.
Večeřadlo začíná vzýváním Ducha Svatého,
přečte se úryvek z knihy
„Kněžím, nejmilejším synům Panny Marie“,
pak se modlí posvátný růženec s meditacemi nad jeho tajemstvími.
Po každém desátku růžence se zpívá refrén fatimské hymny:
Ave, ave, ave Maria.
Po modlitbě růžence následuje úkon zasvěcení Neposkvrněnému srdci Panny Marie.
Převzato z
https://faradetva.sk/,
článek naleznete
zde.
