Několik myšlenek k evangeliu Bílé soboty.
Prvního dne v týdnu časně ráno přišly ženy ke hrobu a nesly vonné oleje, které si připravily. Nalezly kámen od hrobu odvalený, a když vešly, Tělo Pána Ježíše nenašly. A jak nad tím byly v rozpacích,najednou u nich stáli dva muži v oslnivě bílém rouchu. Zmocnila se jich bázeň a sklopily oči k zemi. Muži jim řekli: "Proč hledáte živého mezi mrtvými? Není tady, byl vzkříšen. Vzpomeňte si, jak vám řekl, když byl ještě v Galileji: "Syn člověka musí být vydán do rukou hříšným lidem, být ukřižován a třetího dne vstát." Vzpoměly si na ta jeho slova, vrátily se od hrobu a oznámily to všechno jedenácti učedníkům a všem ostatním. Byly to Marie Magdalská, Jana a Marie, matka Jakubova; a ještě některé jiné, které byly s nimi, to všechno pověděly apoštolům. Těm ta slova připadala jako plané řeči a nevěřili jim. Petr se však zvedl a běžel k hrobu. Naklonil se dovnitř a viděl jen pruhy plátna. Vrátil se plný údivu nad tím, co se stalo. (Lk 24,1-12)
Vyslechli jsme zprávu o zmrtvýchvstání Pána, první radostnou zvěst.
Chtěl bych dnes jen stručně položit otázku, která mne už vícekrát napadla, a dát na ní odpověď.
Proč to byly právě ženy, které se staly apoštolkami apoštolů?
Proč se Ježíš nezjevil jako první apoštolům?
Je v tom opravdu výsada, které se dostalo právě ženě, ale proč?
Je několik důvodů, které můžeme podat jako vysvětlení. Bylo to v první řadě pro jejich lásku a hluboký cit ke Kristu, pro jejich věrnost na Kalvárii.
Kristus a ženy mají ve svém údělu mnoho společného. Kristus musel mnoho trpět a být ponížen, aby jej Bůh povýšil. Ve velkých bolestech a útrapách rodil nový svět.
Dává nový život, život trvalý, nepodléhající rozkladu. On je prvotinou nového stvoření, které nás všechny očekává.
Úděl ženy je v tomto směru dávání života stejný. I ona v bolestech a útrapách rodí nové pokolení. Ona, více než muž, svým mateřským citem zajišťuje život nových generací. Je hluboká, citová a dokáže být svému poslání věrná.
Právě proto se stala první, která se setkává s novým životem, která dostává pověření jít a zvěstovat apoštolům, že Pán žije.
A tak bych chtěl dnes všem ženám připomenout jejich poslání.
Ono trvá dodnes. Protože je to vždycky matka, kdo první svému dítěti předává víru, kdo ho učí modlit, učí ho první krůčky k Bohu.
Buďte si svého poslání vědomy a věrně je plňte. Buďte i v tomto světě věrnými hlasatelkami křesťanské zvěsti.
