... Jak se potom zachováš? Reaguješ dobrým slovem, podporou, solidaritou? Nebo ironií, popíchnutím, slovem, které raní, nedůvěrou ve schopnosti druhého?
Nesnažit se pomoci tomu druhému zmírnit utrpení, naplnit ho nadějí, novým zánětem znamená přibíjet ho na kříž.
KŘÍŽOVÁ CESTA MANŽELŮ
Úvod.
Pane, Ty mi říkáš, že tvá křížová cesta je něco víc než jen událost před 2000 lety; že je to něco víc, než jen pobožnost v chrámu, které mě na chvíli emocionálně pohnout ke spolucítění s tebou, ale po které se vrátím ke každodenním problémům, které jsou realitou života.
Ty mi navrhuješ, abych při zastaveních křížové cesty pouvažoval nad svým manželstvím, otcovstvím a mateřstvím. Vyzýváš mě, abych se díval na tebe, který zvedáš kříž a trpíš za mé hříchy, následoval tě ve své každodennosti. Ať se mi to líbí, nebo ne, v životě se nevyhnu utrpení a potížím. Mohu je vnímat jako trest, můžu se vzbouřit proti tobě, můžu si zvolit příjemnost za každou cenu, jako způsob útěku před utrpením. Ono si mě ale vždycky najde a doběhne.
Mohu však udělat i jinak. Mohu ti uvěřit, když říkáš: Kdo chce jít za mnou, ať zapře sám sebe, vezme svůj kříž a následuje mě.“ Mohu si dovolit tomuto věřit, neboť cílem toho je tvé zmrtvýchvstání.
Ukřižovaný Ježíši, smiluj se nad námi – i nad dušemi v očistci.
+ Zastavení 1 – Ježíš je odsouzen k smrti
Klaníme se ti, Pane Ježíši Kriste a dobrořečíme ti, neboť jsi svým křížem vykoupil svět.
„Ty nikdy nic neuděláš pořádně“, „Neumíš nic zařídit“, „Vždycky ti to musím připomínat, samého tě to nikdy nenapadne“, „To jsi typická ty, vždycky to musíš něčím zbabrat“.
„Nic“, „nikdy“, „vždy“, „stále“ – to jsou slova, kterým se je třeba v manželství vyhýbat jako požáru, když přijdou těžší chvíle. Jsou to slova obviňující, negující, obírající o snahu zlepšit se, něco změnit.
Když tak mluvím, dělám všechno, dělám všechno proto, abych zničil budoucnost svého manželství. Když tak mluvím, odsuzuji své manželství na šedý průměr. Když tak mluvím, odsuzuji Ježíše k smrti.
Ukřižovaný Ježíši, smiluj se nad námi – i nad dušemi v očistci.
+ Zastavení 2 – Ježíš bere kříž
Klaníme se ti, Pane Ježíši Kriste a dobrořečíme ti, neboť jsi svým křížem vykoupil svět.
Když už přeteče pohár, když už mám toho dost, můžu utéct – k alkoholu, internetu, přátelům, TV, cigaretám, hospodě, na ryby, do fitka, na zahrádku, ke kamarádkám, … – hlavně co nejdál od rodiny, od povinností, od požadavků, od nezajímavého života.
Mohu však tuto každodennost přijmout a pokoušet se dát její smysl. Můžu vydělávat, prát, vařit, uklízet, nakupovat a nevnímat to jako trest a Boží dopuštění, ale jako příležitost projevit lásku.
Kristus - Sluha, který umyl učedníkům nohy. nám ukazuje cestu - jak vyjít ze všednosti. Je to cesta posvěcení se pro dobro mých blízkých, cesta služby, cesta kříže.
Mohu utéct od svého kříže, ale můžu ho vzít na ramena jako Ježíš.
Ukřižovaný Ježíši, smiluj se nad námi – i nad dušemi v očistci.
+ Zastavení 3 – Ježíš poprvé padá pod křížem
Klaníme se ti, Pane Ježíši Kriste a dobrořečíme ti, neboť jsi svým křížem vykoupil svět.
První hádka, první zlé slovo, první nedobrý pohled, první zjištění, že moje polovička dokáže i nebýt anděl…
Chvíle pravdy pro naši zralost.
Můžu se urazit, můžu zaujmout postoj: „jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá“, „oko za oko, zub za zub“, ale můžeš dát druhému šanci na návrat.
Namísto vyhrocování konfliktu, můžeš projevit trpělivost a pochopení. To je příležitost k tomu, abych ve chvíli pádu milované osoby jsem ji nezašlápl do země, ale podal ruku a pomohl vstát.
Jestliže naše láska sahá tak daleko, nemusíme se obávat o budoucnost našeho manželství. Pokud nevolíme urážení, odvetu, pomstu,… což je začátkem cesty na jejímž konci je tichá domácnost, vzájemné zklamání se ve druhém, přesvědčení, že toto manželství je omyl,…
Pak následuje první zrada, odchod, soudní síň, rozvod, zranění, trauma pro děti,…
To není výmysl. Je to zkušenost několika tisíců manželství ročně.
Ukřižovaný Ježíši, smiluj se nad námi – i nad dušemi v očistci.
+ Zastavení 4 – Ježíš potkává svou Matku
Klaníme se ti, Pane Ježíši Kriste a dobrořečíme ti, neboť jsi svým křížem vykoupil svět.
Jakou jsi matkou? Je dobro tvého dítěte důležitější než tvá kariéra, vzhled, pohodlí, hojnost?
Maria přijala život ve chvíli, kdy podle lidského úsuku všechno nasvědčovalo tomu, že je to nejnevhodnější okamžik. Ona však nekalkuluje. Přijímá, že se jí to nevyplácí, že je ještě mladá a nic si neužila, že mít dítě ohrožuje její život, že Josef může nepochopit.
Porodila dítě ve chlévě, v chudobě, utíká do ciziny. Potom ho vychovává, a když dospěl, nedrží si ho na sílu u sebe, ale doprovází ho a je mu k dispozici. Zůstává s ním do konce, až po kříž, kdy přijímá do náruče jeho mrtvé tělo, aby se o něj opět postarala.
Kdo vezme do náruče statisíce českých a miliony dětí zabitých ve světě za posledních 50 let? Kdo si přivine 40 milionů dětí každoročně zabitých v gynekologických sálech? Kdo si přivine zmražená a poté zničená těla vyselektovaná v procesu „in vitro“?
Matko – buď tím, kým jsi! Naučme naše dcery být matkami.
Ukřižovaný Ježíši, smiluj se nad námi – i nad dušemi v očistci.
+ Zastavení 5 – Šimon pomáhá Ježíšovi nést kříž
Klaníme se ti, Pane Ježíši Kriste a dobrořečíme ti, neboť jsi svým křížem vykoupil svět.
Jakým jsi mužem? Věčný „padělek“, větroplach, kterému se podařilo sbalit holku, vzít si ji – a tím to skončilo? Snad nejsi při ní jen tehdy, když je snadno a příjemně (a hlavně příjemně)?
Jsi pro ni Šimonem z Cyrény? Dáváš jí pocit bezpečí a docenění? Umíš docenit druhou šichtu v domácnosti: vaření, úklid, praní, žehlení, učení s dětmi a tisíc jiných neviditelných drobností, které není vidět, ale bez kterých se nedá dobře fungovat?
Jsi hlavou rodiny? Ne pán a vládce, který rozkazuje, ale ten, kdo vyslechne všechny názory a vydá rozhodnutí, které je nejlepší pro dobro všech a bere za to zodpovědnost?
Jakým otcem jsi? Biologický dárce života, ale nikdo víc?
Uvádíš děti do světa hodnot, učíš je důležitosti pravdy, krásy, lásky, spravedlnosti, cti? Kdy jsi viděl naposledy jejich sešity či žákovskou knížku? Jak často s nimi mluvíš, abys věděl, čím žijí, na co dívají, co je zajímá a co znepokojuje?
Nebo jim dáš raději balík peněz, ať si něco hezkého koupí a máš „svatý pokoj“?
Buď skutečným mužem a otcem – vezmi zodpovědnost za jejich život.
Ukřižovaný Ježíši, smiluj se nad námi – i nad dušemi v očistci.
+ Zastavení 6 – Veronika podává Ježíšovi roušku
Klaníme se ti, Pane Ježíši Kriste a dobrořečíme ti, neboť jsi svým křížem vykoupil svět.
Vystoupit z davu, protlačit se kordonem vojáků a otřít Ježíšovu tvář bylo velmi odvážné gesto. I manželství je odvážné gesto. Proto dnes mladí mají sklon ho odkládat na později, kalkulovat, vyzkoušet, ujistit se…
I když si myslíme, že to pomáhá páru, ve skutečnosti ho to pouze zraňuje, a nepomáhá se ujistit, vyzkoušet.
Veronika je pro nás výzvou vystoupit z davu, který je unášen sám sebou. Má odvahu udělat něco jiného, co považuje za správné, i když to jiní nepodporují svým postojem.
Kdo ovlivňuje tvé manželství, kým se řídíš? Davem, nebo Duchem, který je Láska?
Ukřižovaný Ježíši, smiluj se nad námi – i nad dušemi v očistci.
+ Zastavení 7 – Ježíš podruhé padá
Klaníme se ti, Pane Ježíši Kriste a dobrořečíme ti, neboť jsi svým křížem vykoupil svět.
Roky letí, roste číslo našeho manželského společného života. Přibývají vzpomínky na pěkné společné chvíle. Zároveň však narůstá balíček i těžkých zkušeností, neuskutečněných tužeb, zklamání, reálných i vyfantazírovaných křivd.
Po prvním pádu přichází druhý, třetí, svačiny, stý, ….
Jak se postarat o svěžest manželství? Co dělat, abychom nezkonstatovali: Dobré už pominulo…?
Ještě věříš, že může být krásné i zítra… ba ještě lépe? Na čem to záleží? Od toho, nakolik jsi vpustil Boha do svého manželství. Nakolik si necháš, aby On mluvil do tvého manželství – skrze své slovo, Církev, formaci, svědomí, svátosti… natolik tě ono bude zaskakovat a překvapovat svou krásou.
Ukřižovaný Ježíši, smiluj se nad námi – i nad dušemi v očistci.
+ Zastavení 8 – Ježíš napomíná plačící ženy
Klaníme se ti, Pane Ježíši Kriste a dobrořečíme ti, neboť jsi svým křížem vykoupil svět.
Plačící ženy projevily Ježíšovi soucit. Ježíš to nedevalvuje. Využívá toho však k tomu, aby poukázal na to, co je to nejhorší na světě – kořen všeho zla – a to je
život v nesouladu s Bohem a jeho vůlí.
Nad čím pláčeme my? Nad čím naříkáme a bědujeme?
Nad nedostatkem peněz, času, oděvů či bot, nového nábytku, dovolené u moře… Zajisté, i to jsou pro rodinu dobré a potřebné věci a máš právo cítit se o ně zkrácený…
Ale, pohlédni na celý problém hlouběji:
Cítí tvůj muž, že ho miluješ? Má tvoje manželka pocit, že je jediná, kterou sis vyvolil navždy? Jsou děti pro tebe darem od Boha?
Jestli máš v srdci stále touhu růst ve víře, že Bůh má dále připravené pro vás výzvy?
Zaplač konečně nad tím, že už ani neočekávám své obrácení.
Ukřižovaný Ježíši, smiluj se nad námi – i nad dušemi v očistci.
+ Zastavení 9 – Ježíš potřetí padá
Klaníme se ti, Pane Ježíši Kriste a dobrořečíme ti, neboť jsi svým křížem vykoupil svět.
Lidská slabost je nejjistější zárukou, že v manželství nebudou chybět pády. Co s tím lze udělat? Ježíš nám na to dává jedinou odpověď:
Když vy odpustíte… odpustí vám i váš Otec, který je na nebesích.
Do kdy? Sedmdesátkrát sedm.
Jestliže uděláte z odpuštění životní styl, zjistíte, že: nebude v životě pád, ze kterého byste nedokázali povstat.
Ukřižovaný Ježíši, smiluj se nad námi – i nad dušemi v očistci.
+ Zastavení 10 – Z Ježíše strhávají oděv
Klaníme se ti, Pane Ježíši Kriste a dobrořečíme ti, neboť jsi svým křížem vykoupil svět.
Co pro tebe znamená manželská čistota? Jakou má pro vás cenu? Co vidíš v tom druhém? Osobu se svou důstojností, nebo jen tělo, které můžeš mít pro vlastní příjemnost? Jak hledíš na jiné ženy, muže? A to i na ty na fotkách, filmech nebo plakátech. Pamatuješ vždy na svého manželského partnera, na svoji i jeho či její hodnotu?
Ježíš obnažený ze šatů a nahý stojící před očima smějícího se davu ti nechce vzít radost z prožívání tvé sexuality. Naopak, Chce ti pomoci v jejím uspořádání, abyste ji prožívali ještě krásněji a hlouběji v jednotě.
Ukřižovaný Ježíši, smiluj se nad námi – i nad dušemi v očistci.
+ Zastavení 11 – Ježíše přibíjejí na kříž
Klaníme se ti, Pane Ježíši Kriste a dobrořečíme ti, neboť jsi svým křížem vykoupil svět.
Dokážeš si všimnout, že tvoje žena je už na pokraji svých sil, že ji něco přerůstá?
Dokážeš vidět dál od špičky svého nosu, a zjistit, že něco trápí tvého muže?
Jak se potom zachováš? Reaguješ dobrým slovem, podporou, solidaritou? Nebo ironií, popíchnutím, slovem, které raní, nedůvěrou ve schopnosti druhého?
Nesnažit se pomoci tomu druhému zmírnit utrpení, naplnit ho nadějí, novým zánětem znamená přibíjet ho na kříž.
Ukřižovaný Ježíši, smiluj se nad námi – i nad dušemi v očistci.
+ Zastavení 12 – Ježíš na kříži umírá
Klaníme se ti, Pane Ježíši Kriste a dobrořečíme ti, neboť jsi svým křížem vykoupil svět.
Jestliže zrno neodumře, nepřinese úrodu.
Co znamená odumřít v manželství? Jedinou věc: Postavit dobro svého manželského partnera před své.
Rozměněno na drobné: nedávat jen proto, abych od tebe dostal odměnu, ale dát všechno a pak být příjemně překvapen.
Znamená dávat druhému po trochách své síly, zdraví tím, že se nevyspím, neuvidím sportovní přenos, nepřijmu zaměstnání s větším platem na úkor odloučení od rodiny, nekoupím si něco příjemného…
Mám se tedy stát věčným martýrem, mučedníkem, který je s bolestí srdce zbavován svých snů a cílů? Ne. Protože v milujícím se manželském vztahu lásky nikdy není tak, že dává jen jedna strana, a druhá jen bere. V milujícím se manželství služba, posvěcení se, dávání je oboustranné. A mnohdy dostávám tím více, čím více dávám. Takto se ze smrti rodí život.
Ukřižovaný Ježíši, smiluj se nad námi – i nad dušemi v očistci.
+ Zastavení 13 – Ježíše snímají z kříže
Klaníme se ti, Pane Ježíši Kriste a dobrořečíme ti, neboť jsi svým křížem vykoupil svět.
Pravdu vyjádřenou naším příslovím: „Vypadá jako spáskaný pes“ některé jiné národy vyjadřují obrazem: „Vypadá jako sňatý z kříže“. To by se dalo říci o nejednom manželství.
Mělo být hezké a dopadlo nakonec takhle. Nadšení se proměnilo v nudu. Romantiku nahradila bolest. Touhu být v jednotě zastoupili dva lhostejní vůči druhému. Proč?
Možná proto, že se nechali uchlácholit. Mysleli si, že když už dosáhli sňatku, všechno se bude dále odvíjet jako krásný film. Přestali v něm hledat nové výzvy, soustředili se jen na děti, do nich vkládali své síly, přestali se starat jeden o druhého… Proto vypadají jako zbitý pes či sejmutí z kříže…
Ukřižovaný Ježíši, smiluj se nad námi – i nad dušemi v očistci.
+ Zastavení 14 – Ježíše pohřbívají
Klaníme se ti, Pane Ježíši Kriste a dobrořečíme ti, neboť jsi svým křížem vykoupil svět.
Říkají: Manželství je hrobem lásky… Možná to i v mnoha případech tak i dopadlo. Ale to jen tehdy, když jsem si manželstvím zajistil jistotu svého pohodlí a skončil jsem se snahou, kterou jsem před ním vyvíjel.
Křesťanské manželství je však povoláno k jiné perspektivě.
Perspektivě cíle zmrtvýchvstání, ne hrobu.
K tomuto zmrtvýchvstání – novému životu lásky se kráčí skrze kříž a umírání, ale léta ukáží, že toto neznamená smrt lásky, ale Bůh působí, že takové manželství není v hrobě, ale žije novou krásou lásky. I když se ukázaly šediny, vrásky, a i tělo je slabší, pominula tělesná krása, láska stále vzkvétá. Naplňuje se přání: „
Aby vaše láska ve váš svatební den byla nejmenší, kterou zažíváte.“
Svátostné manželství není povolané k tomu, aby bylo hrobem pro lásku. A když hrobem, tak jen našeho ega, aby bylo oživeno, nové, prozářené, radostné, nepřekonané… neboť svátostné manželství má mít chuť nebe.
Ukřižovaný Ježíši, smiluj se nad námi – i nad dušemi v očistci.
+Závěrečná modlitba+
Pane, děkujeme ti za dar manželství. Děkujeme za tvůj plán s námi.
Děkujeme za naše děti.
Děkujeme za to, co v této chvíli v srdci zaznělo,
že musíme změnit sebe,
aby bylo krásnější a lepší, aby bylo podle tvého záměru.
Mnohokrát chceme, aby bylo úžasné - svaté, ale neděláme to, co mu k tomu pomáhá, ale to, co ho ničí. Máme však naději.
Ty jsi náš Spasitel a Pán. Odsouzený, opuštěný, padající pod křížem, bitý, vysmívaný, pokoušený, ukřižovaný a zmrtvýchvstalý Ježíši, smiluj se nad námi! I nad dušemi v očistci!
Převzato z
facebook - Šepot duše ,
článek z 8. 4. 2025 naleznete
zde.
