Zamyšlení nad evangeliem 2. neděle v mezidobí - cyklus C
Ježíš vzal s sebou Petra, Jana a Jakuba a vystoupil s nimi na horu pomodlit se. Když se modlil, výraz tváře se mu změnil a jeho šat oslnivě zbělel. A hle, rozmlouvali s ním dva muži - byli to Mojžíš a Eliáš. Zjevili se ve slávě a mluvili o jeho smrti, kterou měl podstoupit v Jeruzalémě. Petra a jeho druhy však přemohl spánek. Když se probrali, spatřili jeho slávu a ty dva muže stát u něho. Jak se potom od něho vzdalovali, řekl Petr Ježíšovi: "Mistře, je dobře, že jsme tady! Postavíme tři stany: jeden tobě, jeden Mojžíšovi a jeden Eliášovi." Nevěděl, co mluví. Zatímco to říkal, objevil se oblak a zahalil je. Když se octli v oblaku, padla na ně bázeň. Z oblaku se ozval hlas: "To je můj vyvolený Syn, toho poslouchejte!" Když se ten hlas ozval, byl už Ježíš sám. Zachovali o tom mlčení a nikomu v oněch dnech nepověděli nic o tom, co viděli. (Lk 9,28b-36 )
Dnešní událost na hoře Proměnění zaznamenali téměř všichni evangelisté. Náš Pán Ježíš Kristus vzal s sebou na horu tři apoštoly: Petra, Jakuba a Jana. Všichni tři – před výstupem na horu - viděli v Ježíši Mesiáše. „Ty jsi Mesiáš – syn Boha živého“ vyznává Petr – ale všichni tři mysleli na takového Mesiáše, který mocí obnoví království Izraele, království krále Davida, ve kterém oni budou s Ježíšem kralovat. Jakub a Jan přistoupil k Ježíši a pravil mu: „Dopřej nám, abychom v tvé slávě seděli jeden po tvé pravici a druhý po tvé levici.“ Tak smýšleli – ano, tak toužili – řekli bychom dnes – po ministerských křeslech v království Izraele.
Časově se událost Proměnění stala několik týdnů před Kalvárií, před ukřižováním. Tři apoštolové vystoupili s Ježíšem na horu pomodlit se. Když se Ježíš modlil, výraz jeho tváře se změnil a jeho šat oslnivě zbělel. A rozmlouvali s ním Mojžíš a Eliáš. Zjevili se ve slávě a mluvili o jeho smrti, kterou měl podstoupit v Jeruzalémě. Oblak vše zahalil a ozval se hlas z nebe. „To je můj vyvolený Syn, toho poslouchejte!“ Celá tato událost a slova To je můj vyvolený Syn, toho poslouchejte! dávají události a zejména Petru, Jakubu a Janovi a i nám všem směr pro náš život. Ta slova znamenají, že Boží sláva a cesta ke slávě v Božím království je jen a jen možná v následování Ježíše Krista, v naplňování jeho slov, že jen on – Ježíš – je Cesta, Pravda a Život. A že jeho Cesta je cestou služby chudým a trpícím, že jeho Cesta a jeho smrt na kříži nás vykoupila a že i my musíme nést svůj kříž a následovat Ježíše a že jen tak vstoupíme do jeho království.
Na hoře Proměnění mluví Bůh k učedníkům a mluví dnes zejména k nám, milé sestry a bratři. Volá: „Následujte Ježíše!“ Jen On – Ježíš – je plný Boží slávy a jen On je nám bližší, nežli jsme my sami sobě. Bůh – Ježíš mluví k nám v evangeliu, ve svátostech, je tam, kde jsou dva nebo tři shromážděni v jeho jménu. Je zde mezi námi v Eucharistii.
Svatý Petr ve svém druhém listu nám připomíná znovu událost na hoře Proměnění: „Hlas z nebe jsme my uslyšeli, když jsme s ním byli na hoře svaté.“
Milé sestry a bratři! I my jsme často v situacích, kdy se ptáme: Jak to všechno s námi dopadne? Co máme dělat? Světlo velikonočního jitra nám dává odpověď – Boží hlas na hoře Proměnění k nám volá: „To je můj vyvolený Syn, toho poslouchejte!“ Ježíše poslouchejte!
