Dnes si mnozí vybírají z víry jen to, co jim vyhovuje, jako v bufetu. Bez kříže, bez utrpení, bez podřízení se Bohu. Ale bez kříže není zmrtvýchvstání!
* Proč se moderní člověk bojí pohledu na kříž?
* Proč je pohodlí důležitější než pravda?
Hospoda nebo Kalvárie?
Kam vede naše víra
Možná nejeden z vás postřehl dění kolem takzvané mše v hospodě, kterou v Praze odsloužil mediálně známý kněz a autor knih. Mezi mými čtenáři snad není třeba vysvětlovat, že mše svatá do hospody nepatří. Zároveň však každý, kdo mě zná, ví, že zastávám názor, že po mši svaté si člověk může zajít do hospody na dobré pivo či sklenku vína.
Na internetu se objevilo množství zastánců, kteří takovou mši obhajovali. Dokonce i samotný kněz arogantně trval na svém postoji, ačkoli byl napomenut.
Jistý samozvaný slovenský apologeta sice takovou formu slavení odmítl, avšak, aby kněze neurazil, zároveň ho vychválil jako horlivého. Jako by kněze nedefinoval právě jeho přístup k Bohu, zvláště ve způsobu slavení mše svaté.
Nakonec bohužel i jeho biskup nepřímo takové chování podpořil, když prohlásil, že tohoto kněze zná a že je dobrým knězem. I on tak činil v rozporu s tím, co by měl jako ochránce liturgie dělat.
V dnešních čteních slyšíme Ježíše, jak říká v Galileji, a zároveň Siracha, který psal v Jeruzalémě více než století předtím. Oba nás přivádějí k jedné pravdě:
To, co vychází z našich úst, odhaluje, co je skryto v naší duši. Řeč je zrcadlem našeho nitra.
Sirach píše, že mluvení je „
zkouškou lidí“ a jejich podstaty. Kdo žije čestně, ten vyslovuje slova plná upřímnosti a posily pro druhé. Ale ten, koho nitro je zahlceno „odpadem“, se odhalí, neboť to, co říká, ukazuje, jaký „kořen“ ho živí. Přirovnává to k hlíně v peci: je-li dobře utvořená, stane se z ní pevná nádoba; není-li však připravena, v ohni se rozpadne.
Podobně Ježíš učí, že člověk mluví „z plnosti srdce“. I on používá obraz přírody: „
Protože dobrý strom nenese špatné ovoce, ani špatný strom nenese dobré ovoce.“
V současnosti jsme svědky toho, jak
lidé postupně opouštějí praktikování víry. Jiní ji sice navenek praktikují, ale zároveň zastávají názory, které jsou s ní v rozporu – podobně jako jsem zmínil v úvodu. Přestože se účastní mše svaté, jejich cítění je natolik vzdálené katolické víře, že dokáží hájit i její svatokrádežné slavení. Je to postoj farizeů, které Ježíš tak často kritizoval – navenek hovoří o liturgii a dobrých úmyslech, ale jejich srdce koná opak.
Někteří obhájci mše v hospodě tvrdí, že takovýmto způsobem mohou přilákat lidi, kteří by jinak do kostela nepřišli.
Jaký obraz víry jim takto dáváme? Že mše svatá je jen další forma zábavy, kterou si můžeme přizpůsobit podle vlastních představ?
Sirach nás varuje: „
Jako se při třesení projeví smetí v sítu, tak se v řeči člověka zjeví, co je v něm“ (Sir 27, 4). Jestli jsme ochotni obětovat posvátnost za popularitu, co to říká o stavu naší víry? Znamená to, že jsme ztratili smysl pro to, co je opravdu důležité.
Ježíš odsuzoval pokrytectví a povrchnost (Mt 23).
Mše v hospodě může být vnímána jako povrchní pokus o „modernizaci“ víry, který však v konečném důsledku vede k její relativizaci. Snahy o „modernizaci“ za každou cenu někdy obětují posvátnost na oltář přístupnosti.
Za takovými snahami stojí mělký přístup k víře. Nekonečné diskuse o nadřazenosti jedné formy liturgie nad druhou odhalují jeden společný jmenovatel – povrchnost dnešních katolíků.
Víra se zredukovala na formální vykonávání různých náboženských úkonů, což vede k popření člověka jako stvořeného k obrazu Božímu, skládajícího se z duše a těla. Někteří zdůrazňují vnějškovost na úkor duchovního, jiní zase zdůrazňují duchovno na úkor jeho vnějšího projevu.
Pravda je však taková, že člověk, stvořený Bohem, je jednotou těla a duše. Tyto dvě skutečnosti nelze oddělit bez vážných následků. Právě na to nás upozorňují dnešní Ježíšova slova: „
Z plnosti srdce mluví ústa.“ Banální slavení mše v hospodě svědčí o duchovní bídě jejich organizátorů, účastníků i těch, kteří ji schvalují či nekonají svou povinnost chránit liturgii. Jejich obraz víry se snižuje na úroveň hospody.
Skutečný problém je právě
naše povrchnost. Člověk, který zredukoval víru na své vlastní představy namísto toho, aby se podřídil Božímu zjevení – skrze které dostáváme i liturgickou tradici – udělal z náboženství jakýsi bufet. Víra už není Božím darem, který dostáváme z jeho milosti bez ohledu na naše zásluhy a úsilí. Vybíráme z ní to, k čemu máme chuť.
Podíváme-li se záznam zmíněné mše, sotva na něm najdeme kříž. Pokud se tam vůbec objeví, je jen maličký, aby se neřeklo. Kříž byl po celé dějiny středobodem liturgického slavení, protože právě jím jsme byli vykoupeni. Moderní „kavárenská víra“ však obraz kříže vnímá jako rušivý prvek. Pohodlí teplého křesla je přednější než myšlenka na utrpení.
Moderní člověk se chce automaticky proklikat ke zmrtvýchvstání, zapomínaje, že ono je ovocem utrpení.
Apoštol Pavel i dnes říká: „
Běda mi, kdybych nehlásal ukřižovaného Krista.“ Budeme vzkříšeni do té míry, do jaké jsme ochotni umírat s Kristem.
Jsme před branami postního období. Obejmněme v něm Ukřižovaného nejen sladkými náboženskými řečičkami, ale konkrétními skutky. Ať jsou naše postní předsevzetí rozhodná a konkrétní.
Chceme-li s Kristem vstát k novému životu, musíme s ním nejprve nést kříž. Odmítněme levné náhrady a on se nám za to odmění svým přátelstvím a blízkostí. To je pozvání, které nám dnes dává.
Nejsvětější Panno Maria,
Matko ukřižovaného a zmrtvýchvstalého Pána,
Ty jsi vždy zachovávala víru v Boží slovo
a věrně jsi kráčela cestou kříže.
Vypros nám milost pevné a neochvějné víry,
která se neohne pod tlakem světa
a která neredukuje Boží pravdu na lidské představy.
Pomoz nám chápat posvátnost mše svaté,
abychom ji vždy slavili s úctou, pokorou a vděčností.
Nauč nás přijímat kříž,
abychom se nevyhýbali obětem,
ale v nich hledali spojení s Tvým Synem.
Oroduj za Církev, aby zůstala věrná svému Učiteli.
Ochraňuj kněze, aby s čistým srdcem sloužili Bohu.
A nás všechny veď k dokonalému následování Krista,
abychom jednou s Tebou mohli oslavovat Boha v nebi.
AMEN.
Otec Ľubomír Urbančok
https://www.facebook.com/otecLubomir
Převzato z
https://www.oteclubomir.sk/,
článek naleznete
zde.
