Praktikování různých forem okultismu je jedním z nejtěžších hříchů proti prvnímu Božímu přikázání. Jaké jsou nejhlubší kořeny tohoto hříchu a nevěry v Boha?
Falešný obraz Boha: Ježíš Kristus nám zjevuje celou pravdu o tajemství Boha, který je jeden v dokonalém společenství osob: Otce, Syna a Ducha Svatého. Každého z nás povolal k životu a do společenství lásky s ním. Ustavičně nad námi bdí s velkou něhou, mocí a rozhodností nejlepšího Otce.
Existujeme a žijeme jen proto, že nás Bůh miluje. Láskou Boha je osoba - Duch Svatý. On je vzájemnou láskou Otce a Syna. Celý svět byl stvořen a je udržován při životě silou této Lásky. Když Stvořitel stvořil člověka ke svému obrazu a podobě, učinil ho schopným milovat, čili přijmout dar Ducha Svatého a předávat ho jiným.
V tomto je obsažena největší důstojnost člověka – že skrze modlitbu může navázat osobní vztah lásky s Bohem, spojit se s ním ve svátostech, dovolit Bohu, aby ho osvobozoval z otroctví hříchů a uzdravoval ze všech zranění, slabostí, nemocí ducha, aby člověk mohl bez překážek milovat láskou, kterou mu dává Bůh. To je plnost štěstí: být milován a milovat čistou, nezničitelnou láskou.
Tuto pravda o Bohu ustavičně zpochybňuje a deformuje v lidské mysli síla zla. V popisu prvotního hříchu Satan, kterého Ježíš nazval „
lhářem a otcem lži“ (Jan 8, 44),
našeptává člověku myšlenku, že Bůh ho nemiluje, protože mu svým zákazem brání dosáhnout úplného štěstí: „
Ze stromu poznání dobra a zla však nejez! Neboť v den, kdy bys z něho jedl, jistě zemřeš“ (Gn 2, 17).
Ďábel zpochybňuje to, co říká Bůh: „
Ne, nezemřete, ale Bůh ví, že v den, kdy budete z něho jíst, otevřou se vám oči a vy budete jako Bůh, budete znát dobro a zlo“ (Gn 3, 4–5 ). Poznat dobro a zlo znamená dosáhnout Boží všemohoucnosti.
Adam a Eva uvěřili ďáblovi, a přestali věřit Bohu. Uvěřili, že hřích jim přinese plnost štěstí, a přestali věřit v to, co říkal Bůh: že hřích zabíjí lásku, vede k duchovní smrti a k zotročení silou zla.
Ďáblovi se podařilo zdeformovat v lidské mysli obraz Boha a podnítit člověka k prvnímu hříchu, k odvržení víry v to, co mu předtím zjevil Bůh.
Protože ďábel je „lhář a otec lži“ (Jan 8, 44),
nepřestává se snažit zdeformovat obraz Boha v duši a srdci člověka.
Chce, aby člověk přestal věřit a důvěřovat Bohu, přestal se modlit a nepřijímal svátosti, aby odvrhl Boží přikázání a morální zásady a aby sám rozhodoval o tom, co je dobré a co zlé.
Člověk, který má ve svém nitru falešný obraz Boha, se bouří proti Bohu, utíká od něho, až nakonec zpochybňuje jeho existenci.
Německý filozof Friedrich Nietzsche napsal: „
Kdyby Bůh existoval, nedokázal bych snést, že já nejsem Bůh.“
Když člověk uvěří v to, co ďábel říká o Bohu, začne žít v postoji vzpoury vůči Bohu a to se stane příčinou jeho největšího neštěstí a utrpení. Nadále
bude hluboce toužit po štěstí, které je neuvědoměnou touhou po Bohu, ale začne ho hledat ve smyslové rovině, v různých ideologiích, sektách, pohanských náboženstvích nebo v okultismu.
Past pohanských náboženství Východu: Ve východních náboženstvích neexistuje Bůh, který je osoba, se kterým by se člověk mohl setkat, kterého by mohl milovat a se kterým by mohl mít osobní vztah. V těchto naturalistických náboženstvích je bohem všechno stvoření, je to jakási neosobní kosmická energie, ve které se má člověk rozplynout a ztratit své osobní já.
Podle těchto náboženství je bohem celá příroda i každý z nás, tedy neexistuje Bůh jako osoba. Jde jen o to, aby si člověk uvědomil, že je bůh, a tedy aby uvěřil v to, co řekl ďábel při prvním pokoušení (Gn 3, 4–5), a aby se
svou silou pomocí jógy a jiných meditačních technik snažil dosáhnout štěstí tak, že ztratí své osobní já a rozplyne se v přírodě, v neosobním „velkém celku“. Všechna východní náboženství jsou lidským pokusem najít Boha.
Ale po příchodu Ježíše Krista na svět jsou již neaktuální a nepotřebné.
Jelikož Bůh se již lidem zjevil v Ježíši Kristu, je nanejvýš nerozumné hledat ho ve východních náboženstvích a obcházet Krista.
Láska je možná jen mezi svobodnými osobami.
Bůh – osoba chce navázat s člověkem vztah lásky. Proto ho stvořil ke svému obrazu a podobě, čili mu daroval rozum, svobodnou vůli a schopnost milovat. V tomto se projevuje velikost povolání každého člověka.
Bůh nechce, abychom ztratili své osobní já, jak to učí východní náboženství, protože tehdy bychom odmítli lásku a zatratili sami sebe.
Bůh chce, abychom se pro něj rozhodli v naprosté svobodě a abychom přijali jeho lásku, která nám dá účast na životě trojjediného Boha.
Bůh nám zjevuje, že miluje každého člověka a že velmi touží po tom, abychom na jeho lásku odpovídali láskou.
Zato východní náboženství nevedou po cestě zrání v lásce a osobního rozvoje člověka. Ukazují jen to, jak můžeme nalézt svou přirozenost, kterou ztotožňují s Bohem. Je to cesta, která nás může přivést na vrchol egoismu.
Jen Ježíš Kristus, Bůh-člověk, nás může vyvést z tohoto chaosu a z temnoty hříchu a smrti. Pouze on je pro nás „
cesta, pravda a život“ (Jan 14, 6). Bůh se proto stal skutečným člověkem, zemřel a vstal z mrtvých, aby nás osvobodil z otroctví hříchu a smrti a dal nám účast na své božské přirozenosti, tedy na životě Boha ve třech osobách. Proto nás činí schopnými, abychom skrze modlitbu a svátosti mohli vdechovat jeho lásku, čili přijímat život, dar Ducha Svatého.
Bůh takto vyzdvihuje člověka na nadpřirozenou úroveň života, přičemž člověk stále zůstává stvořenou bytostí, osobou, podmětem, ale je již zbožstvený a v lásce spojený s Bohem.
Ježíš nám říká: „
Já jsem vinný kmen, vy jste ratolesti. Kdo zůstává ve mně a já v něm, přináší mnoho ovoce; neboť beze mě nemůžete nic udělat“ (Jan 15, 5).
Člověk najde smysl života jen tehdy, uvěří-li v Krista a přijme od něho dar Božího života a bude vdechovat lásku Otce a Syna, tedy Ducha svatého.
Bůh nám říká: „
Kdo uvěří a dá se pokřtít, bude spasen; ale kdo neuvěří, bude odsouzen“ (Mk 16, 16).
Kromě toho se ve Písmu svatém dočteme, že
antikristi jsou všichni ti, kteří z vlastní viny neuznávají, že Kristus je Bůh, druhá osoba Nejsvětější Trojice, který se stal skutečným člověkem, aby nás spasil: „
Kdo je lhář, ne-li ten, kdo popírá, že Ježíš je Kristus!? To je antikrist, kdo popírá Otce i Syna“ (1 Jn 2, 22).
Ježíš Kristus je jediný Spasitel. Proto svatý Petr říká: „
A v nikom jiném není spásy, neboť není pod nebem jiného jména, daného lidem, ve kterém bychom měli být spaseni“ (Sk 4, 12).
Pokud ho přijmeme a dovolíme mu, aby nás prostřednictvím vytrvalé modlitby a svátostí pokání a Eucharistie proměňoval svou láskou, budeme již nyní žít jeho životem a zakoušet radost zmrtvýchvstání, vítězství nad ďáblem, hříchem a smrtí.
Okultismus je ďáblovo náboženství. Praktikování různých forem okultismu je jedním z nejtěžších hříchů proti prvnímu Božímu přikázání.
K okultismu patří mezi jiné:
psychotronika,
biotronika,
magické zaklínání,
spiritismus,
vyvolávání duchů,
používání hypnózy a transu k určení diagnózy,
léčitelství,
věštění,
astrologie,
jasnovidectví,
tarotové karty nebo jiné podobné metody zjišťování budoucnosti,
východní bojová umění,
východní meditační techniky, jóga a pod.
Čím slabší náboženské znalosti lidé mají, čím slabší je jejich víra, modlitba a svátostný život, tím důvěřivější jsou vůči různým pověrám a okultismu. Ti, kdo zpřetrhají svůj vztah víry a lásky s Bohem, podléhají falešnému přesvědčení, že sami najdou dokonalé štěstí v bohatství, rozkoši, moci nebo ve zdraví.
K uskutečnění svých záměrů využívají různé formy okultismu, aby si pomohli tajemnými, nemateriálními silami. K tomu, aby uskutečnili své životní plány a touhy, vyhledávají věštce, jasnovidce, astrology, psychotroniky a biotroniky, čaroděje a využívají různé meditační techniky, jógu a pod.
Pomocí různých amuletů, talismanů, gest, formulí a rituálů chtějí získat nadpřirozenou moc, která by je ochránila před nemocemi, neúspěchy, která by jim pomohla ovládat věci a události a pomohla jim uspokojit všechny jejich egoistické touhy.
Když člověk praktikuje různé formy okultismu, odvrací se od pravého Boha a otevírá se na tajemnou démonickou sílu ve falešném přesvědčení, že právě ona mu přinese vytoužené štěstí. Důsledkem takového postoje je duchovní zotročení silami zla, včetně posedlosti.
Můžeme potkat mnoho lidí, kteří dokonce i prostřednictvím jednorázového kontaktu s biotronikem, věštkyní nebo jasnovidcem nabyli trvalou bolest hlavy, úzkostné a depresivní stavy, nespavost, duchovní neklid nebo jsou oběťmi přímé agrese zlých duchů.
Jediným účinným způsobem uzdravení a osvobození od ničivého ďáblova vlivu je podrobit se terapii, kterou nám nabízí Ježíš Kristus.
1.
Musíš se nejprve upřímně vyzpovídat a začít se každý den vytrvale modlit, aby Ježíš přetrhl všechna pouta, která tě spojují se zlými duchy a která jsi vytvořil(a) praktikováním okultismu.
2.
Pokud je to možné, měl(a) by ses každý den účastnit mše svaté a přijímat Eucharistii.
3.
Obětuj Ježíši všechno své duchovní i tělesné utrpení a zasvěť se mu skrze Neposkvrněné Srdce Panny Marie.
4.
Modli se růženec, korunku k Božímu milosrdenství a čti Písmo svaté.
Na osvobození se z otroctví sil zla a na uzdravení všech duchovních ran je zapotřebí čas, a proto
se musíš vyzbrojit trpělivostí při snášení svého utrpení vyvolaného působením zlých duchů a obětovat ho Ježíšovi.
Tehdy se utrpení, které pociťuješ, stane pro tebe požehnáním a cestou zrání ke svatosti.
Zároveň však musíš bezmezně důvěřovat Ježíšovi, zasvětit se mu a dát se mu úplně k dispozici. Budeme-li spojeni s Ježíšem, jistě zvítězíme.
Svatá Edita Steinová radí: „
Všechno, co můžeme a co máme udělat, je otevřít se na milost, tedy úplně se zřeknout své vůle a podřídit se Boží vůli, vložit do jeho rukou svou duši, připravenou přijmout ho a nechat se jím vychovávat. To vyžaduje, abychom se zřekli sebe samých a vnitřně se ztišili.“
Chceš-li se osvobodit z ďáblova otroctví
a skoncovat s jakýmikoli okultními praktikami,
pomodli se následující modlitbu:
Pane Ježíši Kriste,
skrze tvou neposkvrněnou Matku, Pannu Marii,
ti úplně zasvěcuji své tělo i duši,
všechno, čím jsem a co mám.
Jen ty, Ježíši, jsi jediným Pánem mého života,
a proto z celé síly lituji, že jsem se zaangažoval(a)
do okultních praktik …………
(jmenuj, o jaké praktiky šlo: např. účast na spiritistických seancích, využívání služeb věštkyň , mágů, jasnovidců, biotroniků, používání kyvadla, tarotových karet, horoskopů, předpovídání budoucnosti, věštění z ruky atd.).
Jen ty, Pane, jsi můj jediný Bůh,
má jediná láska a naděje mého života.
Zříkám se všech okultních praktik,
jejichž prostřednictvím jsem se dobrovolně odevzdal(a)
pod ďáblovu nadvládu.
Zříkám se tě, zlý duchu,
a ve jménu Ježíše Krista ti přikazuji,
abys přestal působit v mém životě. Amen.
Bůh nám v Písmu svatém říká, že na zemi žijeme jen jednou: „
Nezapomínej, že není návratu (pro mrtvého)“ (Sir 38, 22); „
A jak je stanoveno, že lidé jednou zemřou a pak bude soud“ (Žid 9, 27).
Náš život na zemi je jedinečný a neopakovatelný, člověk umírá jen jednou a po smrti se už nemůže vrátit do pozemského života. To nám říká Bůh.
Zato tvrzení, že existuje reinkarnace, je lstivým pokušením zlého ducha, který chce, aby lidé začali bagatelizovat důsledky svých hříchů a přestali věřit v pravdu, kterou nám zjevil Bůh, že lidský život na zemi je neopakovatelný a že existuje možnost věčného zatracení.
To, co učí Ježíš Kristus ve své Církvi o reinkarnaci, je jednoznačné: „
Po ukončení jediného běhu našeho pozemského života“ (LG 48)
se už nikdy do jiných pozemských životů nevrátíme. ,Lidé jen jednou zemřou a pak bude soud' (Žid 9, 27). Po smrti neexistuje žádné „převtělování“ (reinkarnace)“ (
KKC 1013 ).
Každý, kdo věří v reinkarnaci, projevuje svou náboženskou neznalost, ale především zrazuje a odmítá Kristovo učení, protože jde za „
filozofií a prázdným mámením, založenou na lidských obyčejích a na živlech světa, a ne na Kristu“ (Kol 2, 8).
Zdroj:
https://doverujem-a-verim.blogspot.com/2018/01/korene-nevery-okultizmu_17.html, 17. 1. 2018
Převzato z
https://slovenskydohovorzarodinu.sk/,
článek z 24. 1. 2025 naleznete
zde.
