Zamyšlení nad evangeliem 3. neděle v mezidobí- cyklus C
Už mnoho lidí se pokusilo sepsat vypravování o událostech, které se dovršily mezi námi, jak nám je odevzdali ti, kdo byli od počátku očitými svědky a služebníky slova. A tak, když jsem všechno od začátku důkladně prozkoumal, rozhodl jsem se i já, že to pro tebe, vážený Teofile, uspořádaně vypíšu, aby ses tak mohl přesvědčit o spolehlivosti té nauky, v které jsi byl vyučen. Když se Ježíš vrátil v síle Ducha do Galileje, pověst o něm se roznesla po celém kraji. Učil v jejich synagogách a všichni ho velmi chválili. Ježíš přišel do Nazareta, kde vyrostl, a jak měl ve zvyku, šel v sobotu do synagogy. Povstal, aby předčítal z Písma. Podali mu knihu proroka Izaiáše. Otevřel ji a nalezl místo, kde stálo: `Duch Páně je nade mnou, proto mě pomazal, poslal mě, abych přinesl chudým radostnou zvěst, abych vyhlásil zajatým propuštění a slepým navrácení zraku, abych propustil zdeptané na svobodu, abych vyhlásil milostivé léto Páně.' Pak zavřel knihu, vrátil ji služebníkovi a usedl. A všichni v synagoze na něho upřeně hleděli. Začal k nim mluvit: "Dnes se naplnilo toto Písmo, které jste právě slyšeli." (Lk 1,1-4;4-14-21 )
Je snadné si představit, s jakým vzrušením šli Nazareťané do kostela: Vrátil prý se domů Ježíš, syn tesaře Josefa, ten co veřejně mluví ve městech. Dělá prý divy!
Jistě dnes promluví! Co nám poví? Jaký div předvede - ten syn nádeníka?
A Ježíš mluvil:
Co jste si dlouhé věky četli jako proroctví, to se teď má stát skutkem. Království Boží je tu: Zajatí ať jsou propuštěni, slepým se vrátí zrak, chromí poskočí; všichni se budou radovat.
Nazaretští to přijali s nadšením: Hlavně ať skřípne všechny darebáky! Ať vezme boháčům majetek, ať jim všem zatopí, jak se patří. Ať uzdravuje nemocné - můj gicht, abych mohl líp běhat za kšeftem.
Když ale Ježíš řekl: Má výzva se týká každého z vás! I vy se napravte. I vy propusťte zajatce, vy nehromaďte majetek, zbavte se předsudků, závisti - bylo po nadšení. Vyhnali ho z města.
Aby se Písmo naplnilo na nás.
Nejen Nazaretských, i v naší době, i nám tu dnes Kristus hlásá: Království Boží je tu! Je čas, aby se Písmo naplnilo na nás!
A jako bylo tenkrát, je i dnes. Někteří odmítají předem: co dobrého z Nazareta! Máme jiné lepší proroky!
Někteří, - a mezi ně asi patříme asi my všichni - se jeho slovy nadchnout: Jsme pro Království Boží, jsme pro svobodu, jsme pro spravedlnost, svornost! - Ale i na nás dnes Kristus ukazuje prstem, na každého osobně:
Ty buď spravedlivý! I ty propusť zajatce, tj. přestaň chtít pořád všude panovat.
Ty se přestaň hádat se ženou. Ty měj trpělivost s dětmi. Ty nebuď sobec, ty neosočuj, ty nepodezřívej ze zlého. Ty neodmítej spolupracovat s druhým, který se ti zdá být méně dokonalý, než podle tvého soudu má být. Ty se nemrač, ale buď vlídný a veselého srdce, smiř se se svým bratrem. Vy všichni - naplňte dnes na sobě zákon Božího království.
Tak nás dnes oslovuje Kristus. Co uděláme - vyženeme jej, odvrátíme se?
Je v tento čas týden modliteb za sjednocení křesťanů. Ale jednota začíná v každém z nás. První krok ke sjednocení všech křesťanů je jednota nás, katolíků, uvnitř církve. Pokud my jsme nesvorní, dokud nedokáží dva katolíci pracovat spolu bez hádek, dotud není Království Boží ani v nás a nemáme k čemu zvát bratry. Co nám pomůže vytýkat druhým, že jsou zlí, dokud my sami nezačneme usilovat, abychom byli dobří.
Prostá nesmlouvavá, jasná je dnes řeč Kristova: Království Boží je tu, přijmi je!
Bratři přijměme je, rozhodněme se k tomu dnes, obraťme se všichni ke Kristu při svaté oběti: Pane, po tvé vůli přesvaté - zasvětíme srdce své, obrátíme srdce své.
Pane Ježíši, přijď mezi nás! My chceme přijmout tvé království. Nechceme se už jen planě roztrpčovat nad špatností druhých. Chceme usilovat, abychom my byli dobří.
