A co říci o záchraně, jakou
skrze růženec získávají hříšníci?
Stačí uvést, že Panna Maria
v Lurdech a ve Fatimě žádala
především obrácení hříšníků
a doporučovala k tomu opakovaně modlitbu svatého růžence. Všichni světci zakusili moc
růžence na tomto poli a bezvýhradně se za ni zaručují.
V deníku svatého Maximiliana Kolbeho, mariánského apoštola a našeho takřka současníka,
nacházíme tuto krátkou sentenci: „Kolik růženců, tolik zachráněných duší.“ Jeden růženec může tedy znamenat spásu jedné
duše! Neměli bychom toho využívat, abychom pomohli zbloudilým bratřím, abychom vyprosili spásu pro nevěrce a ty, kteří
se vzdálili od Boha?
Svatý Ludvík Maria Grignion nás ujišťuje, že hříšník nemůže zůstat zatvrzelý, jestliže použijeme modlitbu růžence. Proto
mohl napsat knihu s titulem:
„Obdivuhodné tajemství svatého
růžence pro obrácení a spásu“.
Svatý Klement Maria Hofbauer byl v určitém smyslu apoštol specialista na získání duší pomocí růžence. Měl stále v rukou
malý růženec, který mu daroval
papež Pius VI. Když ho náhodou
ztratil, byl z toho velmi smutný. Našla ho jedna sestra a on
jí s nadšením řekl: „Velmi jste
mi pomohla při obrácení hříšníků, protože pokaždé, když jsem
se ho pomodlil za hříšníka, dosáhl jsem jeho obrácení.“ Proto
vždy doporučoval svým penitentům, aby mu pomáhali obracet
hříšníky a zbloudilé modlitbou
mnoha růženců. Ujišťoval, že
pomocí růžence vždy dosáhl žádoucího obrácení i u těch, kteří nepřistoupili ke svátostem třeba čtyřicet let. Jeho tvář se vždy
rozzářila, když mohl zvolat:
„Pán mi daroval další duši skrze růženec!“
Ludvík Bertrand byl nazýván
apoštolem Indie. S růžencem konal zázraky, uzdravoval nemocné, a dokonce vzkřísil několik
mrtvých, ale především dosáhl
více než 10 000 obrácení.
Dalším mimořádný apoštol,
svatý farář arský, používal růženec, aby přitahoval duše a sesílal na ně déšť milostí, a způsobil
tak nesčetná obrácení, některá
dokonce zázračná.
Jednou byl poslán kázat lidové exercicie do jednoho místa
nedaleko Arsu. Nejdříve se zeptal faráře, je-li tu někdo, kdo je
schopen se naléhavě modlit. Farář mu ukázal jednu chudou žebračku, která byla schopná modlit se jedině růženec. Svatý farář
ji ihned požádal, zda je ochotná modlit se bez ustání růženec
během všech jeho kázání. Žebračka poslechla. Misie probíhaly velmi dobře a stále se množila velká obrácení. Svatý farář
s jásotem prohlašoval: „Není to
moje dílo, ale Panny Marie, kterou prosí jedna žebračka svými
růženci.“
Za našich dnů se také P. Pio
modlil růžence ve dne v noci.
A právě těmito růženci přitahoval zástupy duší, které potřebovaly milost a světlo, aby se z nich
staly zástupy obrácených.
Obrácení ve vlaku
V životě služebnice Boží Armidy Barelli čteme epizodu o obrácení, ke kterému došlo ve vlaku při modlitbě růžence.
Cestovala v expresu Milán –
Řím, četla si brožuru a rozjímala. V jedné chvíli vytáhla z kabelky růženec a chtěla se začít
modlit, když její zrak padl na dívku, která seděla naproti ní a byla
bledá a smutná. Pokusila se tedy nabídnout jí tu útěchu, která jí vždy přinesla velkou úlevu.
„Milá paní, nechcete se se
mnou pomodlit růženec?“ Neznámá byla velmi překvapená
a souhlasila. Když skončily, byla žena velmi vzrušená.
„Modlila jsem se ten růženec
za vás,“ řekla Armida.
„Velmi jsem to potřebovala,“ odpověděla neznámá a dala
se do pláče. „Utekla jsem z domu od svého muže a jedu do Říma za milencem. Kdyby to maminka věděla!“
Maminka! Opakovala ještě
jednou, jako by se chtěla chytit
záchranného člunu. Zatímco
vlak uhání toskánskou krajinou,
mladá žena vypráví své drama,
jaké prožívala během modlitby
a které rostlo s každým Zdrávas Maria. Armida ji vlídnými
slovy přesvědčila, aby se vrátila
k matce. Ve Florencii vystoupily a slečna Barelli zavedla ženu
k sestrám a uvědomila matku,
aby šla naproti zbloudilé ovečce.
Růženec zachraňuje
od válek a trestů
Aby nastal konec první světové války, doporučila Matka Boží
ve Fatimě růženec. Aby byl zachován mír, rovněž doporučila
růženec. Na záchranu křesťanství od islámské invaze vyhlásil
svatý Pius V. růžencovou kruciátu a svěřil výsledek bitvy Panně Marii Růžencové. Tak došlo
k vítězné bitvě u Lepanta.
Růženec vyprošuje mír, chrání mír, zahání války, přivádí k vítězství. Svatý Jan Bosco ujišťuje, že tam, kde se lidé modlí
růženec, budou dny míru a klidu. Svatá Terezička říká, že ať
jsou lidské hříchy jakkoliv velké, „dokud se modlí růženec,
Bůh nemůže opustit svět, protože tato modlitba má moc nad
jeho srdcem“.
Svatý milánský kardinál Ildefons Schuster doporučoval, aby
se celé křesťanstvo zmobilizovalo hlavně v měsíci říjnu jako do
generálního útoku proti pekelným šikům, které ruší mír, rozsévají zkázu a svolávají na lidstvo tresty.
Když se svatý Ludvík Orione
dověděl, že do Polska vtrhla německá armáda, tváří v tvář této
tragédii svolal své syny a řekl:
„Postavme proti dělům růžence a položme sepjaté ruce místo rukou, které svírají zbraň.“
Jedno vidění P. Pia potvrzuje, že růženec patří k nejmocnějším zbraním za mír a vítězství a všichni ho mohou mít
v rukou. Světec vypráví, že viděl
z okna dvůr plný nepřátel, kteří
křičeli: „Na smrt! Na smrt!“ Obrátil se na Matku Boží, co má
dělat. Ona mu dala do rukou
růženec a řekla mu, aby s ním
manévroval jako se zbraní. Nahnul se z okna s růžencem v ruce a všichni vojáci padli mrtví na zem.
Je skutečně pravda, že Maria
vložila do růžence velkou moc.
Na obrácení hříšníků, porážku
komunismu, zajištění míru žádala růženec. Na odvrácení trestů
časných (války a pohromy) i věčných (peklo) žádala rovněž růženec. Jak to, že to nechceme
pochopit?
Překlad -lš-
