14. listopadu uplynulo 103 let ode dne, kdy voják Luciano Pérez Carpio zaútočil na obraz Panny Marie Guadalupské, když na oltář staré baziliky položil kytici květin, ve které byla ukryta bomba.
Převzato z
,
Muž, jehož pobouření lidé později přezdívali "Dynamit", pouze poslouchal příkazy vyšších složek, protože Církev byla ve 20. letech minulého století obléhána antiklerikální vládou.
Co se stalo ráno 14. listopadu 1921 podrobně popisuje notářský dokument, vyhotovený tehdejším hlavním sakristiánem baziliky v Guadalupě. Páter Ignacio Díaz de León zapsal, že v ten den ráno se konala inaugurace nového kanovníka, otce Antonia Castanedy. Na této slavnosti byl přítomen i samotný páter, hlavní sakristián.
V době, kdy se během inaugurace konalo procesí v lodích baziliky, hlídal páter Ignacio presbytérium, jak to bylo zvykem. Viděl muže, který se snažil vejít dovnitř. Nebylo to nic neobvyklého, vždy se našel kdosi, kdo se snažil dostat k oltáři. Po skončení procesí se kapitulní pánové stáhli do sakristie a on je následoval.
Jakmile se však ocitli před oltářem Svaté Anny, ozvala se tak silná detonace, že si mysleli, že spadla bazilika, nebo se zřítily klenby. Otec Ignacio se rozběhl zpět do baziliky a uviděl stoupat bílý oblak k obrazu Panny Marie Guadalupské, všude se vířil prach.
Rychle zapálil světlo a křičel, aby zavřeli všechny dveře, aby pachatel, pokud tam ještě je, nemohl utéct a zároveň zabránili ostatním vejít dovnitř. Pod obrazem byl rozdrcený mramor, spadlé svícny, úlomky z rozbitých váz a bronzový 34 kilogramový kříž, který se při detonaci ohnul do oblouku. Překvapivě, posvátný obraz Panny Marie Guadalupské a sklo, které jej chránilo, zůstali nedotčeny.
Dnes je tento kříž, který nese jméno Kristus útoku (Santo Cristo del Atentado), vystaven v bazilice v Guadalupě k uctívání jako svědectví Ježíšovy lásky ke své Matce, Panně Marii.
Co předcházelo tomuto útoku?
V první řadě to byla papežská korunovace Panny Marie v Guadalupe, uskutečněná 12. října 1895, kterou vykonal Lev XIII a spojila tak kolem posvátného obrazu mnohé biskupy.
O něco později, 19. června 1910 stanovil papež Pius X. obnovení přísahy správní rady Panny Marie Guadalupské nad mexickým národem a 24. srpna 1910 prohlásil římský biskup Pannu Guadalupskou za patronku celé Latinské Ameriky.
Tato papežská korunovace "Morenita del Tepeyac" měla velký význam pro řeholní život, zároveň však byla velmi nepříjemná pro nepřátele Katolické církve a zejména pro vládu, která měla léta napjaté vztahy s duchovenstvem.
Álvaro Obregón byl v roce 1920 zvolený prezidentem Mexika a podnikl vůči Církvi kroky, i když oklikou. Přesně na konci prvního roku jeho "prezidentování" vybuchla v bazilice bomba. Tento útok proti posvátnému obrazu Guadalupské Panny Marie byl jednou z největších svatokrádeží, jaké byly kdy spáchány a zároveň jedna z největších křivd vůči katolickému lidu.
Příčina zničení obrazu se datuje do roku 1531, kdy došlo ke zjevením Panny Marie Juanu Diegovi. Tato událost změnila chod dějin. Před tímto zázračným zjevením nepanovaly v kraji extra dobré mezilidské vztahy. Kdyby sem nezavítali Španělé, lidé by v této části světa zůstali v temnotě, bez světla evangelia.
Přestože Španělé přišli s evangeliem, většina dobyvatelů ho ale neměla hluboce zakořeněné v srdci, takže se není třeba divit, že domorodci byli chladní a bránili se přijmout Ježíše Krista. Na druhé straně je třeba připomenout, že většina těchto dobyvatelů nepřišla s dobrými úmysly. Chtěli udělat z domorodců své otroky.
Přišli tam i španělští misionáři, ale ty první vlna dobyvatelů zdevastovala, jak se dozvídáme z dopisu mnicha Torobia de Benavente "Motolinía" ze 16. stol. "
Všichni se vracíme do Kastilie, protože nás tady chtějí zabít," napsal králi, přičemž neobviňoval domorodé obyvatele, ale právě pokřtěné, apoštolské katolické Španěly, jak je nazval.
V zemi tedy vládl chaos, ze kterého Panna Maria Guadalupská vytvořila jednotu. Přišla, vložila Ježíše do srdcí a umístila tak do kultury obyvatelstva. Její zjevení Juanu Diegovi dalo nejen identitu Mexičanům, ale později překročilo hranice a dostalo se k národům celé Latinské Ameriky, když ji papež Pius prohlásil za patronku Latinské Ameriky.
To byl důvod, proč nepřátelé Církve chtěli zničit posvátný obraz a tímto úkolem pověřili vojáka národní armády Luciana Pérez Carpia, který sice splnil svůj úkol, ale s opačným efektem - ještě více potvrdil víru a oddanost katolického lidu.
Převzato z
https://doverujem-a-verim.blogspot.com/,
článek z 12. 12. 2024 naleznete
zde.
