V rozhovoru se mnou vystupovala žena, která přežila neúspěšný umělý potrat a odpustila své matce, proto bylo nezbytné, abych se podělila o několik myšlenek o dnes rozšířené praxi umělých potratů.
Bez ohledu na to, jak „pokročilé“ antikoncepční metody se používají, žena může stále otěhotnět. A mnohdy je řešením tohoto problému - mnozí to nazývají „právem“ - umělý potrat. V mnoha zemích je to legální praxe; existuje již jedna země, která založila svou vlast na umělém přerušení těhotenství tím, že ho zařadila do ústavy, a dokonce existuje i vládní podpora pro jeho vykonávání.
Aby toho nebylo málo, lidé, kteří se tiše modlí před potratovým zařízením, někdy končí ve vězení.
Propagace potratů je projevem toho, že společnost, která podporuje kulturu smrti a je ochotna spíše zabíjet než milovat, ztratila svou cestu a směřuje ke svému konečnému zániku.
Vzhledem k tomu, že někteří muži a ženy, kteří se hlásí ke křesťanství, podporují umělý potrat, pokusím se na tuto otázku odpovědět:
Je umělý potrat pro křesťana skutkem lásky k bližnímu, nebo skutkem nepravosti a zákeřnosti?
Je nenarozené dítě lidskou bytostí?
Nejčastějším argumentem na podporu umělého ukončení těhotenství je tvrzení, že nenarozené dítě není lidská bytost.
Když se však podíváme do
Katechismu Katolické církve č. 366, říká se tam, že „
Církev učí, že každá duchovní duše je bezprostředně stvořena Bohem - není ‚vyrobena‘ rodiči - a také že je nesmrtelná.“
Katolická církev se k tomuto tématu vyjádřila, a to velmi jasně, v dokumentu Kongregace pro nauku víry o umělém potratu -
Quaestio de abortu z 18. listopadu 1974. Níže uvádíme několik výňatků z tohoto prohlášení:
**************************************
„6. ... V Didaché se jasně říká: „
Nezabiješ potratem plod života a nezabiješ již narozené dítě.“. Athenagoras zdůrazňuje, že křesťané považují za vražedkyně ty ženy, které užívají léky k vyvolání potratu; odsuzuje vraždy dětí, včetně těch, které ještě žijí v matčině lůně, „
kde jsou již předmětem péče Boží Prozřetelnosti“. Tertulián možná nepoužíval vždy stejný jazyk, nicméně jasně potvrzuje základní princip: „
Zabránění narození je očekávanou vraždou; je malý rozdíl, když někdo zničí již narozený život nebo ho odstraní v jeho počínajícím stadiu. Ten, kdo se stane člověkem, jím už je."“
„7. ... Druhý vatikánský koncil, kterému předsedal Pavel VI., nejpřísněji odsoudil potraty: ‚
Život je třeba chránit s nejvyšší péčí od početí; potrat a infanticida jsou odporné zločiny.‘“
„12. ... Od okamžiku, kdy je oplodněno vajíčko, začíná život, který není ani životem otce, ani životem matky, je to naopak život nové lidské bytosti se svým vlastním růstem. Nikdy by se z něho nestal člověk, kdyby jím již nebyl.“
**************************************
V instrukci
Donum Vitæ Kongregace pro nauku víry o úctě k lidskému životu v jeho počátcích a o důstojnosti plození z 22. února 1987 se v části I.1 uvádí:
**************************************
„...závěry vědy týkající se lidského embrya poskytují cennou indicii pro rozpoznání osobní přítomnosti v okamžiku vzniku lidského života pomocí rozumu: jak by lidský jedinec nemohl být lidskou osobou?“
**************************************
V encyklice
Evangelium Vitæ papeže svatého Jana Pavla II. o hodnotě a nedotknutelnosti lidského života z 25. března 1995 je celý oddíl „
Tvé oči spatřily mou nezformovanou podstatu“ (Ž 139[138],16): nevýslovný zločin potratu, od 58 do 63, který zde pro svou délku není zahrnut.
V instrukci
Dignitas Personæ Kongregace pro nauku víry k některým bioetickým otázkám z 8. září 2008 se v části 5 píše:
**************************************
„
Realita lidské bytosti po celou dobu života, před narozením i po něm, nám nedovoluje předpokládat ani změnu povahy, ani stupňování morální hodnoty, protože má plný antropologický a etický status. Lidské embryo má tedy od samého počátku vlastní důstojnost člověka."
**************************************
Benedikt XVI. v homilii 27. listopadu 2010 řekl:
**************************************
„Existují kulturní trendy, které se snaží znecitlivět svědomí falešnými argumenty. Pokud jde o embryo v matčině lůně, sama věda zdůrazňuje jeho autonomii, schopnost interakce s matkou, koordinaci biologických procesů, kontinuitu vývoje, rostoucí komplexnost organismu. Nejedná se o nahromadění biologického materiálu, ale spíše o novou živou bytost, dynamickou a podivuhodně uspořádanou, o nového jedince lidského rodu. Takový byl Ježíš v Mariině lůně; takoví jsme byli my všichni v lůně své matky. Můžeme říci s Tertuliánem, starokřesťanským spisovatelem: „
ten, kdo se stane člověkem, jím už je“ (
Apologeticum IX, 8), není důvod nepovažovat ho za člověka od početí.“
**************************************
Katechismus katolické církve hovoří o umělém potratu v paragrafech 2270 až 2275, kde se mimo jiné uvádí: „
závažnost spáchaného zločinu, nenapravitelná škoda způsobená nevinnému člověku, který je usmrcen, jeho rodičům a celé společnosti.“
„
Zabít nenarozené dítě je stejně ohavné jako zabít dítě již narozené, takže čelíme zločinnému zabíjení nevinných nenarozených dětí. Ti, kdo se na svých dětech dopouštějí těchto nehorázných zločinů, jsou novodobí Kainové, kterých se Bůh bude ptát v den soudu: Kde je tvé potomstvo?"
Obětování dětí v Bibli
Katolická církev se k umělému potratu vyjadřuje velmi jasně. Podívejme se, co říká Bible o obětování dětí pohanským bohům: „
Nedáš žádné své dítě, aby prošlo před Molochem; neznesvětíš tak jméno svého Boha. Já jsem Hospodin.“ (Lv 18,21). Obětování dětí je hřích, který vede ke smrti:
**************************************
„Řekni Izraelitům: Kdokoli z Izraelitů nebo z cizinců v Izraeli vydá některé ze svých dětí Molekovi, musí zemřít. Lidé země ho ukamenují.
Já sám obrátím svou tvář proti takovému člověku a vyloučím ho z jeho lidu, neboť dal své dítě Molekovi, a tak znečistil mou svatyni a znesvětil mé jméno.
Jestliže i lid země zavře své oči před člověkem, který dal své dítě Molekovi, a neusmrtí ho,
já sám obrátím svou tvář proti tomu člověku a jeho rodině. Jeho i všechny, kdo po něm smilnili s Molekem, vyloučím z jejich lidu." (LV 20,2-5)
**************************************
Tato praxe pokračovala navzdory varování, neboť Moloch je jmenován v 2 Kr 23,10; Iz 57,9; Jer 32,35 a Ak 7,43. U nenarozeného dítěte jsme však již viděli, že „
zabránit narození je očekávaná vražda; málo záleží na tom, že již narozený život je potlačen nebo že po narození zmizí. Ten, kdo je na cestě stát se člověkem, je již člověkem.“
Důsledkem uměle vyvolaného potratu, kdy lůno, v němž se dítě utváří, ho odmítne a pošle na smrt beze jména a bez výčitek svědomí, přičemž se prolévá nevinná krev nenarozených dětí, je
vražedné zasvěcení, lidská oběť, která vzdává hold satanovi, protože je to vražda a odporný zločin.
Na propagátory a ty, kdo profitují z umělých potratů, se vztahují tato slova Ježíše Krista: „
Váš otec je ďábel a vy chcete dělat, co váš otec žádá. On byl vrah od počátku a nedrží se pravdy, protože v něm pravda není. Když mluví lež, mluví z toho, co je mu vlastní, protože je lhář a otec lži.“ (J 8,44). A
miliony umělých potratů v poslední době spolupracujeme s ďáblem na odloučení lidstva od Boha směrem ke zlu, což se projevuje mimo jiné v množících se válkách a rozděleních po celé planetě.
A pasivní postoj, který zavírá oči před závažností těchto zločinů, je nepřípustný a stejně odsouzeníhodný dnes jako ve starověku.
Lidské oběti a Panna Maria Guadalupská
Aztékové přinášeli lidské oběti jako součást rituálů k uctění svých bohů. Přesto od 16. století, po zjevení Panny Marie Guadalupské indiánovi Juanu Diegovi v roce 1531, došlo k masovému obrácení indiánů na křesťanství, přičemž se odhaduje, že během devíti let došlo k devíti milionům konverzí - což je něco lidským úsilím nemyslitelného. Připomíná nám to obrácení Ninive varováním proroka Jonáše, něco lidsky nemožného.
Fiat Panny Marie, volání po životě nenarozených dětí
Rozjímejme o fiat Panny Marie, která může lidstvu pomoci otevřít oči a přestat přinášet lidské oběti, které se klaní ďáblu. Mariina odpověď andělovi: „
Jak je to možné, když nemám žádný vztah s mužem?“ jasně ukazuje, že říci jí, že se má stát matkou, nebylo v Mariiných plánech, ale zůstat pannou ano, i když byla provdána za svatého Josefa (viz Nm 30,4-8, svatý Řehoř z Nyssy a svatý Augustin jsou toho názoru).
Mariino Fiat, ta odpověď: "
Hle, já jsem služebnice Páně. Ať se mi stane podle tvého slova“ je z pohledu dnešní společnosti rozrušující: Když se to dozví svatý Josef, nejspíš nepochopí, jak mohla otěhotnět. Nebylo by sobecké "
ne, děkuji" na Boží'pozvání méně riskantní a kompromitující a umožnilo by jí pokračovat v plnění svých životních plánů?
Důvěra a odevzdání se Bohu, které Maria vyjádřila tímto Fiat, byly naprosté a úplné - důvěra, že Boží Prozřetelnost se postará o naši životně důležitou budoucnost; chce jen naši vůli, naše srdce. Znamená to myslet si: je to lidsky nemožné, ale ať se stane Boží vůle, a ne moje: On je Pánem minulých, současných i budoucích dějin a „
víme, že těm, kteří milují Boha, všecko napomáhá k dobrému.“ (Řím 8,28).
Můžeme si myslet, že mimo radosti z plnění Boží vůle mohla mít Maria i bolest z opuštění svých životních plánů, ale jejím plánem bylo milovat, až to bolelo! Bylo to Fiat se slepou důvěrou, láska, která zdaleka překonala obavy vlastní naší křehkosti, podobně jako láska dítěte k rodičům, kteří ho ochrání tváří v tvář nebezpečí.
Měla lásku, která chyběla Adamovi a jeho ženě, kteří nemilovali, až to bolelo, a podlehli pokušení - láskyplné fiat, které bylo nezlomné tváří v tvář nepřízni osudu, jako byl útěk do Egypta nebo svědectví o nejpotupnější smrti jejího Syna z rukou ostatních jejich dětí. Nesobecké Fiat, které přineslo ovoce Slova, jež se stalo tělem, Autora života, který nám dal život v hojnosti a přinesl Spásu celému lidstvu, jedné jediné rodině.
Toto Mariino Fiat nám ukazuje, že Ježíš Kristus chtěl být také nenarozený (prožít prenatální období vývoje člověka), a tím ukazuje, že všichni nenarození jsou skutečnými osobami: nenarozený Ježíš Kristus je naším Pánem! Toto Fiat nám také dává dobrou perspektivu k pohledu na dnešní umělé potraty: není v tom něco z pohodlnosti, z nedostatku velkorysosti vůči životu, z toho, že jsme daleko od Ježíše Krista? Žijeme ve světě fixovaném na konzum a pohodlí, kde místo dětí máme domácí zvířata.
Maria nás vyzývá k pokání, připomíná nám, že její Syn na nás vždy čeká s otevřenou náručí, aby nám dal své odpuštění a bezmeznou lásku. Nejsvětější Srdce Ježíše Krista a Neposkvrněné Srdce Panny Marie chtějí, abychom jim darovali svá srdce, abychom se k těmto dvěma srdcím uchýlili, abychom se od zmaření Ježíše Krista v nenarozeném Dítěti naučili zmařit své ego, protože jsme byli stvořeni k lásce: „
Synu můj, dej mi své srdce“ (Př 23,26).
Hrdinky dnešní doby
Rezonovala se mnou tato věta, kterou jsem před nedávnem slyšela: „
Vytvářím mír po jedné výměně plenek,“ vše je propojené a můj každodenní akt lásky k mým dětem přináší světu mír. Ježíš Kristus se vyjadřuje velmi jasně, když říká: „
Po pravdě vám říkám, že jestli jste to jednomu z mých nejmenších bratrů udělali, udělali jste to Mně.(srov. Mt 25,40), a není nic drobnějšího, bezbrannějšího a nevinnějšího než nenarozené dítě.
Svobodné matky, nezletilé matky, matky opuštěné přítelem nebo manželem, ty, které si nechaly dítě po znásilnění, ty, které se rozhodly mít dítě navzdory nátlaku nepřejícího muže, ty, které mají dítě, i když jim šlo o život atd., to jsou naše hrdinky, naše dnešní Ábelky, protože daly přednost životu, aniž by kalkulovaly s tím, jak to bude vypadat ve společnosti nebo v jejich rodině, s nepříjemnostmi nebo s jejich obživou.
Nenarozené dítě je chrámem Božím nebo je na cestě se jím stát a je posvátnou půdou, nejvzácnější bytostí ve vesmíru. Děkujme Mariinu fiat za to, že počala, i když to neplánovala a zdálo se to nemožné, za projev odvahy a důvěry, v němž zvítězila láska v jejím požehnaném Srdci, z něhož má užitek celé lidstvo.
Odevzdejme kontrolu nad svými životy Boží Prozřetelnosti, která vede k životu, a pokud žena otěhotní, děkujme Bohu: kolik lidí by chtělo být matkami, a nemohou!
Být matkou znamená milovat, až to bolí, je to závazek na celý život, ale my už víme, že následovat Krista, být křesťany, znamená přijmout svůj kříž a také vstoupit do oceánu jeho dobroty s nadějí na věčný život a radost. Ale také být matkou znamená
být naplněna radostí z plodné lásky, která tvoří rodinu, z jejích dětí, vnoučat a pravnoučat. Protože život je dar a nenarozené dítě je zázrak života, který se uhnízdil v lůně ženy, který počítá s naší láskou, naším přijetím, naší blízkostí, naším soucitem, naší něhou a naší přítomností.
Ti, kteří by opět podpořili interrupci
Těm, kteří by chtěli znovu potratit, protože považují nenarozené dítě za jen hromadu biologického materiálu a nesouhlasí s tím, co bylo dosud řečeno, vzkazuji, že je neodsuzuji. Všichni jsme v Církvi hříšníci a vždycky se najde místo pro jednoho dalšího. Rád vám nabízím upřímný rozhovor. Prosím vás, abyste se modlili k Bohu a prosili o přímluvu naši Matku Marii, aby Ježíš Kristus promluvil k vašemu srdci a dal vám sílu v těžkých situacích posoudit i jiné alternativy.
Rozjímejte také o „
ano“ naší Matky Marie k životu, aby se „
ano“ Boží vůli stalo písní našeho života a abychom v naší křehkosti přijímali pomoc Slova, které nám říká: „
Buďte odvážní: Já jsem přemohl svět“ (J 16,33). A konečně distancovat se od „
pravd“ společnosti, v níž žijeme, společnosti obrácené zády k Bohu, která chce často ukázat jako dobrou kulturu smrti; a přiblížit se pravdám, které nám dává Ježíš Kristus v evangeliích a které vedou k životu v hojnosti.
Modlitební vigilie za vznikající život
Modleme se společně tuto modlitbu Benedikta XVI. při vigilii Modlitby za vznikající život 27. listopadu 2010:
Pane Ježíši,
který věrně navštěvuješ a naplňuješ svou přítomností
Církev a dějiny lidstva;
který v obdivuhodné svátosti
Tvého Těla a Krve
nás činíš účastnými božského života
a dopřáváš nám předem vychutnat
radost z věčného života;
klaníme se Ti a dobrořečíme Ti.
Klaníme se před Tebou, pramenem a milovníkem života,
skutečně přítomným a živým uprostřed nás,
prosíme Tě:
Probuď v nás úctu
k počínajícímu lidskému životu,
ať vidíme v plodu mateřského lůna
obdivuhodné dílo Stvořitele;
otevři naše srdce k velkorysému přijetí
každého dítěte, které přichází do života.
Žehnej rodinám,
posvěť svazek manželů,
učiň jejich lásku plodnou.
Doprovoď světlem svého Ducha
rozhodnutí zákonodárných shromáždění,
aby lidé a národy
uznaly a respektovaly posvátnost života,
veškerého lidského života.
Řiď práci vědců a lékařů,
aby pokrok přispěl
k celkovému dobru člověka
a ať nikdo netrpí potlačováním a nespravedlností.
Dej tvořivou lásku správcům
a ekonomům,
aby uměli vytvořit a podpořit
dostatečné podmínky,
aby umožnili mladým rodinám otevřít se
klidně k narození nových dětí.
Utěšuj trpící manželské páry
kvůli nemožnosti mít děti,
a ve své dobrotě je poskytni.
Vzdělávej každého, aby mohl převzít zodpovědnost
o osiřelé nebo opuštěné děti,
aby mohly zažít teplo tvé dobrotivosti,
útěchu tvého božského Srdce.
S Marií, tvou Matkou, velkou věřící,
v jejímž lůně jsi přijal naši lidskou přirozenost,
od Tebe očekáváme,
našeho jediného pravého Dobra a Spasitele,
sílu milovat a sloužit životu,
a čekáme, že budeme stále žít v Tobě,
ve společenství Nejsvětější Trojice.
Diego G. Passadore je autorem knihy
Mary, the New Woman.
Zdroj:
https://www.lifesitenews.com/blogs/the-blessed-virgin-marys-fiat-can-help-humanity-open-its-eyes-to-the-evil-of-abortion/,
Převzato z
https://www.lifenews.sk/,
článek naleznete
zde.
