Obrovským modelem apoštola Neposkvrněného početí a Zázračné medaile byl nepochybně svatý Maximilián Maria Kolbe. Dal by se nazvat i světcem zázračné medaile. Jen si vzpomeňte na jeho velké celosvětové mariánské Hnutí Neposkvrněné, označené Zázračnou medailí, kterou jsou všichni jeho členové povinni nosit.
„
Zázračná medaile", řekl svatý, „
je vnějším znakem zasvěcení Neposkvrněné. Zázračná medaile musí být prvním prostředkem k obrácení a posvěcování jiných, protože nám připomíná, abychom se modlili za ty, kteří se neobracejí k Marii, neznají ji a rouhají se.”
Svatý řekl, že zázračná medaile je jako „
kulky“, „
střelivo“, „
miny“; má tajemný potenciál, dokáže prolomit zazděná srdce, tvrdohlavé duše, zatvrzenou vůli připoutanou ke hříchu. Medaile je laserový paprsek, který spaluje, proniká a léčí. Je to volání Milosti, přítomnost Milosti, zdroj Milosti; ve všech případech a pro každého člověka neomezeně.
Proto svatý Maxmilián nosil medaile stále s sebou, dával je každému komu mohl, umisťoval je všude, na pulty obchodníků, ve vlacích, na lodích, v čekárnách.
"
Zázračnou medaili musíme rozdávat všude, kde je to možné, dětem, starým lidem a především mladým, aby pod ochranou Marie měli dostatečnou sílu odolávat nesčetným pokušením a nebezpečím, která jim dnes hrozí. I těm, kteří nikdy nevstoupí do Církve, těm, kteří se bojí víry, zesměšňují náboženské praktiky, smějí se pravdám víry, jsou ponořeni do bahna nemravnosti...; všem těmto musíme bezpodmínečně nabídnout medaili Neposkvrněného početí a naléhat na ně, aby ji ochotně nosili a zároveň se vroucně modlili k Neposkvrněnému početí za své obrácení.“
Osobně svatý Maxmilián nezačal žádnou aktivitu, ani materiální – ani duchovní, aniž by spoléhal na zázračnou medaili. A tak, když se ocitl v potřebě pořídit si větší pozemek na výstavbu města Neposkvrněného početí (Niepokalanow), jakmile spatřil vhodný pozemek, první věc, kterou udělal bylo, umístit tam nějaké zázračné medaile. Potom přinesl a osadil sošku Neposkvrněného početí. V důsledku neočekávaného problému se zdálo, že koupě pozemku byla znemožněna; ale přímo zázračně se nakonec vše vyřešilo úplným darováním půdy sv. Maximiliánovi.
Ve škole tohoto mariánského světce našich dob se i my musíme naučit pohybovat vyzbrojeni těmito „kulkami.”
Modleme se, abychom účinně přispěli k uskutečnění toho, co bylo velmi živou nadějí svatého Maxmiliána, totiž že „
nebude časem duše, která by nenosila zázračnou medaili.“
Převzato z
FC - Modlitba.sk ,
článek z 8. 12. 2024 naleznete
zde.
