„Milovaní synové, přijímám tento růženec, který se modlíte s tolikou láskou a horlivostí.
Jako Matka vám chci říci, že jsem tady s vámi, jsem zastoupena sochou, kterou zde máte. Každá z mých soch je znamením mé přítomnosti, která vám připomíná vaši nebeskou Matku. Proto ať je uctívána a vystavena na takových místech, která umožňují větší úctu.
Jako se vy s láskou díváte na fotografii milého člověka, neboť vám umožňuje živou vzpomínku, tak se můžete dívat s láskou na každý obraz vaší nebeské Matky, neboť ten poskytuje vzpomínku na ni, ba je zvláštním znamením její přítomnosti.
Jak mě bolí skutečnost, že mě v dnešní době tak často vykazují z kostelů; často mě umisťují do chodeb jako nějakou ozdobu, někdy mě zastrčí úplně do zadních prostor kostela a moje děti mě nemohou uctívat.
Znamením, jak mám ráda správné uctívání, umožňované mými obrazy, je všechno, čeho dosahuji touto malou soškou. Je to trojí znamení, které vám daruji: jedno je znamení mých očí, které náhle ožijí; druhé barva mé tváře, která se obvykle mění, třetí znamení mého srdce, které vydává vůni, jednou slabou, jindy silnou.
Znamením očí vám chci říci, že vaše nebeská Matka se na vás dívá – v těchto dnech jako nikdy předtím. Není daleko od vás, vidí vás ve všech vašich těžkostech, v těžkých chvílích, které prožíváte, ve všem vašem utrpení, které vás očekává, s velkým křížem, který musíte nést.
Těmito očima vidím všechny: vzdálené, bezbožníky, propadlé drogám, své milované hříšné děti, abych je poznala takové, jaké jsou, abych jim pomohla na cestu dobra, k návratu k Bohu, k obrácení, k postu a pokání.
Specifickým způsobem se dívám na vás, moji milovaní, kteří jste předmětem mé mateřské záliby. Obzvlášť se dívám na vás, milovaní z mého Mariánského kněžského hnutí, kteří jste pro mě důvodem radosti. Dívám se na vás a osvěcuji vás vlastní krásou. Ve vás se zrcadlí moje nebeská čistota. Svou čistotou musíte být liliemi, svou vůní růžemi a svou malostí alpskými fialkami. Připojte tuto krásnou korunu lásky k té, která tvoří trnovou korunu mé bolesti.
Znamením barvy mé tváře vám chci ukázat, že jsem Matkou všech, že
mám účast na všech vašich bolestech, že se těším z vaší radosti, ale trpím i vašimi mnohými bolestmi. Když je matka překvapena radostnou událostí, její tvář se zapýří; když je ustaraná o osud svých dětí, pak její tvář zbledne. Když to platí pro pozemskou matku, pak to samé platí i pro mě, a znamení, které vám dávám, tak lidské a mateřské, vám říká, že na všech okamžicích celé vaší existence beru účast skutečně jako matka.
Když trpíte, trpím i já; když se radujete, raduji se i já; když jste dobří, jásám radostí; když mě milujete, zcela se zapýřím radostí, kterou mi připravíte.
Znamením vůně, která proudí slaběji nebo silněji, chci vám ukázat, že jsem vždy mezi vámi, ale hlavně, když to nejvíce potřebujete. Když však nevnímáte vůni, nebo jen docela slabě, to neznamená, že vás nemiluji, nebo že jste zlí. Matka miluje milosrdnou láskou i ty, kteří ji o to více potřebují.
Teď pochopíte, proč se se zvláštní mateřskou účastí obracím k těm, kteří hřeší: ke všem, ale hlavně k těm nejvzdálenějším, kteří nejvíce potřebují Boží milosrdenství. Když jsem se zjevila ve Fatimě, naučila jsem vás modlitbu: „
Ježíši, přiveď do nebe všechny duše, zvláště ty, které nejvíce potřebují tvé milosrdenství“.
Miluji všechny, zejména však ty nejvzdálenější z mých hříšných dětí, kterým poskytuji své jisté a mateřské útočiště. Podívejte na mé milosrdné oči, které prolévají slzy bolesti a soustrasti. Na tolika místech dávám toto znamení; z mých očí stéká hojnost slz, někdy dokonce krvavých. Abych vám dala znamení své přítomnosti a vašemu životu poskytla spolehlivou oporu, zvu vás k radosti a důvěře v trápeních, dávám v mnohých částech světa další mateřská poselství, která vám zprostředkují jistotu, že vás sleduji a jsem s vámi, že s vámi žiji, všechno pro vás připravím a vedu vás za ruku na této namáhavé cestě očisty.
Líbezným znamením mé mateřské přítomnosti jsou zjevení, která konám ještě v mnoha částech světa.
Ano, v současnosti se zjevuji v Evropě, Asii, Africe, Americe a v daleké Oceánii. Celý svět je zahalen mým pláštěm.
V závěrečné bitvě mezi mnou a mým odpůrcem vám moje mimořádná přítomnost dokazuje, že mé vítězství už začíná.
Milovaní synové, jak moc vás miluji! Prosím vás, kterým jsem dala tak mnoho, abyste mě i vy více milovali! (…)“
Zompitta (Udine, Itálie), 24. ledna 1984 Svátek sv. Františka Saleského
Zdroj: Mariánské kněžské hnutí – Modrá kniha „Kněžím, nejmilejším synům Panny Marie“. Kniha má Imprimatur.
Možnost stažení knihy Kněžím, nejmilejším synům Panny Marie
na tomto odkazu:
https://www.mkh.cz/kniha/
Převzato z
https://modlitba.sk/,
článek z 15. 11. 2024 naleznete
zde.
